Poezie

O peříčkách a duševní stravě

Z nebíčka padají peříčka
často se nám vzdalují
lidé se i bez nich radují
čarují rychlé piruety
koktavého po-poplety
s rychlým nasazením
měkkým posazením
na tváře chodců v ulici
ve vzduchu se smějící
dovádivé jako děti
ten čas nám ale letí...

...v pírkách hravých,

Chvílemi...

chvílemi strachu beze jména
otřásá půlnoční hodina golemů
v základech smutně řvou sirény
uši se napínají v oslí podobě
a cvakají jako nůžky
naprázdno
. . .
chvílemi se v ohni zjevuje žena
nepláče nekřičí jenom hoří
jako její touha po mužích,
které by ráda viděla pod snímači

Věčnost počátku, Věčnost konce

Zaspat věčnost ve vteřině.
Zapsat lásku do hvězd.
Otevřít okénko do duše.
Ověřit si pravost pěkného slova.
Cítit Tě, když nejsi se mnou.
Ctít právo života i smrti.
Sbližovat samotu s opuštěnou chvílí.
Neubližovat tomu, kdo dýchá z Tvých plic.
Nebát se dávat tvrdé facky lžím.
Nedát tělo za věčné peníze.

Pohřbené archaismy

V podzemním prostoru,
hluboko v prastaré kryptě,
pod chrámem jezuitů, kteří mlčí
jenom v přítomnosti boha,
spí spánkem pokojným
archaismy, které daly
navždy sbohem...

...pohřbeny tam, kde
nedoléhá světlo...

jsou starší jak svět
a když se zrodily,
duchové ještě
nekráčeli ve stínech...

Všechno a nic...

Korálky planetek
rozházené v dřímotách
vesmírných stupnic
v návlecích z atmosfér
v každé se dýchá jinak
v každém tom vesmíru
má všechno a nic dáno svůj 
pravý význam...

...obyvatelé Venuše
se vzdali své věrné sokyně
a Země se potopila
v záplavě slunečních záblesků,

Radostný čas

V bláznivé touze,
napínám dlouze,
ruce, které touží po něžném objímání,
chci vzlétnout v Afroditině přijímání.

...dotýkat se jejích rtů a Tvá líbat...
...pohled Ti opětovat a neuhýbat...

očima, rty, slovy, které krouží
jak orel nad slanou slzavou louží

Nechci Ti ublížit, ty můj blázínku,

Hlava

Setnul si hlavu
a schoval ji
v podpaží
jako bezhlavý rytíř
...
zdála se zbytečná
na svém původním místě
...
obvykle ji ztrácel
ve chvílích, kdy
se hluboce zahloubal
...
často nevěděl
kam hlavu složit,
a to když se toulal
pod mlčícími hradbami,
kde hnila spousta jiných

Inteligence jednoho muže

Na Tvé bílé halence vidím
krátký tmavý vlas,
kterému nápadníkovi patří
nebo jsi chovala
kocoura v náruči
jak mi pořád tvrdíš
. . .
nejsem hloupý
v očích Ti vidím překvapení,
ale já jsem vážně
všímavý člověk,
když jsme se spolu posledně
milovali a Ty jsi usnula,
spočítal jsem každičký

Úděl černé

Odmítl ženu noci
odmítl její 
havraní vlasy
a černou duši,
která se neprovinila,
to jenom tma sloužila
jejímu černému nitru
. . .
měla pro něj službičku
žádala o světlé stránky dnů,
které jenom on
mohl vytrhnout
z knížek, které byly
horkými novinkami
na obzorech pánů sluncí

Ti Dva

ve světlech lamp půlnočních
pod mosty z hvězd spojených
setkává se tma se světlem
ve střídavém monologu
bez panenské krve temných nocí
bez světlých idejí dnešní doby

...

scházejí se obvykle
ve tmách otazníků
při vybledlém světle
princezny paprsčité

...

zajdou si popovídat

Syndikovat obsah
tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 17 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007