Labyrint - Zápis 28: OBRÁZKOVÝ ČASOPIS

Za vchodem následovala půldruhého metru široká chodba. Zdi se leskly, jak se na ploškách slídy třpytil svit loučí. Delapanza je provedl rozlehlou halou a po několika schodech vystoupali do místnosti se třemi portály. Rytíř se zde zastavil a vydal instrukce ohledně přípravy večeře několika ušmudlaným ženám.

Rita toho využila, aby se naklonila ke starému pánovi. „Kořínku, proboha, co to mělo tam venku znamenat?!“

Zadíval se na ni skrze brýle, jako by jimi nahlížel do cizího světa. „Zeptejte se později, paní Rito.“

„Neměli jsme tam Zdendu nechávat!“ ozvala se Valentýna. „Kdyby se to stalo mě, tak byste mě tam nenechali. Nebo jo?“

Rita ji uklidnila: „To víš, že bychom tě tam nenechali...“

„Tak proč-“

„Později,“ zarazila ji Rita, protože Delapanza se právě vracel.

„Hostina bude připravena v okamžení. Pojďme se zatím posadit a popít něčeho ušlechtilého.“

Rita ještě stále cítila kocovinu ze včerejšího večera. „Bez urážky, rytíři, doufám, že to nebude chateau Špína!“

„Ale kdež. Měl jsem na mysli jen něco lehkého, než se začne podávat jídlo.“

Valentýna zbožně sepjala ruce. „Jídlo! Já už hlady šilhám.“

„Také bych něco spořádal,“ připojil se Kořínek.

Za chvíli už seděli v podlouhlé jeskyni, které vévodil dřevěný stůl s místy pro tucet lidí. Kromě loučí jej osvětlovaly i modravé lišejníky, které se pohádkově rozrůstaly po skálou tvořených stěnách. Zajímavé byly židle a sedadla – stály vedle sebe vyrovnány jako vojáci, ani jedno však nebylo stejné. Byly tu vytržené sedačky z autobusu i funkcionalistické plastové židle s nohama z trubek, nejbizarněji pak vypadalo sedátko v čele tabule, které bylo dubovou truhlou, ke které někdo přibil jako opěradlo kompozitové tělo snowboardu a zkrášlil jej známým erbem. Vzdáleně tak připomínalo úzkou a nepohodlnou gotickou židli.

Stůl byl poházen popsanými papíry a zmuchlanými oprýskanými časopisy. Ležely na něm ztupené tužky i propisovačky. Delapanza se na tu spoušť díval se studem.

„Mívám ve zvyku pracovat dlouho do noci. Moji dobří otroci mají zákaz sahat na mé věci.“ Začal listiny rovnat a shrnovat na hromádku.

Rita mu podávala papíry. Nedalo jí, aby nepřelétla pár řádek.

„Píšete nějaký příběh?“ zeptala se.

Delapanza se odmlčel. „Ano, je to rytířský epos.“

„A o čem to má být? Něco jako Bajaja?“ zeptala se Valentýna.

„Tak trochu. Je to příběh rytíře, který chce silou i moudrostí změnit svět,“ usmál se Delapanza.

„Valentýno, ta dáma vypadá zrovinka jako vy!“ přerušil je Kořínek a strčil dívce před oči časopis, který se válel na stole.

„Opravdu!“ zkoumal jej Delapanza. „A já si od první chvíle říkám, proč jste mi byla povědomá.“

Rita zírala na obálku, ze které se na ni cudně usmívala Valentýna a neměla na sobě kromě průhledného šátku vůbec nic.

„Takže playmate srpen?“ vypravila ze sebe nakonec.

Valentýna sklopila oči. „No a co?! Pár nevinnejch fotek... Studentka si musí nějak přivydělat.“

„To je obrázkový časopis,“ tlumočil jim své zjištění pan Kořínek.

Tohle byl pro Ritu těžký kalibr. Její sebevědomí se otřáslo a ona si musela vybrat, jak se k tomu postaví. Už si zvykla na myšlenku, že je v podzemí obklopená bandou šílenců, kteří se ji snaží zabít. Ale mít za kamarádku playmate?! Všechny tyto myšlenky prosvištěly nadčasovou rychlostí jejím mozkem. Rita si vzápětí uvědomila, že sedí možná třicet metrů pod zemí v pevnosti hrůzy. Playboy byla civilizace. Byl to ztracený a krásný svět, po kterém toužila. Vnitřní boj utichl dříve, než začal. Rita si povzdechla a řekla pravdu: „Co já bych za to dala.“

Valentýna se vděčně usmála.
 
