Povídky

Tenkrát na středozápadě

povídku "Tenkrát na středozápadě" jsem pro nakladatelství Straky na vrbě napsal už před několika lety pro připravovaný dračí sborník. Tehdy jsem ještě netušil, na kolik let se tato příprava protáhne. Čekání ale stálo za to. Letos na podzim (2010) vyšla krásná výpravná antologie Draci: Legendy jako vázaná osmisetstránková kniha. Mám v ní hned dvě povídky: Dračí hvězdu a právě Tenkrát na středozápadě.

Memento mori

Jméno téhle povídky vyzývá: člověče, pamatuj, že jsi smrtelný! Jak obstojíš až přijde Poslední soud? Povídka je o stavbě pražského Orloje a odehrává se v době, kdy v Čechách i ve světě sílila chiliastická proroctví, v době nejisté, kdy se mohlo přihodit úplně cokoli. Napsal jsem ji pro sborník historické fantasy, který připravil Ondřej Jireš. Memento mori je postavené na jednoduché myšlence, která mě uchvátila - víc ale neprozradím! :)

Ukolébavka pro město krys

Městská fantasy jako řemen. Mám ji rád, bavila mě dvojice hlavních postav – osamělý starší ex-policajt William Dragonfly a drzá teenagerka Silvana s obřím magickým mečem. To zavání skoro mangou, že? Jak dopadne konflikt starého a nového? Přetrvá příroda, nebo město? A co lidé – záleží vůbec, na které straně stojí? Snad vás bude Ukolébavka pro město krys bavit alespoň z poloviny tak, jako mě ji bavilo psát.

Jen tančí, nemluví, nespí

Musím přiznat, že příběh Nataschy Kampuschové – unesené rakouské dívky - na mě udělal dojem ještě dřív, než jej média rozemlela v prach a rozmáčela v bulvárové bláto. Ta pravda uvnitř mě přitahovala, a tak jsem ho zkusil převyprávět po svém.
Vzpomeňte si na tuhle povídku, až budete večer přerovnávat svou knihovničku!

Povídka vyšla v Pevnosti 03/2007.

Tři páry papuček

Povídka, kterou jsem napsal jako host do Drakobijců VII. Zařadil bych ji spíš k trochu složitějším pracím. Tři děti byly uneseny. Ve vězení leží na rozvrzané pryčně starý muž. Je to opravdu čaroděj, nebo jen psychicky nemocný člověk, který se ztrácí ve vlastních představách? Magie nebo duševní porucha? A co číhá za dveřmi, před kterými stojí tři páry papuček? Pokud nenalezne tři ztracené děti on...

Povídka vyšla ve sborníku povídek Drakobijci 7.

Na křídlech zlatých draků

Tahle povídka čerpá z mého reálného života. Možná je to v ní patrné. Poetika i emoce jsou opravdové, a stejně pravdivá je i velká část příběhu. Věřím, že sny někdy dokážou přemoci realitu. Věřte se mnou, že na křídlech zlatých draků lze obelstít i smrt.

Čarodějův dům

Na kopci nad městečkem Shellton stojí starý dům. Už spoustu let se k němu nikdo nepřiblížil. Lady Drápobřitva, kočka slečny Mossové, cítí, že se blíží zlom. Neviditelné drápy zkouší Oponu a do světa se chce prodrat něco strašného. Co se stane, když děti při hře zakopnou míč na zahradu začarovaného domu? Démon je jejich protihráčem. Komu bude patřit tahle partie? Hraje se o lidské duše.

Povídka vyšla v Drakobijcích V.

Valeriino přání

Povídka napsaná pro erotický sborník sci-fi a fantasy, který byl nakonec pojmenován podle povídky kamaráda spisovatele Martina Antonína – Klášter slasti. Valeriino přání je cyberpunk z nedaleké budoucnosti. Množství lidí žije zavřeno v anonymních buňkách. Místo aby vycházeli, sní vypůjčené životy napojeni na supermoderní přístroje. Může být sen důležitější než skutečnost? Jsou pevnější lidské city a nebo závislost na virtuálním prožitku?

Volání albatrosa

Volání albatrosa je povídkou o tříčlenné skupince dobrodruhů - nájemných vrahů. Skřet, elf a člověk. Jejich úkolem je zabíjet lidi, které jim určili elfí věštci. Cíle se různí – od bohatého a mocného šlechtice až po nezajímavého vesničana. Jaký to má důvod? Jak dopadne jejich poslední akce?
Myšlenka i pointa povídky mi připadaly velmi nosné, ale pravděpodobně se mi pointu nepodařilo srozumitelně podat. Podle názoru některých byla pochopitelná až při druhém přečtení. Posuďte sami...

Loutkové divadlo

Myslím, že snad každého autora alespoň někdy přitahovalo prostředí Druhé světové. V Loutkovém divadle jsem se do něj ponořil i já. Je to povídka lehce hororová, na pomezí reality a fikce. Chcete poznat dědictví věhlasného loutkáře? Jak malý a osamělý Paris zjistí, jednou odkrytá tajemství začala žít vlastním životem. Kdo jsou loutky a kdo loutkoherci? Existují rozhodnutí, která nelze vzít zpět.

Povídka vyšla v antologii Kočas 2002 a na Fantasy Planet.

Syndikovat obsah
tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 10 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007