Labyrint - Zápis 42: KRYSOPLÁŠŤ

Skřeci zmizeli a skupina v sále osaměla.
 
„Über! Nechali tu krabice s jídlem,“ pochvaloval si Slíva a vrhl se do zkoumání hromady proviantu, která  v místnosti zůstala po opičích stvořeních. „Otýpka dřeva, hmm. Vida, čutora. A tohle vypadá na ňáký hadry. Trochu tlustý na můj vkus...“

„To jsou pokrývky. Budou se hodit,“ zívla Valentýna.

Zdenal nevěřícně vrtěl hlavou. „Copak necháme skřeky jen tak odejít?!“

Tomáš se zakousl do jablka, až mu šťáva vyšplíchla na vousy. „Bože, já neměl jabko ani nepamatuju! To je slast! Chytej Rito!“

„No nekecej! Tohle vypadá jako čokoláda! Vem si taky, Zdéňo,“ švitořila Valentýna. „Normálně skřítčí poklad.“

Zdenal hledal podporu. Kořínek byl zaměstnán vlastním zármutkem. Nepřítomně bloumal pohledem, v rukou žmoulal baret. Bláhově doufal, že najde bývalého spolubojovníka, teď mu to připadalo jako stařecké bláznovství.

Zdenal našel očima Ritu a zjistil, že ho pozoruje.

„Nechceš udělat nějakou hloupost, že ne? Oba víme, že je zázrak, že jsme vyvázli!“

„Ale skřeci...“ Rezignovaně rozhodil rukama.

Trhla rameny a přistoupila ke Zdenalovi, až ho téměř dotýkala prsy. Ošíval se. Shlížela na něj a mluvila tiše a výhružně. „Skřeci si zvolili sami! Co s tím mám sakra dělat? Chceš se tam vrátit? I kdybys měl jak... Máme dost vlastních problémů!“

Zdenal sklopil oči. Věděl, že má pravdu. Viděl, jak ji samotnou rozčiluje jejich bezmocnost. Valentýna se Slívou po nich zvědavě pokukovali. Zdenal věděl, že má Rita pravdu, ale nedokázal si to odpustit: „Jste zbabělci!“

Neodporovala mu. Nikdo se neozval.

Mladík odešel k jezírku. Díval se na vlastní odraz na hladině. Máčel si v ledové vodě ruce a těšil se z bolesti, kterou mu působila. Její chlad umrtvoval. Kéž bych se do ní mohl ponořit celý, pomyslel si Zdenal. Nic necítit. Vzdát to a nechat se uspat smrtelným chladem...

Za zády uslyšel kroky. Valentýna se posadila vedle něj. „No tak. Nebuď takovej cimprlich.“

Udržel se a neodsekl jí. Vlastně v té chvíli nedokázal promluvit. Uvědomoval si, že se chová jako tupec, a každé další slovo to zhorší. Nemohl si ale pomoct. Bolest se drala ven, jakmile otevřel pusu. Mlčel a přál si, aby Valentýna zůstala. Zatím k ní nedokázal zvednout oči. Seděli tiše dobrých pět minut.

„Udělals všechno, cos mohl. Netrap se tím, co nemůžeš změnit.“

Zdenal mezi prsty obracel oblázky, které vytáhl z tůně. „Víš, přemýšlel jsem... Nad magií. Myslím, že něco dělám špatně. Není přece možné, aby mě každé kouzlo přizabilo. Takový čarování...“

„Ztrácí smysl?“ pokrčila rameny. „Co já vim. Ale podívej se na to takhle. Seš normální amáč, jako amatér, něco sis vyčet z příručky a čekáš, že budeš joggovat po vodě přenášet hory. Kdyby to byla taková sranda, tak by to dělal každej, ne?“

„Jsem prostě pomalej, třeba na to ani nemam nadání,“ šeptal Zdenal. „Podívej se na moje ruce. Kdybych byl šikovnější, třeba jsem mohl Špínu zachránit.“ Odvrátil od ní tvář.