Teď se pro změnu topil v rozpacích Delapanza.

„Nemyslete si, že bych holdoval zvrhlým fotografiím, ale moji sluhové mají příkaz shromažďovat veškeré tiskoviny, které propadnou do kanálů. Snažím se sledovat, co se děje nad našimi hlavami. Shromažduji zde moudrost a slávu Nadsvěta. Je to mé poslání!“

Hledal v jejich tvářích jiskru zájmu, a když ji našel, hrdě se vzpřímil. „Chcete-li, ukážu vám svou pýchu, možná jedinou svého druhu – úžasnou Podsvětní knihovnu!“

Rytíř vyskočil ze židle tak, že se málem překotila a hnal se s řinčením zbroje do vedlejší místnosti. Rita s Valentýnou jej následovaly.

„Musím podotknout, že ten fotograf báječně vystihl vaše oči, Valentýno,“ zamumlal Kořínek a odložil obrázkový časopis s rozloženým plakátem. „Kdyby mi bylo o padesát míň...“

Delapanza rozhrnul závěs a jim se nabídl pohled na jeskyni plnou polic, skříní a skříněk, rozložitých almar, truhel a kontejnerů. Byly vyrovnány vedle sebe a využívaly každý výklenek, každé místo i zakřivení u stropu jeskyně. V policích stály řady sežvýkaných knih s oslíma ušima, knih potřísněných skvrnami, knih rozežraných špínou a zuby myší... Přesto byla každá vzorně zařazena podle abecedního pořádku, přesně zarovnaná s ostatními hřbety. Musely jich být tisíce.

Delapanza knihy sledoval s téměř náboženskou úctou. Voněl k nim. Vzhlížel k nim. Procházel kolem nich, hladil je, aniž by se jich skutečně dotkl.
 
„Hle, mé dílo!“

Komentáře

PŘÍŠTĚ: PAN ZADELA

Obrázkový časopis se právě servíruje. Uvažoval jsem, že vám přiložím fotky, ale nechtěl jsem omezovat čtenářovu představivost :-)

Playmate!

Playmate?! Bohovia, kam Ty na to chodíš, Pavle?! :))) Super!

Taky možnost

Pořád mě ještě uklidňuje, že playmate nebyl Zdendalf či nedej Bože Kořínek ;) :)

Každý byl někdy mladý a potřeboval prachy

Re: Bodkin

Chceš se svěřit, Bodkine? ;-)

Super

Jsou chvíle kdy čtu a hryžu si u toho nehty a téměř přeskakuju řádky abych se co nejrychleji dověděl co je dál, a pak jsou chvíle kdy musim lézt zpátky na židli, protože jsem se smíchy válel po podlaze. Prvně mě rozsekal "ZDENALF" a teď tenhle díl. Pavle díky.

;)

Já jsem stále mladý a prachy taky pořád potřebuju...

Asi bych měl začít psát o čarodějných učněch nebo o dračích orgiích plných mocných vousatých magiků a sodomitů v lesklých brněních.

Ano

Ano, teď jsi na to kápnul, takhle se vydělávají peníze! :-))

A Tobě Valdo děkuji. Taková slova jsou rajskou hudbou pro každého autora.   ;-)

Knihy v kanálu a vtipný děda

Rytíř Delapanza jako strážce literatury, která "spadla do kanálu" - tomu říkám nápad! Jsou tam jistě i knížky, které byly do kanálů spláchnuty náhodou (třeba po té velké pražské povodni, co propláchla i sklady Národní knihovny!), ale určitě se najdou i knihy, které někdo zahodil jako nepotřebné - a nejspíš i takové, které si nic jiného nezaslouží, protože je to "kanální literatura"! A je fajn, že jedna z hrdinek je nahá na obálce "profláknutého" časopisu. Zejména kvůli těm krásným očím :). Jak se zdá, děda Kořínek je i vtipálek! Tahle jeho vlastnost by si možná, Pavle, zasloužila víc rozvíjet. Docela bych u Kořínka ocenil takový ten suchý anglický (až černý) humor. Možná by mohl být něco jako Paulův legendární dědeček z beatlsovského filmu Perný den.

