Labyrint - Zápis 43: SYMFONIE

Zdenal se vracel k ostatním. Již z dálky slyšel živou diskuzi.
 
„Pane Kořínku, to přece nemusí nic znamenat! Máte odznak, dobře, ale to nedokazuje, že sem skřeky přivedl někdo ze Lvího spáru. Takových odznáčků...“ rozohňovala se Rita.

„Bylo jen deset,“ odporoval Kořínek. „Lví spár nebyla velká skupina. Pořád věřím tomu, že skřeky přivedl někdo z našich. Ale kdo? Nejeden ze členů Spáru padl ještě za války. Zbytek byl rozprášen, když nás po fašistech začali hubit komunisté. Jsem asi poslední z živých, ale...“

„Tak se zeptáme skřeků, kdo je sem přitáh,“ navrhla Valentýna.

Zdenal usedl na jednu ze složených pokrývek. „To mi nepřijde jako špatný nápad. Jen aby netrvali na tom svém tot.“

„Skřeci sou ale fuč,“ odtušil Slíva. „Bůhví, jestli je ještě potkáme.“

„A co teda chcete dělat?“ zeptala se Valentýna.

„To, co říkali,“ pokrčil rameny Kořínek. „Odpočívat a čekat.“

„Jsem pro. Dáme se trochu dohromady, budeme zobat antibiotika a přitom můžeme přemýšlet, co dál,“ souhlasila Rita.

Rozdělali malý oheň. Dřevo od skřeků skoro nekouřilo. Rozložili si kolem něj pokrývky, najedli se a napili z balených vod. Mezi proviantem od skřeků našli dokonce i ručník. Nařezali jej na úzké pruhy, takže měl každý svou žínku. Jeden po druhém se odešli opláchnout k nedalekému jezírku.

Voda byla příšerně studená. Když se Rita omývala, teskně si vzpomněla horkou vanu s mandlovým olejem. To bude první věc, kterou si dopřeje, až odsud vypadne. Představila si, jak se do ní ponoří – od špiček na nohou (které jí budou horkem trnout), přes stehna a boky (v tu chvíli ji zaplaví slast, která jí zježí chloupky na zádech) až po krk (odevzdá se horké malátnosti, nechá se jí kolébat a bude pravidelně připouštět teplou až do konce světa). Zasněná si drhla kůži ledovou žínkou, kterou pravidelně smáčela v průzračném jezeře.

Když se vrátila, zapila antibiotika a zimomřivě se schoulila na pokrývku k ohni. Šlo na ni spaní.

„Měli bychom si rozdělit hlídky.“

„Fajn, jako na táboře! Místo hlídky se chodilo kalit do skladu,“ uchichtla se Valentýna a odešla se mýt.

„V tom případku chci hlídat s Valentýnou!“ ozval se Slíva.

„Bude lepší, když bude každý hlídat sám. Ať se trochu vyspíme,“ navrhla Rita. „Zkuste odhadnout tak dvě hodinky a pak vzbudíte dalšího.“

Protože měli málo dřeva, jakmile se trochu ohřáli, nechali oheň vyhasnout. Dál svítili jedinou petrolejovou lampou, dalším darem skřeků. Sundali zbytky potrhaných žlutých kombinéz a nabalili se do několika vrstev hadrů a kožešin. Šetřili silami. Posedávali na tlustých prošívaných pokrývkách zachumlaní až po krk, aby k nim nepronikl vlhký lezavý chlad jeskyně.

„Kdybyste se viděli!“ šklebila se Valentýna. "Víte, jak vypadáte?"

„Šedivý ztrhaný ksichty. Hladový břicha. Hadry jak z popelnice... Nevim, modelky?“ glosoval Slíva.

„To sem úplně neměla na mysli, ale máš bod. Kdyby mě takhle chytla módní policie, emigruju.“ 

„Papparazzi? Tumáš šlupku palcátem,“ křenila se Rita. Po koupeli jí bylo přece jen trochu líp.