Valentýna se zakuckala. „Tvoje sebevědomí bych chtěla mít! Upřímně, to, cos udělal venku před pevností, bylo jak z Hvězdnejch válek. Tys asi neviděl výraz, jakej měl rytíř Krteček, když si metal blesky? Já jo. Blázníku, co bys po sobě ještě chtěl?“

„Učím se hrozně pomalu.“

„No a? Potřebuješ učitele. Žádnej učenej z nebe přece nespadl.“

„To je fakt.“ Pohlédl na Valentýnu. „Máš pravdu. Potřebuju učitele. Musím najít někoho, kdo mi odpoví na otázky. Mám jich tolik!“

„To je jako bych ti nic neřekla. Kde ho asi vezmeš?“

„Nevím. Ale budu ho hledat. Dnem i nocí. A nakonec ho najdu. Když ne v podzemí, tak už nikde,“ mumlal Zdenal.

Chvíli přemýšleli. „Třeba ti poradí pan Eroplán. Ten za války poznal různý blázny. Taky se to museli nějak naučit, ne?“

„No to je pravda!“ ožil Zdenal.

„Nejdřív si ale sundej tu hrůzu. Brrr! Vypadá, že je ušitá z krys!“

„Náhodou, ten plášť je hebkej a hřeje. Darovali mi ho Delapanzovi vojáci. Nechceš si ho zkusit?“

„Ani za zlatý tele! Ještě ti začnou řikat Magistr Krysoň... Nebo líp - Mistr Krysoplášť!“

Na rtech Valentýny byl rozpustilý úsměv.

Zdenal ji vzal za ruku. „Díky, Val. Děkuju.“

V očích jí hrály jiskřičky. V krásných modromodrých očích... Pomalu se k ní naklonil, aby ji políbil. Sklopila pohled a nastavila mu tvář. „Neblázni. Dívaj se na nás.“

„Tak ať,“ zašeptal jí do ucha.

„Ale já už mám kluka, vždyť jsem ti to říkala.“ Valentýna vstala. Instinktivně si očistila si zadek.

Šíp trapnosti prosvištěl Zdenalovou hrudí. „Jasně, promiň.“ 

Ještě se k němu sehnula a políbila ho na čelo. „Ale tebe mam moc ráda.“

Odešla.

Zdenal osaměl. Přes hlavu si přetáhl plášť. Díval se do odrazu na hladině, na svou tvář utopenou ve stínu špičaté kápě. Na zmučené a zjizvené ruce. Na mozaiku kamenů na dně průzračného jezera. Jak ho to mohlo napadnout? Mít holku jako Valentýna. Playmate. Stejně by mu to nikdo nevěřil! Takové holky nechodily s kluky z ulice. Přesto se kupodivu cítil lépe než předtím. Valentýna řekla, že ho má ráda, a on jí věřil. Měla pravdu, nemohl Špínu zachránit. Možná nemůžu mít Valentýnu, ale můžu mít magii, pomyslel si Zdenal. Pořád na tom byl líp, než na začátku.

Už chvíli převracel v mysli jedno slovo. Toužil ho slyšet vyslovené nahlas, ten pocit v něm rostl, až to Zdenal nevydržel a zamumlal: „Krysoplášť.“ Nedokázal se ubránit úsměvu.

Komentáře

PŘÍŠTĚ: SYMFONIE (???)

Přináším vám Krysopláště. Zápis z hlubin študákovy duše. Tento týden doufám přinesu i číslo 43, uvidíme. :)

Zkusím pro vás v brzké době zase vymyslet nějakou zajímavou anketu.

Rád bych ještě upozornil na dvě věci - zajímal by mě váš názor na novou sekci webu.

Ve středu vylosuji a vyhlásím vítěze Vědomostní soutěže o Labyrintu. Do té doby můžete ještě posílat řešení :-)

Nejen Zdenalovi, ale i mě

Nejen Zdenalovi, ale i mě vyvstal na tváři úsměv. Zdendalf Krysoplášť...

********************************************************
Prsten je v jílci,
statečnost v středu,
hrůza v hrotu
před tím, kdo jej má;
podél ostří
je krvavá zmije,
ocasem had
ke hrotu hází.

