Beton, kosti a sny

Jedná se o výběr těch nejlepších povídek, které jsem zatím napsal (a bylo možné je zařadit). Původně byly tyto povídky rozstrkané po velkém množství sborníků, takže to, že teď vychází svázané v jedné knížce, mě moc těší. Přidal jsem k nim jednu novou, dosud nepublikovanou. Jmenuje se Balada krve a řekl bych, že bude patřit k těm nejtemnějším povídkám v knize.

Knížka má stejný formát jako Zlatý kříž a má 203 stran, moc pěknou obálku vytvořil Jiří Husák. Mým redaktorem byl Jirka Popiolek a zvláštní poděkování patří Martinu Šustovi, který s celým nápadem kdysi přišel.

ANOTACE:

Deset let uplynulo od chvíle, kdy Pavel Renčín vydal svou první povídku. Tento sborník je výběrem toho nejlepšího, co za tu dobu napsal. Každá z povídek je sklíčkem pestré mozaiky – jedna vás zamrazí, druhá překvapí a třetí zanechá prchavou lítost. Některé jsou poetické, další napínavé či dobrodružné.

Jedno ale mají všechny společné: prolínání reality a fikce. Hledání fantazie ve světě kolem nás.

Beton, kosti a sny

SEZNAM POVÍDEK:

1. Jen tančí, nemluví, nespí

2. Loutkové divadlo

3. Ukolébavka pro město krys

4. Tanči mezi vločkami!

5. Čarodějův dům

6. Skokani

7. Stvořitel

8. Tři páry papuček

9. Na křídlech zlatých draků

10. Balada krve

PřílohaVelikost
recenze Literarni.cz_Jakub Ehrenberger.pdf457.65 KB
recenze Fantasyplanet_VSalaskova.pdf82.15 KB
recenze Sarden_MStrucovsky.pdf199.67 KB
recenze Fantasya_PLzicarova.pdf467.64 KB
recenze Sarden_JKrecek.pdf225.93 KB
recenze Pevnost_DStefanovic.JPG364.51 KB
recenze Sarden_Pavlic.pdf223.04 KB

Komentáře

Deja vu !?

Nebylo tohle už někde? :-D

Každopádně, abych teda přidal nějaký smysluplnější komentář; udivilo mě, že´s do výboru povídek zařadil i Ukolébavku. Ano, je to sice ryzí městská fantasy, ale celkem nedávno se objevila v antalogii Pod kočičími hlavami.

Deja vu - nikoli :)

Předtím jsme se bavili u zápisu v blogu, teď jsem konečně knížku přidal, jak si zaslouží, do sekce Knížky a povídky :-) Aby bylo později kam přidávat recenze atd.
Diskutovat můžeme klidně dál v blogu, tady na něj zanechám link: http://www.pavelrencin.cz/vychazi-beton-kosti-a-sny

Ještě odpověď k Ukolébavce

Vyšla koncem roku 2007, to je rok a půl. Přijde mi, že by mezi mými nejlepšími chybět neměla. V posledních letech píšu už jen tak jednu až dvě povídky ročně, věnuju se hlavně románům, takže když jsem chtěl shrnout i poslední roky, nesměla tam chybět :)

No, a nakonec právě Ukolébavku

zvolili jako ukázku v reklamním knižním časopisu K-REVUE.

Velice mě překvapila

milá recenze od Martina Stručovského. Takhle nějak si recenzi představuju.

Davajovi

Díky Ti, Davaji. Jsem rád, že se ti recenze líbila. Snažil jsem se to pojmout trochu netradičně a originálně. Obzvlášť mě potěšilo, že se líbila i DejFovi, který měl při editacích bičoval. Jen nám tam unikla jedna chybka. Inu, jsem C3PO :-(
Martin S. Stručovský

'Skoda jen,

ze ta nejhezci z jeho povidek tam neni...

Re: Simen

A která to je? :)

Pevnost

velice mě překvapila DejFova profesionální recenze na BKS v Pevnosti.
Čekal jsem nějakou zaujatost (jako když dělal v Pevnosti reportáž z LabyrintConu), namísto toho tam je opravdu hodně vybroušená, a ještě jednou, hodně profesionální recenze, kde na malým prostoru je využité každé slovo.

zaujatost

jako když jsem dělal reportáž? :)
co tím sakra myslíš? :))

PS

jinak díky, osobně jsem zrovna s touhle recenzí dosti nespokojený, takže jsem rád, že těší aspoň čtenáře ;)

DejF

Novou Pevnost jsem ještě neviděl, ale jsem na ní tedy zvědavý. :)