Dohodli se na pořadí hlídek. První byl Kořínek. Když už skoro usínali, zaslechli jeho hlas.

„Co myslíte, že se stalo se Špínou?“

„Těžko říct. Radši mějte oči otevřené - je sem jen jeden přístup,“ zamumlala Rita.

„Věřím, že se udržela,“ zašeptal Kořínek. „Určitě se udrželi,“ přemítal uprostřed temnoty s bludičkou petrolejky.

Ostatní usnuli. V té chvíli mohl být starý pán klidně posledním člověkem na celém světě. Čas běžel. Začalo se mu zdát, jako by tma ožívala. Jako by se v ní honily chuchvalce v podobě přízračných lidských postav a démonů minulosti. Jen kousek za hranicí světla ohniště někdo chraplavě dýchal. Kořínek zamrkal, asi na něj přišla dřímota. Kolem byla tma. A vše ostatní jen kouzlo jeho obrazotvornosti. Když přišel čas, probudil na hlídku Tomáše Slívu.

Valentýna stála v obrovské jeskyni zalité modravým světlem. A nebo jen pro její oči tma přestala být neproniknutelná. Kolem ní se tísnily desítky skřeků. Stáli před obřími varhany z kanalizačních trubek, dotýkali se jeden druhého prsty. Kývali a kolébali se v rytmu jejich vzdechů. Z píšťal se linuly sípavé zvuky, bylo stále jasnější, že vzdechy mají odlišné tóniny. Jeskyni plnila tichá, hrozivá hudba. Nelidská symfonie.

Skřeci naslouchali. Zvuky se slévaly v souhlásky a samohlásky, tvořily slova v jazyce, kterému Valentýna nerozuměla. Němčina. Na krku cítila popruh od loutny. Táhl ji k zemi, nástroj byl těžší a těžší a najednou vize zmizela.

Valentýna si uvědomila, že stojí v naprosté tmě. Ztratilo se dokonce i světlo petrolejky. Byl to sen?! Dívka neležela v pokrývkách, mohla v té chvíli být na jakémkoli místě podzemí. Přímo před ní se vzduch chraplavě prodíral píšťalami varhan.

Valentýna se roztřásla. Začala couvat. Nehet jí zadrhl o strunu loutny a do ticha se ozval jasný zvuk. Přeběhlo jí po zádech zamrazení. Vzápětí odpověděla jedna z píšťal tichou ozvěnou. Dívka nevěřícně zírala před sebe.

Byla vyděšená, ale zároveň i fascinovaná. Zkusila další strunu a varhany ve tmě jí váhavě odpovídaly sípáním kanálů. Několik dalších strun a akord.

Někde za zády Valentýny škrtla sirka a rozsvítila se svíčka. Kořínek mžoural z pokrývek. Rita se hrabala na nohy. „Co se děje?“

„Poslouchejte,“ špitla Valentýna. Drnkala na loutnu a píšťaly jí se stále kratším zpožděním odpovídaly. Varhany hrály, jako by znaly Valentýninu melodii. Za chvíli už nezněly jako ozvěna, ale vytvářely hudbu zároveň s loutnou. Chraplavý šepot se spojil se strunami v jednu píseň. Každým okamžikem mohutněla až v jeden moment nečekaně ztichla.

Celá symfonie trvala pouhých několik minut. Po jejím konci se Valentýna zapotácela slabostí. Zdenal ji podepřel a uložil do pokrývek. Kořínek rozdělal oheň.

„Co to proboha bylo?“ Rita měla oči až na vrch hlavy.

„Volá nás. Neslyšeli jste ten hlas v hlavě? Někdo nebo něco nás volá k sobě!“ drmolila Valentýna a třásla se zimou.

Zdenal byl bledý. Rita vrtěla hlavou, přes kolena měla položený palcát.