Kořínek

ÁNO, ÁNO, ÁNO! Ja že prečo mi je taký sympatický!!! To by bolo super, keby sa naňho viac podobal. Jé, mať v kanáli Paulovho dedka... (ja viem, že nie som objektívna). To by bolo super. :))

Mala poznamka k nevyraznemu detailu (od Petra z Bologni)

Opět jsem si dovolil překopírovat příspěvek čtenáře z iDnes. V reakci na něj opravuji opalizaci na třpyt.

(Petr z Bologni, 12.02.2008 10:48)

Svetlo (jakekoliv, treba i louci) nemuze opalisovat a uz vubec ne na slide. Opalisovat muze napr. velmi jemna suspense (nikoliv roztok). Opalisace je proces, kterym latka pusobi na svetlo. Timto procesem soubor submicrometrickych castic (at uz v tekute suspensi ci v pevnem stavu - jako je napr. agregace nanometrickych kulicek kremene (coz je prave opal)) rozptyluje svetlo. Na slide se svetlo klasicky odrazi.

Vas pribeh se mi libi, ctu jej se zaujetim

--------------------------------------------------------------------------------

Přiznávám, že jsem pouhý spisovatel fantasy a mé vědomosti jsou mrzce omezené. Rozumím stěží polovině tohoto odborného rozboru, ale to podstatné jsem pochytil a opravil :-)

Technická

Zdi se leskly, jak na se ploškách slídy třpytil svit loučí.

Opraveno

jsem dnes poněkud v klusu. Zítra mizím na čtyři dny pryč. Snad to ještě stihnu a přidám zítra devětadvacátý zápis, když na příští týden chystám tu anketu. :)

Re: Lívia a Otomar

Tak suchý humor říkáte? Uvidíme, docela by mi to ke Kořínkově postavě sedlo. Faktem ale je, že se starý pán zatím drží trochu zpátky, a že věci, které si v životě prožil, nejsou zrovna veselé. Na druhou stranu, skutečně má co do činění s Anglií...

Jinak Otomare, zmínka o propláchnutí archivů Národní knihovny je bezva nápad. Zařazuji do textu v příštím díle.

Musím povedať, že som

Musím povedať, že som Labyrint zhltol za tieti tri dni, prvé časti v Pevnosti, ostatok pekne z kompu:) aj ked ma z toho sakramentsky bolia oči:) Po prvých kapitolách odohrávajúcich sa este v jednotlivých miestnostiach mi behali zimomriavky po chrbte, ale nasledujúce kapitolky v kanalizácii stratili pre mna tak trochu svoje ,,komorné" čaro (aj ked dalej čítam s radosťou). Napriek tomu ma posledné dve kapitolky opäť vtiahli do deja...a aby som nezabudol, tie narážky a skryté významy sú super a vedia pobavit...(Nemec ma dostal úplne do kolien:)

Re: Karierthemde

Přemýšlel jsem nad Tvým komentářem. Je zajímavé, jak například Otomarovi přišla ca první dekáda kapitol jako drsnější thriller a uvítal přechod do fantastičtější fáze. U tebe je to spíš naopak. Myslím, že to je takové lavírování mezi Kingem (zobecněno: minimum fantastických prvků, více mrazení v zádech) a Gaimanem (více fantaskna, více nápadů). Rád bych se i nadále pohyboval někde mezi těmato dvěma literárními obry, i když k tomu druhému budeme asi blíž. Nechám se překvapit, kudy nás příběh povede.

Bude to asi tým, že som

Bude to asi tým, že som niekde v hlbke duše skôr čitateľ vážnejších vecí...ako bola zatiaľ predposledná kapitola..ale to je osobný vkus a ako pozerám, na Labyrint sa asi namotalo toľko ľudí, že vyhovieť im všetkým dobodky by bol asi menší problém:)ale vzhľadom na to , že mam rád Zemeplochu a Hviezdny prach bol taktiež fajn, niet čo namietať:)

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 10 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007