Čtenářská dílna

Čtenářská dílna je místo, kde může každý registrovaný návštěvník vložit svůj článek. Vítány jsou povídky, básně, příběhy na pokračování, literární experimenty, reportáže z akcí a vlastně cokoli, o co byste se chtěli podělit. Čtenářská dílna funguje zároveň i jako "literární workshop". Poslechněte si, co si o vaší práci myslí čtenáři či zkušenější psavci. :)

Kousek za Amerikou: Si zvolil


Si zvolil


Napětí na pěti pořadech tupé tváře opírající se do
bonmotů sedláka i knížete a halekání jako na
fotbale když dá Baník pyčo branku v poslední
minutě zápasu.

Příval temnoty

Po dlouhém tichu jsem se rozhodl i sem opět přispět nějakou maličkostí. Asi to bude tím, že tato krátká povídka docela ladí s městskými válkami. Snad se bude líbit.

***

První muž

První muž

Ve vzduchu visící, na moři znící

Ve vzduchu,
na nitkách z otazníků,
visela otázka,
kterou položil sám stvořitel hmoty
do mých rukou,
a řekl mi,
abych se chopila příležitosti,
nebo vyšumí do ticha,
jako když se zpěněné moře
tříští o ostrý zvuk,
jenž ladí pouze
s harfou poslední nymfy.

Persywall

Odevzdal jsem svá křídla

nádherné paní Obloze,

její pihy na tváři

byli ptáci, kteří

mířili na sever,

její dech byl větrem,

jenž úpěl skřípotem hor

Cogito, ergo...

Jsem prázdnej sobec      
jsem onanista z předměstí
jsem špatnej konec
jsem tvoje neštěstí.

Jsem vřed vlastní viny
jsem v kufru mrtvola
ruce od špíny, těžký splíny,
jsem ten, koho žádná nechtěla.

Jsem tu, chci peníze, slávu
jsem tu - a jen pro sebe,
na depky ordinuju trávu,

(bez názvu)

Ty, muži, nepoznal jsi ženu,
pokud nebyla
výhybkou na cestě,
největším neštěstím,
erupcí slunečního vulkánu
a zároveň
lehkým dotekem,
zmatením a probuzením,
šepotem ve tmě
a tajemným úsměvem v záři měsíce
(…)
pokud tě nepřekovala
a nenechala
pevného a zlomeného,

Malá česká města

Zdravím, milí, známí i neznámí. Po letech zas přihodím svou trošku do Labyrintu, tentokrát nikoli beletristickou, ale úvahovou. Následující kousek se mimo jiné věnuje vztahu lidské fantazie a městské fantasy.

Zpovědnice do prázdna

Štítek na palci visí

na stehno píší adresu 

sepjaté ruce na hrudi svážu

stále teplé

před chvílí ještě člověk

teď už jen tělo

krví podlitý

agonický nepřítomný pohled

strnule na me zírá

do očí mu hledím

duše se mi svírá

Noc

Inkoustem škrábu do notesu

tma rozkvétá jak stříbro luny

noc vchází v šatech pro komtesu

s věnečkem kopretin bez koruny.

 

Jak prostá dívka kráčí bosa

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 33 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007