Čtenářská dílna

Čtenářská dílna je místo, kde může každý registrovaný návštěvník vložit svůj článek. Vítány jsou povídky, básně, příběhy na pokračování, literární experimenty, reportáže z akcí a vlastně cokoli, o co byste se chtěli podělit. Čtenářská dílna funguje zároveň i jako "literární workshop". Poslechněte si, co si o vaší práci myslí čtenáři či zkušenější psavci. :)

Azeroth 2011

Kousek za Amerikou: pravda měst

pravda měst

(Luďkovi, za první verš a podezřívavou lásku k městu.)

Plačící voda

V kachličkovém sále moci

kde stříbro mžourá v šeru planě

ve vaně sedíš o půlnoci

úplně čistá, bez emocí

a voda pláče na tvé dlaně

 

Vrátka

Vím, že máš někdy strach,
netřeba mít jej, vím že jsi silná,
i když má slova rozplynou se jako prach,
budou k Tobě i přes tu dálku sdílná.

Sdílím s Tebou to tvé bání,
neboj se, objímám Tě v myšlenkách,
abys byla šťastná, to je mé velké přání,
a Tvé oči ztrácely se v radostných pomněnkách.

Pod mořem

Ze zápisků z vody,
které studí i hřejí,
když očima nahlédnu
až na to bezedné dno,
čtu balady mrtvých námořníků,
které mořské medúzy stáhly
do hlubin světa, o němž vědí
zasvěcené kotvy a hrstka
odvážných potápěčů…

V hlubinách spí zlo,
starší jak svět,

Něco jako otvor mezi světy

Úkol zněl jasně:
Namalujte anděla!
Andělé neexistujou,
řekl mi u piva Petr,
můj kamarád ze základní školy...

…ten den jsme se strašně zřídili,
o andělech už nikdy poté nechtěl slyšet,
ale slyšet musel…

Andělé jsou krásní,
řekla Gábina,
zavři oči a veď tužku po papíru,

Nina, Sendy, Jasmin a Kat

Obsluhují mne krásné dívky
s exotickými jmény a jemnými prsty,
nalévají mi pití ze vzácných pramenů,
které byly objeveny za poslední desetiletí.

Ta s mořskými řasami,
Nina, mi často říká,
jaká čest sloužit muži,
který si cení dobré hospodyně.

Sendy obvykle vaří z vody,

Smutné otočky

Otáčíš dokola desku
s obehranou písní,
praská v ní jako
když přikládáš dřevem,
a písně z ní Tě nezahřejí,
jenom rozesmutní
Tvé ušní boltce.

Někdy kolem prstu
otáčíš pramenem vlasů
a koušeš si spodní ret,
jako kdybys chtěla,
aby se muži otáčeli

Chlapeček z řas

Po nábřežích smutků
prochází se ve vzduchu
chlapeček z řas.

Je smutný,
v očích má karmínkové
slzičky, rozžhavené do ruda,
touží po slečně z třešinek.

Sfoukni toho chlapečka,
šimrá mě v oku,
když vidím, jak se dotýká
mého levého víčka.

Seber mu řasu,

Milion mil

Milion mil ucházím,
abych se dotkl Tvých vlasů,
nitek třpytivého oceánu,
který mi chladí prsty,
když zacházím do slunné oázy snů.

Milion mil propátrávám,
hodiny blouzním
z čarovného pramene
ve kterém protéká láska
na kůži ztrápené bolestí.

Milion mil rovná se

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 15 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007