Pavle,

zapřísahám tě, nekoukej se :( :)

zaujatost

... no a co třeba fotka Pavla a pod ní nápis "když ho milujete, není co řešit" ;-)

re: davaj

za to může Tomáš... věř mi, někdy mám chuť ho za popisky pod fotkama u mých článků pořádně praštit, zvlášť pod těma, na kterých se vyskytuje Pavel... ale tak co už, jsme svobodomyslná společnost, nichtwahr :))

Díky za informaci

jdu si s ním vyřídit účty... °x°

jaképak vyřizování?

vždyť sám napsal, že když tě miluje, není co řešit :D (teda aspoň si myslím, že ty strašné popisky páchal Tom, třeba máš v redakci ještě víc obdivovatelů :)) )

To bys ale takhle

veřejně neměl psát, zvlášť když sem "velkej kápo" občas taky nakoukne :-D

Re: Pavel

preci Draci hvezda:) ale ja vim, ze ta bude jinde, i kdyz mi tam skutecne chybi, je to takova mila nostalgie, prijemna... Chvalim vas, vy jste mel vubec uzasne stesti. To me se stat nikdy nemuze. Preji dale hodne hodne stesti.:)

Re: Simen

mně tam DH taky chybí... Měla by tam být :) Člověk ale míní a osud mění.

DejFova reportaz

Vse OK, fakt dobra reportaz, jen s jednim vyrokem nemuzu souhlasit. A to: "Rencina nemuzete cist ve vlaku"! Naopak! Cesta pak tak utece, ze se ani vystupovat nechce. Jen obcas nektere spolucestujici donuti zvednout oci od radku (hlavne ted v lete) ;-)

Jinak co dodat ke sbirce? Proste parada, povidky, ktere uz jsem nekdy nekde cetl, jsem si s chuti precet znova a ty, ktere jsem dosud necetl, si s chuti prectu zase.

Jedním slovem vynikající

Zdravím, včera jsem dočetl tady od mistra povídky "Beton, kosti a sny" a nic lepšího jsem v tomto žánru už dlouho nečetl. ZAtím jsme přečetl od Renčína Městské války, ale ty povídky jsou s dovolením o třídu či dvě lepší. První tři 1. Jen tančí, nemluví, nespí - 2. Loutkové divadlo 3. Ukolébavka pro město krys byly excelentní. Kdyby pod nimi byl podepsaný např. N. Gaiman, věřil bych tomu. Mistrovské nápady, mistrovský jazyk. A poslední Balada krve, jako fanda S. Kinga řeknu, hororová povídka, která v Čechách nemá obdoby.
BoboKing Knihovnice.cz

Díky moc :-)

To jsou opravdu krásná slova. On je s těmi povídkami trošku problém v tom, že se většinou líbí spíš už fajnšmekrům a znalcům žánru, ale většinový (i žánrový) čtenář z nich bývá nezřídkakdy zmatený, protože jsou pro něj málo uchopitelné nebo příliš abstraktní. Na tyhle problémy jsem narážel i se Jménem korábu... To už je ale součástí věci :)

Nová recka

trochu mi dělala potíže ta slovenština :-) a už po třetí musím změnit názor, protože tahle je nejpovedenější a nejobjektivnější!

hodnocení

Tak se konečně můžu taky vyjádřit k nějaké tvé tvorbě. Koupil jsem si tuto knihu a byl velmi zvědavý.
Musím přiznat, že ze začátku (především první dvě povídky a částečně i třetí) jsem byl trochu zklamaný. Dokážeš mě opravdu vtáhnout do děje, píšeš nádherně barvitě (což mi ze začátku moc nesedělo, ale později jsem si zvykl a začal to i oceňovat) a i když nebyl děj třeba právě napínavý, přesto jsem se vůbec nenudil a četl pořád dál a pak pro mě přišel ten kámen úrazu :-) otevřené konce. Já tedy osobně se na to dívám tak, že čtenář je vtažen do autorových myšlenek a představ a ten ho vede svým světem. Čtenář vidí jen to, co mu autor ukáže a co mu nabídne, zbytek může tušit, ale přesto je to pořád sám autor, kdo ho pozval a kdo vypráví. Pro mě, když pak přijde otevřený konec, to znamená zklamání. Chci se dozvědět, co bylo pak, jak to vlastně dopadlo. Musím říct, že dokonce to na mě někdy působí až tak, že autor sám neví, jak ukončit, tak raději zvolí toto řešení - domysli si sám.
A teď omluva. Než jsem dočetl tuto sbírku, zvládl jsi mě přesvědčit, že v tomto nemusím mít bezvýhradně pravdu. ukázal jsi mi, že to jde a funguje naprosto perfektně i právě s otevřeným závěrem. Děkuji ti. A o které povídce mluvím?
Ta se u mě umístila na pomyslném 3.místě - Skokani. Nejdřív jsem byl zvědavý. Pak mě bavila. Nakonec napnula a ten závěr je pětivězdičkový. Opravdu. Přesně tady si to rád domyslím, nebo spíš nevadí mi nevědět.
2.místo pro mě obsadila povídka - Na křídlech zlatých draků. Teda tady jsi mě dostal. Skládám ti Pavle poklonu. Tohle snad můžeš napsat jen z vlastními zkušenostmi, jinak nevím. Než jsem dočetl, dvakrát jsem se dojal a myslím si, že tuto povídku by měli zahrnout do povinné školní četby, aby si lidé uvědomili, jak se někdy chovají k jiným a nakolik to těm druhým ubližuje. A Naopak, jak málo stačí, aby člověk někomu dal to nejcennější. A jak někdy to málo znamená právě to nejvíc.
1.místo - tradá. Balada krve. To mi sedlo. Tleskám. Vstávám ze židle. Dokonalá od A po Z. A ten finální souboj v tom bytě, já snad nic akčnějčího a napínavějšího ani nečetl :-) klidně to sem píšu. V tu chvíli jsem si to opravdu myslel. A něco jsem už přečetl. Takže ti děkuju. Ostatní povídky mi taky hodně daly. A plus za originalitu.