„A kam vlastně zmizel Slíva?!“ uvědomil si najednou Kořínek.

Opravdu. Obešli celou jeskyni, dokonce i do jezírka se podívali. Po Tomáši Slívovi nebylo ani stopy.

Komentáře

PŘÍŠTĚ: ???

Přináším vám zápis 43: Symfonie.

V pondělí v noci odjíždím téměř na dva týdny - plavit se po Nilu a potápět ke korálovým útesům. Po tuto dobu budu bez připojení na internet relaxovat a odpočívat, abych nasbíral nějaké nové nápady. Na další zápisy se můžete těšit po mém návratu. Tak si od Labyrintu aspoň trochu odpočinete. :-)

Docela zajímavě se nám vyvíjí příprava čtenářské sekce, více se dozvíte v komentáři u ankety. Můžete zatím podiskutovat o svých představách či zahlasovat v anketě. Pokud vás napadne nějaký geniální název, který tam není uveden, tak jej klidně hoďte do komentářů. 

Užijte si sluníčko, dokud je venku hezky. :) 

Music!

Kam zmizel Slíva? To je snadné. Ta němčina měla jasný smysl.

Alle warten auf das Licht
fürchtet euch fürchtet euch nicht
die Sonne scheint mir aus den Augen
sie wird heut Nacht nicht untergehen
und die Welt zählt laut bis zehn

Takže Tom spěchal nahoru na koncert Rammsteinů. :)

Dva týdny bez labyrintu? To bude zase obsťák. Doufám, že ne jako posledně, když jsem sekl s kofolou :D

Ajéje..

já se těšila, že až se za týden v neděli vrátím z Itálie, bude tady na mě čekat další díl Labyrintu, a ono si ještě týden počkám x)) ale nevadí, já počkám ráda :)
a teda, to od Slívy není hezký, že si takhle zdrhne na Rammsteiny a čtenáře zanechá v obavách x)

No neviem

No neviem, ci by ta skrecia hudba bola zrovna Rammstein, aj ked by to urcite bolo dost vtipne :-) Mne sa sem skor hodi nejaka wagnerovka, nejaky Bludny Holandan alebo nieco take.

A tak mi napadlo...nehra Sliva na nejaky nastroj? Ako k spravnemu metlakovi by sa k nemu hodila taka riadna gitara, ci uz klasicka alebo elektricka.

Kytara pro mistra Slívu

S tou kytarou souhlasím-docela dobrý nápad a k Tomášovi by se to docela mohlo hodit.

Když už jsem u toho Tomáše, velice se mi líbila ilustrace v Pevnosti 05/2008. Jestli bude kniha, podle mě by se tam ty ilustrace mohly objevit.

Holt to budu muset přežít tak dlouho bez Labyrintu, ale věřím, že potom bude další zápis o to lepší. :-)

Basák Slíva

Mě by se k Tomovi hodila Basa... a když jsem viděla ten obrázek v Pevnosti (mimo jiné mu to tam opravdu sekne), velice mi připomněl Judase Coyna z Černé krabice od Joe Hilla. Pokud ji ještě někdo z metalových čtenářů labyrintu nečetl, tak vřele doporučuji ;). A Pavle, ty si tu svoji dovolenou co nejvíc užij, i když teda sobecky bych ti ji tak o týden zkrátila, abychom tu měli další díl o trochu dřív x). To zase bude absťák...!

Zajímavé :-))

Tak to já si klidně dovedu představit Tomáše Slívu i za bicími... ;-)

Pavel mě předběhl!