Krysoplášť je dobrý

Magistr Krysoplášť je velice dobré jméno, které naprosto zapadá do folklóru Labyrintu. Už se moc těším, až se Skřeci vrátí a náš malý čaroděj Krysoplášť nalezne svého mistra.

Navíc Valentýna, která mi je stále sympatičtější, se myslím ke Zdenalovi hodí.

Páni tolik citu... Kde se

Páni tolik citu... Kde se to ve Zdenalovi bere? Krysoplášť se k němu určitě hodí, vždycky toužil mít takové jméno a ve jménu je síla. Myslím, že v tomto jménu bude síly opravdu dost jen se Jí Zdenda musí naučit používat... Teď mě zajímá jediné: najdou správného učitele pro Zdendu? Co když najdou učitele, o kterém si budou myslet, že se hodí a nakonec se ukáže, že se zase vlastně tak moc nehodí, ba co víc je nepřítelem?
Moc se mi líbí, jak se postava Rity a Valentýny úžasně vyvíjí. Rita je čím dál tím víc odvážnější a neohroženější a z Val se zase stává holka, které nejde jen o to jestli se tyhle boty budou hodit k sukni. Trošku bych uvítala nakouknutí do hlav postav ať vlastne víme co se jim v té hlavě honí...
Díky za příběh... A teď abych očekávala dalšího holuba až zaklepe na okno a přinese zprávu o Podzemních válkách...

Zdendalf Krysoplášť

Zdendalf Krysoplášť je pěkné jméno - a Valentýna asi ani neví, že je to takhle ještě o blíž Gandalfu Šedoplášťovi

a díky, Pavle, za tu poznámku, že končí soutěž, jinak bych na to zapomněl...

Cesta do hlubin študákovy duše

Velmi příhodná charakteristika tohoto zápisu! Je to, Pavle, perfektní. Zdá se, že nám z Labyrintu roste "velký příběh". A také doufám, že s nalezením učitele to nebude tak jednoduché, a že se tam objeví nějaký temný mág, který bude chtít pod záminkou učení Zdenalových schopností zneužít.

Příště symfonie?

Zdá se, že nám Pavel slibuje něco zahrát na ty záhadné varhany z kanálových trubek. Určitě tam nejsou jen pro parádu :D. Už máme varhany a loutnu a jednoho metalistu... Skoro to vypadá na fajnovej muzikál :)))

Tak jsem po návratu z Prahy

Tak jsem po návratu z Prahy přečetla pár kapitolek v kuse a je to teda superbomba,hezky se to vyvíjí...akorát jsem se v první chvíli lekla,že Valentýna nazve Zdendalfa Krysím kožíškem,to bych asi šla smíchy do kolen :o)

Z deníku jedlíka

*Hodovník opět přichází do své oblíbené místnosti, opět usedá za známý stůl, opět nervózně bubnuje příborem o stůl. Kotel bublá. Zvedá se velká naběračka, krouživými pohyby vybírá ty správná slova. Konečně má včechny a první odstavce se seřadí na talíři. Jedlík nečeká a pouští se do jídla. Příbor zahodil, nepotřebuje ho. Rozstřesenýma rukama se krmí, jako by nikdy nejedl. Na talíři zbyla poslední věta. Schlamstne ji a spokojeně se uvelebí za stolem. Ale ví, že hlad se za chvíli vrátí. Zkontroluje své zásoby a úsměv na rtech se promění v zakaboněnou tvář. Ohlodané křído z berana obskakují dvě vypasané mouchy. Hlava z berana se šíleně řehtá. Celý svět se začně točit. Holoubátka se vschopí, mají teď jedinečnou šanci vybojovat si svobodu. Prudce se řítí proti svému uchvatiteli. Dva ostré nárazy a jedlík se řítí k zemi. Obraz se rozpadá do malých čtverečků, které postupně tmavnou. Ví, že bolest za chvíli pomine, ale hlad je mnohem horší. Hlad!*

myší kožíšek

Princeznu v královské kuchyni tady sice nemáme, ale pod přísným okem hlavního kuchaře se tady kuchtí nejenom hlavní jídlo (které je dle mého mínení znamenité) ale i chuťovky a dezert!
Krása prostě:)

:-)

To jsem rád, že se vám přízvisko Krysoplášť líbí. Mně se taky líbí, o Zdenalovi nemluvě...

