Poezie

Zlehčení

Zlehčete břímě,
které nesou si s sebou
otrocké komunity,
aniž by žádaly o volnost...

Zlehčete rozkazy,
které nelze vyplnit
poslušnými frázemi,
a dostát tak požadavkům...

Zlehčete život
lidem v tísni,
aniž by druzí
byli utlačováni tím,
že jim se nelehko žije...

Šíře minima

V širokém pojmu
minimum slov,
které se nezapomínají.

V minimu lidí
široká náruč,
která nezapomíná obejmout.

O Společnosti lidského bytí

Z pokřivených hvězd,
které dusí tma večernic,
čtu měsíční zprávy
o zítřcích, jejichž obsahem
budou stížnosti, valící
se nám na hlavy...

Třeba urazíme vládu,
čímž si podrazíme stoličku
na šibenici dnešní společnosti,
na které všichni pomyslně stojíme...

Každý si stojí

Otázky

Na oltář z andělské náruče,
pokládám slovo vážného přiznání,
vlahý vítr čechrá mi vlasy,
sama sebe se ptám:

MUSEL JSI ODEJÍT?

V mozku mi zašumí
vlny rozbouřeného vědomí,
na srdce zaklepou boty od jara,
v očích se zalesknou slzy
s otázkou:

MILOVAL JSI MĚ?

Někdy méně je zatraceně moc

Nenaplněná proroctví
Božích synů skutkových podstat,
úmysly jejich jsou hádankami
myšlenek, které není dobré podceňovat...

Hovoří s lidmi,
pokud jim dovolí kázeň
milostivého slova,
pokud poruší poslušnost
jsou odmítnuti tvrdou ignorací...

Mlčenlivost Božích synů
naplňuje strach

Paladin

Sedm světel
ochraňuje paladiny,
na cestách bez návratu,
s hořkými slzami nevěstek
a pověstí, která vypráví
jak statečné paladinovo srdce je...

Legendy omývají
jejich cesty prachu,
mladé dívky pláčí
při vzpomínkách
na paladiny, které znaly,
snaží se v mysli

Počasí

Nabírané sukně
žalostně špinavých mračen
jsou ukázkou nevzhledného počasí,
které se točí ve víru oběžnice,
v tanci pohádkových rosniček.

Natřásají se deštěm,
jako ženy, které chtějí
udělat dojem
na muže v růžových brýlích.

Nikdo jim neporučí
ani vepsané kružnice,

Ty zůstaneš

Vzpomněl jsem si
na Tebe,
vím, máš jiného básníka,
který Tě velebí vyznáními
než Já…

V paměti
jsi mi uvízla,
jako zářivý drahokam,
kterého jsem se chtěl dotýkat
než Tvoje srdce řeklo ne…

Když seděl jsem s Tebou
na lavičce v parku,

City

Za rozevlátými vlnami závěsů,
v utichajícím šepotu čtyř stěn,
oddává se snění rozechvělý cit,
který nepobere žádný mozkový závit...

...ať se točí jako turbína,
ve velkém jako peníze
při hraní pokeru,
nebo stydlivá holubice,
jejíž peří je bílé jako sníh,
oči vážné jako smrt,

Bez zpátečních cest

V dlaních ze tmy
vynáším měsíc
v rozkvetlém stádiu,
jako sněžnou růži,
na pahorku z návějí
zamrzlé krásy vloček,
které padají za víčka...

...polospícím pánům polárních zim...

V nesmírném vesmíru
umírají v galaxiích
sta miliony hvězd,
jako hladové děti

Syndikovat obsah
tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 16 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007