Než jsem dočetl komentáře, tak mi bylo jasné, že Tomáš Slíva by měl být bubeník. Má na to figuru a rytmus v těle (vzpomeňte si, že když ho poprvé uviděli, bubnoval si ke své broukané písničce botama o pelest postele) a za druhé, struný nástroj (loutnu) už tady jeden máme, takže by to chtělo něco protikladnějšího. Když jsem dočetl až na konec komentářů, zjistil jsem, že Pavel mi vzal vítr z plachet a nadhazuje také bicí. A tak si v duchu přestavuji takovou svéráznou folk-metalovou kapelu v tomto obsazení: Tomáš Slíva - bicí, Valentýna - elektrizovaná loutna, Zdenal - krysařova píšťala, Rita - basovka a starý Kořínek housle nebo tahací harmonika (eventuelně skotsko-jihočeské dudy). A k tomu démonický neviditelný spoluhráč, neviditelný a nepostižitelný kanální kapitán Nemo na magické trubkové varhany... A v některých opravdu patetických kouscích se přidá sborový chorál německy zpívajících skřeků. A v jiných písních, laděných spíš španělsky, zatančí Delapanza ohnivé flamengo; kastaněty nebude potřebovat, plně je nahradí jeho chřestící a cinkající brnění z plechovek. Skupina LABYRINT bude fakt tvrdá parta, ačkoliv v jejich stylu "new fucking metal" nebudou chybět ani meditativní,lyrické a překvapivě mazlavé, pardon, mazlivé tóny...

Slívovo záhadné zmizení a jedna hororová legenda...

Ještě musím dodat, že tenhle zápis, ačkoliv se v něm dějí celkem prozaické věci (a autor nám dokonce prostřednictvím své hrdinky prozradil, jak rád se koupe ve vaně s teplou vodou :-)), tak přesto má tajemnou a snovou atmosféru, která vrcholí dalším Valentýniným kontaktem s "jiným světem". Když jsem četl o jezeru v jeskyni a Tomášově zmizení, tak mi doslova přejel po zádech mráz z jedné asociace.
Znáte trampskou "Legendu o Hance"? Kdo ji nezná, tomu se ji pokusím stručně převyprávět. Souvisí s cyklem příběhů o přízračném Hagenovi, který se zjevuje v labyrintu chodeb vápencových lomů na Americe v Českém krasu. Údajně je to duch německého vojáka, který se ve štolách ukryl na konci války a zahynul tam. Vypráví se o něm děsivé horory.
Jednou na loučce na dně lomu, v ústí jedné štoly tábořila skupina trampů. Jezdívala s nimi krásná dívka Hanka, do které byli všichni zamilovaní a navíc pěkně zpívala, byla hvězdou trampské kapely. A tahle Hanka si v noci odskočila od ohně do štoly za vykonáním přirozené potřeby. Jenže se podezřele dlouho nevracela. Vydali se ji hledat. Její přítel došel až do míst, kde byl další průchod znemožněn, protože pokračování chodby bylo zatopeno. Na okraji průzračné vody našel jen její zakutálenou baterku a rozryté bláto, jako by upadla nebo ji někdo srazil na zem. Vyjít z podzemí nikudy jinudy nemohla, žádná odbočka tam nebyla. A voda byla hluboká, o kus dál se strop zcela zaplavené chodby svažoval pod hladinu. Svítili po stěnách jeskyně, volali, ale jenom ozvěna jim odpovídala. A také se prý jednu chvíli ozval zvláštní zvuk, připomínající zlověstný, sykavý smích. Kdo ví, co to bylo. Třeba nějaký průvan ve štěrbinách... Ten Hančin přítel spolu s kamarády poté prohledal všechny dosažitelné chodby, skály i les v okolí lomů, ale nenašli ani tělo, ani sebemenší stopu po zmizelé dívce. Ani policie se služebním psem nebyla úspěšnější. Nakonec ten mladý muž pohřbil svou kytaru, na níž doprovázíval Hančiny písně, pod kamenou mohylu na dně lomu Jižní Kříž. A už nikdy v životě nesáhl na struny. Ta mohyla tam byla velice dlouho a stala se objektem zvláštního trampského kultu. Později zanikla, ale nedávno ji opět někdo obnovil. Na té kamenné pyramidce trampové zapalují svíčky a zanechávají tam "pro Hanku" symbolické dárky...
Takže zmizení u podzemního jezera má v sobě skutečně něco magického. Snad nám tenhle příběh ukrátí dlouhou chvíli, než se náš Velký Vypravěč vrátí z exotických cest, aby nám prozradil, jakou bránu skrývá jezero v Labyrintu...