Valentýna i Rita se postupně opravdu vyvíjí. Zatímco u Kořínka jsme změnu zaznamenali skokově (odhalením minulosti), Rita i Valentýna musí hledat vnitřní rezervy. Civilizovaní lidé v běžném životě často zastírají své motivy, "tančí společenské tance", předstírají... Když se ocitnou v extrémní situaci, jde civilizační pozlátko k čertu a každý pozná, za co stojí. V každém z nás je dobro i zlo, jde jen o to, v jakém poměru jsou namíchány a jak se zachováme, když padne kosa na kámen. 

Re: Otomar: Co budem hrát příště? :-) Ještě jsem nezačal psát, ale mám už pár poznámek. Nějaké hraní tam ale bude.

Re: Ladybird: Krysí kožíšek je dobrý. To mě nenapadlo :-) Určitě by se to hodilo k rytíři Krtečkovi...

Novajzův deník si opravdu zaslouží řád. Když ne Podvazkový, tak alespoň Řád zlaté vařečky! :-)

Black & White

Musím říci, že při slovech: "dobro i zlo" mě přeběhl máz po zádech. Co je to dobro? Co je to zlo?

Jsou to jen polarity odvijející se od našeho naučeného - morálního - nahlížení na svět?

Je zabití stejně špatnou činnosti v případu ukopané dívky v parku srovnatelné s popravou usvědčeného (který je opravdu vinen) masového vraha? Tímto nechci obhajovat trest smrti, protože justici se dle mého nedá věřit, ale trest jako takový mě nepobuřuje.

Mnohdy je onen morální v rozporu se základními pudy - snahou o přežití. A důvod? Snad aby se člověk řídící morálkou mohl těšit tím, že už není na úrovni zvířete, které v něm hluboko zůstává?

Když se z tohoto hlediská podívám na labyrint, přesněji na část jejich uvěznění. Byl to čin zlý, dobrý nebo přesněji nespecifikovatelný?

Každého asi napadne, zlý! Když už nic jiného, omezil jejich svobodu. Bylo s nimi zacházeno jak s vězni/zajatci, málem pochcípali na nemoci, hladem a kdoví čím ještě. Ani mě by nepřišlo košer, abych byl někde zavřený a po propuštění bych nejspíše ventiloval své nejvnitřejší pudy a přetáhl Pemzu vhodným svícnem po hlavě.

Ale mohl to být i čin dobrý? Mohl. Zabránil jim ve volném potulování se po okolí, tudíž snížil šanci, že by mohli padnout do rukou Hluchým. Dále na ně samotná nemoc přišla právě v tomto okamžiku, takže trpěli v bezpečí, kde nikdo nemohl využít jejich neschopnosti aby nad nimi získal výhodu. Samotný Pemza se ji ihned vzdal a dodal jim potřebné medikamenty.

A třetí možnost? Ta není nic jiného než slepencem dvou předchozích odstavců dohromady.

Ono už jen to Zdenálovo odhodlání se vrátit do boje, respektive neochota z něj uprchnout je řízená zbytečně velkou morálkou, za kterou v jeho případě může ona pokleslá literatura. Hrdinové se vrhají proti přesile i s vědomím vlastní záhuby, většinou se jim ovšem podaří vyváznout jen z težkými zraněními. Autor by si musel najít další postavu, což dá občas práci.

Proto mu heslo - uteč dnes, bojuj zítra - nic neříká. Naštěstí tam má alespoň rozumné lidi, kteří ho (snad) nepustí zpět.

Co se skřeků týče, u nich je to nejspíše trochu jinak. Neřekl bych, že jejich vztahy s DelaPemzou jsou nějak vřelé, otcovské, či jakékoliv jiné. Možná jen volí menší zlo (DlP) před zlem mnohem větším (hluší, jejich spojenci a zaměstnavatelé - pokud nějací jsou).