A na závěr. Už jsi mě vtáhl do svých sítí. Čtu Labyrint :-) Jsem někde u 30.zápisu. Měl bych taky připomínky, ale tady už jdu s křížkem po funuse, tak třeba příště. Navíc je to názor jednoho.
Každopádně Labyrint je třída. A taky jsem zjistil, že my dva máme někdy podobné myšlenky, co se týče psaní. To jen tak na okraj.

Tak, teď už nestíhám autobus a budu doma o hodinu později, ale stálo mi to za to :-)
Díky a přeji mnoho úspěchů v další tvorbě.

Havrane

Díky... :)
Otevřené konce jsem používal zpočátku hodně. Obecně povídky z té "první pětiletky" jsou hodně rozvolněné, rozevláté po stránce formy i příběhu... spíš šlo o atmosféru a nějaký zážitek, ale forma pro mě nebyla tak důležitá. Výsledek byl, že se hodně lišily od ostatní tuzemské tvorby, ale pro některé lidi až příliš. Později jsem tu formu trochu sevřel... všechny tři jmenované, přestože pocházejí z různých období patří spíše k těm méně experimentálním a sevřenějším příběhům. Skokani - to je jedna z nejranějších povídek, Na křídlech je tak uprostřed a Balada krve poslední povídkou, kterou jsem napsal... :) Vážně uvažuji, že po dopsání Městských válek si napíšu sbírku povídek. Byl by to takový návrat ke kořenmům... uvidíme.
Ještě jednou díky.

Atmosféru umíš popsat a zachytit opravdu krásně.

Co se týče povídek jako Čaroděj a jiné fantasy. Tam už jsem trošku získával pocit, že jsem třeba někde četl něco podobného. Přesto se to četlo krásně.
A pak je tam Stvořitel a Tanči mezi vločkami, tak tady je zase jednoznačné plus za originalitu.
Třeba by nebylo na závadu si někdy popovídat osobně.
Každopádně děkuji za zážitek.

malý průzkum

Tím, že se od října pohybuju po Praze jsem nucen používat mhd. Protože si věčně zapomínám knížku na čtení, dělám si docela často takový malý průzkum, co kdo kolem mě čte. Teď nebudu mluvit o novinách a časopisech a učebnicích, ale o beletrii. A to konkrétně o Pavlových knížkách. Jsi totiž nejčtenějším autorem v metru! Celkově jsem zaregistorval 2x beton, kosti a sny, 3x zlatý kříž, 2x runový meč a jednou (sic!) Jméno korábu. Neříkám, že tenhle průzkum je nějak objektivní, ale kdyby se tomu někdo věnoval naplno, věřím, že by se to jenom potvrdilo. Mimochodem, i ono tolik přemarketingované stmívání jsme zahlédl jednou stejně jako nový měsíc. Dva zářezy má mistr Pratchett, po jednom Sapkowski, wievegh,palahniuk a spousta dalších.
Takže gratuluji!

Též Pavlovi gratuluji,

ostatně koho jiného už číst v podzemních tunelech metra, že?
Ale ta statistika mě zaujala. Možná by chaot mohl otevřít samostatnou stránku výzkumníků, kde by každý doplňoval své postřehy o tom, co lidé kolem něj četli v hromadné dopravě (nejen pražské, ale i brněnské a jiné!), autobusech a vlacích. Časem bychom se mohli dopracovat k výsledkům, které by byly zajímavé i pro autory a nakladatele.