Slíva...

jako bubeník? To není vůbec špatný nápad. Pak může velmi snadno štvát Davida Listra, který nesnáší bubnová sóla.

Otomar: A to bylo jen jediné zmizení v inkriminované lokalitě? Já jen jestli ten voják tam má těch lidí víc - třeba by mohli založit pravou Dead metalovou kapelu. :)

Tak jsem se dočkala...

Ráno raníčko první den praktických maturit, jak myslíte, že mi bylo? Hlava mě třeštila, žaludek skákal bungee-jumping a v puse mi cosi chcíplo. Byla jsem jak po pořádný kocovině. Pak jsem dojela do školy a znaveně se svalila k počítači a otevřela stránky Labyrintu. Okamžitě se mi v hlavě rozjasnilo, příšerné bušení hlavy se zmírnilo do šepotu a cosi v mé puse ožilo, začetla jsem se... Sakra to už je půl osmé??? Násilím mě odvlekli od počítače a já se teď konečně dostala na net, abych si to dočetla...
Super! Zvědavost mi nedá a položí pár otázek, na které neumím odpovědět. Líbí se mi jak se Valentýna stáe vyvíjí a s Ritou souhlasím... Taky jsem hned jak jsem dorazila domů zalezla do vany :-)
A myslím, že Slíva jakožto správn metalák by radši šel na Nightwish (nojo Anette není jako Tarja ale stejně), ale kdoví a v podzemí se vyskytne kdeco (možná i Tarja )...
Díky za pokračování a doufám, že tě Pavle nesežere nějaká potvora, protože nevím kolik z nás by přežilo bez pokračování... :-)

New fucking metal

Já nestačím zírat, tak takováhle kapela by byla vážně proklatě skvělá! A víte, co by jí dodalo ještě trochu šmrnc? Sedmtřiho deathové chroptění...přátelé, nějací Amon Amart, Finntroll a jim podobní se můžou jít s klidem zahrabat! Už to vidím před sebou - první a poslední koncert téhle partičky je narvaný k prasknutí a návštěvníci až pozdě zjišťují, že páska na ruce je také nevratnou vstupenkou do děsivých chodeb Labyrintu...See you in hell, guys!

Hrůza!

To je děs! To si další díl přečtu až po maturitě?! A jak jsem se těšila, že si jednou nebo dvěma kapitolami oddechnu od učení... Budu si muset najít jiné čtení na odpočinek od studia.

otomar: Neděs mě, člověče... já se jmenuju Hanka...

No, jistě Sedmtři!

Děkuju Metalyzovi za připomenutí! Jak jsem na něj mohl zapomenout - SEDMTŘI, velký maskot kapely a sólový zpěvák! - No, zpěvák, jak se to vezme - dejme tomu, že přesnější pojmenování by bylo "zvukotvorný vokalista". Máte ještě nějaké návrhy na doplnění naší "kapely snů"?

Nechoď Haničko k vodě ven...

jak praví klasik, zvlášt ne před maturitou, rozechvělé dívky před maturitou jsou prý pro podobné podzemní obludy obzvlášť chutné!