Raději s tím už seknu, je tu příliš kdyby, což nesnáším skoro stejně jako plané filozofování a pokusy o psychologii. Tím pádem se tento příspěvek stal mou masochistickou slabostí. I já mám nějaký pud, který musím občas uspokojit. :D

Zajímavá poznámka

zajímavá poznámka, k tomu dobru a zlu. Skutečně, jsou to jenom relativní pojmy, které vlastně hodnotí úroveň morálnosti. Přičemž sama morálnost je opět čistě subjektivní, závisející na úhlu pohledu posuzujícího. Přesto existují nějaké obecné normy, podle kterých se cítíte pozvneseně, vykonáte-li něco dobrého, a mizerně, když máte výčitky svědomí za špatnou věc. Vlastní subjektivní názor si často utváříme právě na základě obecných standardů (naučených, zíkaných výchovou, okoukaných od společnosti). Dobro a zlo je tedy iluze, která nám pomáhá posuzovat morálnost či amorálnost lidského jednání. Ano, plané filosofování, ale nedokázal jsem neodpovědět. :-)

filozofie

A hele tohle jsme se učili v jednom z těch šíleně nudných přednětu, které ovšem mají sem tam něco do sebe. Pavle silně tě podezírám, že jsi mi to zkopčil ze sešitu :-)

Síla a chvála

Tak teď nemůžu nenapsat další možnost...není dobro a zlo, je jenom síla...to se samozřejmě v mé hlavě nevylíhlo, ale objevilo se to, tuším, ve Hvězdných válkách.

Jinak Labyrint je úplně supr příběh, každý příspěvek hltám s ukrutánským nadšením a nemůžu se dočkat dalších...

Dobro a zlo

Dobro a zlo je soubor pravidel, aby společnost se měla čím řídit; bez toho bychom měli jen pudy stáda. Řidič, který ujede z místa nehody, jedná instiktivně v rámci svého zdánlivého dobra - chce být od té nepříjemnosti, kterou způsobil, co nejdál a radši o ní nic nevědět! Kdežto ten, kdo skočí do vody pro topící se dítě, vlastně jedná proti svým zájmům, protože se sám může taky utopit. Takže myslím, že základy představ o dobru, zlu a morálce jsou důležité. Něco jiného je tazvané "hájení cti", které nutilo chlapy střílet na sebe v soubojích, jít do nesmyslných válek a podnikat patetické a předem ztracené věci pro Vlast, Boha, nebo Ideu. Tam je to často falešné a zbytečné, ačkoliv to na pohled vypadá vznešeně (rytířsky).
Zdenalova chuť vrátit se a bojovat spolu s Delapanzou a skřeky proti Hluchým přesně odpovídá mentalitě jeho věku. On je přesně ten typ, co touží po hrdinských gestech. Jenže zapomíná, že jeho úkol je jinde, že i útěk je součástí boje. Myslím, že právě to dává jeho postavě psychologickou věrohodnost, a že to Pavel dobře napsal.

Síla?

Pro Hakouna: Tohle heslo razili také nacisti. Cituji z jednoho letáku: "Síla ti dává právo konat cokoliv, protože jen zdraví a silní přežívají. To je mocný zákon přírodního výběru. Není nic trapnějšího než láska, přátelství a soucit. Lépe je říkat plodivá síla a bratrství rovných. Slabé, nemocné a hloupé je nutno zlikvidovat, aby neobtěžovali a nekazili genetickou informaci silné šlechtěné rasy."
Hezké, že?

Síla vs. síla

Otomare, myslím, že Hakouna myslel/a spíš sílu s velkým "S", protože se zmiňuje o Hvězdných válkách. Potom bych to chápal spíš ve smyslu - magie je jen jedna, záleží na to, k jakým účelům je používána...

Tak než se tu pohádáte,

Tak než se tu pohádáte, vtrhnu sem já s ovacemi a provoláváním slávy celému labyrintu a jeho skvělému autorovi! =) Příběh a vše, co k němu patří (diskuse, ankety...), tvoří opravdu úžasný celek, a tak není možné ho nepochválit! Jinak, co se týče správnosti jejich únosu, napadá mě jedno rčení: "Lepší žít den jako tygr než sto let jako červ." Možná to je ale jenom "mentalitou mého věku"...