:)

Here comes a business idea! :-)

:-)

Taky vždycky zvědavě pokukuju, kdo co čte kolem mě, takže se, až to zprovozníte, ráda připojím s výsledky svých pozorování :-)

:))

Tak to teda koukám. Já sám jsem za celou dobu, co cestuji po Praze, viděl číst 1x Nepohádku + asi jednou MV, ale jinak nic nic nic... řekl bych, že to byla spíš mimořádná náhoda :-)
Je ale fakt, že v metru jsem si většinou četl, takže okolí moc nevnímám :D

Tak to trochu utřídím a

Tak to trochu utřídím a pak někde zveřejním... vzhledem k mému oboru mě tak trochu štve, že to muselo napadnout DejFa, že by se to dalo komerčně využít...možná udělat i samostatnou stránku, kde by toto byla jedna ze součástí, protože samotné by to asi neutáhlo...

Tak jsem také dočetla Beton, kosti a sny

a tleskám.
Těžko říct, která povídka se mi líbila nejvíc. Mí favoriti jsou Ukolébavka; Na křídlech zlatých draků; Jen tančí, nemluví, nespí a Balada krve. Vlastně ve všech 3 příbězích se do reálnýho světa mísí magie, to mě baví. A hrozně mě dostává, jak tam vždycky dokážete dostat tu poetiku, v každé povídce je nějaký moment, který mě dojme. Jako kdybyste mi mluvil z duše.
Ty závěrečný scény na laviččce při krmení holubů; moment, kdy žádá Benqist Cecílii, aby odvezla Hercula k veterináři("To byla jedna z věcí, kterou na lidech miloval nejvíc. Nechal je dělat dobré věci");rozhovor Wiliama a Silvany o tom, že je jediná žena, kterou zná, která se nebojí myší, to jsou všechno scény, který mě baví a dojímají.
Prostě to umíte. Díky.
PS:A to jsem myslela, že už mě povídky nestačí, že potřebuji romány, nejlépe trilogie, pentalogie a tak...:-)

:)

děkuju moc, Claire. Moc mě ty slova těší a mrzí mě, že to neumím vyjádřit líp, aby to neznělo jako něco, co už jsem sem napsal tolikrát. Pokaždé je to ale upřímné.

Re:Pavel

To mě těší, že Vás to těší. My čtenáři, co Vás čteme, jsme na tom úplně stejně. Taky se asi často opakujeme, jak skvěle píšete a jáká je radost Vás číst. Ale co naděláme, když je to pravda:-)))

Čtení v dopravních prostředcích

Jak se postupně prokousávám knihou, objevují se nová a nová místo pro čtení...
První povídku jsem přečetl ještě cestou ze světa knihy, kde jsem si ji pořídil, další jsem znal z minulého vydání. Knihu jsem si hezky zabalil, aby se nezničila a vzal si ji sebou na Ukrajinu, jako čtení do vlaku, cestou tam jsem ji radši neotevřel, protože spaní v Karpatech by nebylo asi tak lehké, možná bych se i bál. Cestou domů jsem další povídku přečetl v Užhorodě na nádraží, kde jsem čekal, jestli kamarádi vymění peníze (díky bandě rumunů se povedlo) no a cestou domů vlakem padla další. Skokany jsem přečetl dneska jak jsem se probudil, to se fakt nestává často, abych zrána něco četl, tahle povídka mě úplně pohltila a teď jdu pokračovat...

Moc Prahy začala u Středokluk...

:-)

Pazzy, no koukám. Odpovídám až teď, protože jsem byl na dovolené. Tak Beton, kosti a sny už se podívaly na místa, kde jejich autor nebyl, ale kam by se rád jednou taky moc rád podíval. Závidím vlastní knize. Dík, žes ji tak pěkně vyvenčil :))

No docela přežila i bez

No docela přežila i bez úhony, vzal sem ji a cyklistu z Beverly Hills (Saroyan, je skladná, tak ji vozím všude, už několik let :-) no a tvoji KBS, když mi došlo, že to všechno ponesu na nejvyšší horu ukrajiny, tak jsem znejistěl, ale na hlaváku v luxoru si pořídil ještě červenýho trpaslíka a už mi to bylo jedno :D Vlastně sem se s knížkou mohl na tom vrcholu vyfotit, ale já ji stejně měl tak masivně obalenou, aby se mi neponičila, že by ji ani autor nepoznal... :-D A teď sem udělal další chybu, začal číst labyrint... :-(

Moc Prahy začala u Středokluk...

Labyrint

kdyby ti nevyhovovalo čtení z obrazovky, tak v posledním čtvrtletí vyjde letos i jako kniha. :)

Labyrint

Neboj, jsem si toho dobře vědom a teď už dobře vím, že i pokud bych ji četl online, že si koupím i knižní vydání :)

Moc Prahy začala u Středokluk...

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 20 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007