PS pro Lanu_Estari

A až půjdeš k maturitě, nepřekračuj mříže kanálu. To je stará pověra, přináší to prý smůlu, ale poté, co víš o Labyrintu, tak je to smůla dvojnásobná... Ačkoliv Delapanza má studovnu dobře zásobenou :-(((

to Otomar:

Do tý kapely už mě napadají jen další dva mrtví-pan Břetislav (kterého jsme mrtvého už poznali) by mohl dělat cosi jako hučící meluzínu a zabitý imp (mazlíček Tomáše Slívy) by mohl jako cvičená opice s kloboučkem vybírat peníze...jinak už newim...jedině,že by se přidali kanálníci a nějakým způsobem by řachtali na ty svoje lopatky a jiný věci,co by měli po ruce.
Ovšem vyvstává otázka,jestli by šlo ještě o kapelu nebo už o orchestr... :oDDD

Chvilku před odjezdem na letiště

Re: Otomar: ten komentář k "new fucking - funk - metalové" skupině byl vybroušený! :-)) Řekl bych, že by to byl pořádný horor... Bitvy by se změnily v koncerty - power of music, power of metal...

Jinak o tajemném Hagenovi jsem už také něco zaslechl. Na téhle legendě je úplně mrazivé to propojení na skutečnost. Živoucí mýtus.

Re: Fjara: Pochopil jsem to správně, že jsi četla část Labyrintu jen chvíli před maturitou? Tak to si opravdu zasluhuje potlesk... já jsem byl kdysi tak rozklepaný, že jsem si tak leda hryzal nehty. Ono, když jsem si o svaťáku hrál místo učení na počítači... :-)

Děkuji za přání, ať mě nesežere potvora. Platí to samé, co jsem psal dříve o vlcích. Vyskytne-li se potvora, já sežeru ji. Jinak jak píšeš, kolik z nás by přežilo bez pokračování... Shakespear říká (tuším ve svých sonetech), že pokračováním člověka jsou jeho děti... tak kdyby mě přece jen něco sežralo, tak se nabízí řešení. :-)

A jak říká Otomar, taky děkuju Metalízovi za skvělé doplnění kapely... :-) třebaže je to dívka.

Jinak to, co napsal Otomar o šlapání na kanál, to je pravda pravdoucí. Zeptejte se pracovníků kanalizací, každý z nich to zná - přináší to zkrátka smůlu (zvlášť, když je kanál otevřený).

Mějte se tu fajn. Uteče to jak voda.

vana

Ach proč já nemám na koleji vanu? Ale i horká sprcha je fajn, nejspíš neodolám:).
A třeba Slíva jen šel navštívit Sedmtři:)

Klid

Lano_Estari (doufám že je to správně) buď v klidu já se tak jmenuji taky :-)

jo, tak to jsme tady už

jo, tak to jsme tady už minimálně tři Hanky. Ta legenda je pěkně mrazivá. Na začátku mě nadchnul ten název, trampská "legenda o Hance", to zní opravdu hezky, ale skončit bych tak teda vážně nechtěla.

A nevím, jestli bych se jako Slíva toulala sama podzemím, nejsem sice tak odvážná jako on, ale jen doufám, že nám ho tam někde něco nesežere...

Jinak přeju hezkou dovolenou...

Amerika

Otomar: Wow a to jsem před pár lety byla na Americe a v noci na noční bojovce!!! Ještě, že jsem tehdy o tom příběhu neslyšela... Ufff...

Hymna kapely The Labyrint

Tak jsem teď k ránu, ještě v pološeru, uslyšel jakoby z dálky dusavý rytmus. A dokonce zpěv. A za chvíli jsem začal rozeznávat v tom řevu i jednotlivá slova. Ano, znělo to jakoby někde pod podlahou, z podzemí... Že by z kanálů? A pak jsem pochopil, že naše skvělá folk funky fucking metalová sestava už vybrušuje svůj repertoár. A tady je první píseň, dá se říct přímo hymna. Melodii si musíte představit v duchu. A nebo, jestli máte někdo takový ten šikovný nahrávací stroječek a chtěl byste k tomu melodii stvořit, tak prosím...

LABYRINT
Jen voda teče
dolů do kanálů
a kdopak na ulici tuší
že tohle město má špinavou duši
černou a hnusnou duši...