Wolframe

ve svém komentáři (rčení) jsi uhodil hřebíček na hlavičku a odhalil jeden z důležitých podtónů Labyrintu (a možná i městské fantasy, jak ji chápu já). Jasně, je to trochu romantické, ale... Gratz! :-)

Vztahy v labyrintu

co takhle přidat anketu - jaké milenecké páry by se v Labyrintu měly utvořit? třeba zdendalf krysoplášť se skřečí ženou, kterou vytrhne ze spárů černé magie... :-)
Je dobře, že už tam pomaličku začínají ožívat jisté vazby, ale to Valentýnino "víš, že někoho mám" bylo dojemné, ale moc jí to nevěřím :-)
jsem ráda za další díl, který oživil vztahy, a nikoliv střelný prach!

to Wolfram:

mám rád různá rčení a když už si je tu citujeme, to tvé zní dobře a hrdinsky, ale připomnělo mi jedno praktičtější / reálnější: "Kdo uteče dnes, může utéct i zítra."
popřípadě trochu syrové: "Zlámanýma rukama vyražené zuby neposbíráš."
ovšem dá se k tomu postavit i s taoistickým nadhledem: "Co mne může potkat, když nemám co ztratit?"
a teď mi vytanulo na mysl pro dnešek poslední: "Každý musí dělat to, co musí."
;-)

EDIT

teď jsem si uvědomil, že Wolfram hodnotil správnost únosu naší družiny, zatímco já jsem psal spíš o pomoci při obraně hradu, takže jsem vytvořil trochu OT...

Slíva a Imp

Teda, je mi stydno z toho, jak dlouho jsem nenapsal žádný komentář, ale nerad bych zaměnil psaní do diplomky s psaním do Labyrintu (nevim nevim jak bych to pak u komise obhajoval :-) ), takže jsem radši napřed odevzdal diplomku.

Příběh nám skvěle pokračuje a já už se nemůžu dočkat dalšího zápisu i ankety, jsem zvědavý, čeho se bude týkat.

V květnové Pevnosti se objevil fakt povedený obrázek Slívy. Zajímalo by mě, jestli by bylo možné udělat na těchto stránkách nějakou galerii obrázků postav z Labyrintu.

V souvislosti s testíkem k Labyrintu jsem si vzpomněl na mrtvého impa (někdy v sedmém zápisu) a dost dobře bych si dokázal představit takového impa (myslim teda živého) jako mazlíčka Toma Slívy. Docela hezký článek o impech je ve "vševědoucí" wikipedii.

Nechal jsem vás čekat trochu déle

snad vám to příliš nevadí. Dnes nasadím nový zápis: Symfonie.

RE: Atrix: opravdu zajímavý nápad, Budu nad tím přemýšlet. Ty vztahy jsou totiž už trochu rozehrané a logicky někam spějí a možná bylo by škoda teď otáčet např. o devadesát stupňů. Na druhou stranu, kdyby to bylo v souladu s příběhem, proč ne? Potom bych spíš zvažoval anketu, jaký pár ve skupině utvoříme. Je jen otázka, jestli když si to odhlasujete v anketě, jestli tím nepřijdete o překvapení?  (úplně vidím varianty: Valentýna-Kořínek, Slíva-Zdenal... :-D )

RE: Laman: To vůbec nevadí, Lamane. Správný čtenář má pro komentář i přes plot skočit...

RE: Exi: Obrázek se mi taky líbil. Byl podle mě jeden z nejlepších. Galerie je zajímavý nápad, ale v téhle chvíli zatím tento modul na stránkách funkční nemám. Snad tedy časem. Určitě by šel ale nějaký článek s odkazy na obrázky nahostované např. na Imageshacku. Uvidíme :-) Případně to můžeš připravit sám, až bude otevřená čtenářská sekce.

Imp - myslím na něj. Mazlíček. Zajímavé :)

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 9 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007