Sbor skřeků: Herraus nichts Mauss
schönner mein Haus

Sedmtři: (chrčí): Eueueuehhehehh

Zasmrádlej labyrint popadne tvou duši
a už ji nikdy nepustí
marně řveš, když tě držej Hluší
kéž jim sám Ďábel odpustí

Slíva: (řve) Apage satanas!

Bahno se valí
bublá a stoupá
ze dna pekelnejch propustí!
Chceš se mu postavit
u Brány Času
i když tě tvý město opustí?

Sbor skřeků: Herraus nichts Maus
schöner mein Haus

Sedmtři: Euhchrheuchrechreééé

Slíva: Apage satanas!

Valentýna: I love you!

Zdenal: Ilasa dial pereta! Ladona dax ila od toatare! Zodacare od Zopame ranu! Zodoreje, lape zodiredo Noco Mada, hoathahe Saitan! (Poznámka: to je zaříkáváné ďábla v originální henochiánštině!)

Kořínek: Jdi ve stopě lva! Jdi ve stopě lva!
Sbor skřeků: Herraus nichte Maus... atd.

(Všechny hlasy se překrývají a vrství do monumentální fugy a gradují v závěrečném forte)
Následuje neutuchající potlesk netopýřích křídel a krysích tlapek.

wooow

Ta hymna nemá chybu...už slyšim i ty melodie.. :oD

Hymna je fakt špica...

...nevim co víc dodat :-D

Hymna

To jo, fakt dobrá =) U Sedmtřiho sóla jsem se musel smát, když sem si to představil =D

Bravo!!!!!! Ještě přidat

Bravo!!!!!! Ještě přidat hudbu :-) Ale je opravdu geniální :-)

Hymna!

No Otomare, klobouk dolů! Ta Hymna je těžce geniální nápad! Opravdu skvostné, už to slyším, to bude pořádná tvrďárna... Odpustili byste mi tu troufalost, kdybych se pokusilA (ano, opravdu jsem slečna) to trochu hudebně zpracovat a posléze třeba i nacvičit s kapelou? Sice jsme tam samé baby, ale nějakého zombíka a zarostlého chlápka na hostování na zpěv určitě seženem ;).

Pro "slečnu" Metalyzu a ostatní

To je opravdu skvělý nápad! Mohli bychom tu hymnu připravit jako překvapení pro Pavla, než se vrátí ze svých exotických cest! V podání dívčí kapely by to mohlo dostat ještě originálnější rozměr :-) I když opravdu nějakej chlap by tam byl zapotřebí. A jak bys chtěla udělat sbor skřeků? Každopádně nápad je to skvělej! Dokonce se mi na něj hned nabalujou nápady další: Co kdyby se to pak nahrálo a nějak umístilo na tyhle stránky? A co navrhnout Pavlovi, až by Labyrint vyšel knižně, že by k němu bylo jako příloha cedéčko? No, myslím, že až se vrátí, že bude koukat, co tady kujeme za jeho zády!
Jinak díky všem za slova chvály. Je to pro mě dvojnásob potěšující, protože řadu let už jsem žádný text nezplodil, a tak vidím, že jsem ještě nevyšel ze cviku. Naposled jsem si zaveršoval skoro před patnácti lety, když jsme s Milanem Nytrou (teď hraje jako klavesák ve skupině Buty) dělali ve Zlínském divadle muzikál Frankenstein.

Ještě pro tři Hanky

Jo, teď koukám, že jsem nereagoval na to, jak jsem svým vyprávěním vyděsil různé Hanky, z nichž jedna hrála na Americe bojovku, aniž by tušila, že tam číhá Hagen. A tak vám musím doplnit vzdělání alespoň o ten nejklasičtější příběh: v jedné ze štol nad lomem Malé Ameriky je malá studánka s vodou a nad ní visí stará kolejnice a tyč. Když má někdo tu odvahu a tou tyčí do kolejnice udeří, tak zvuk gongu přivolá z hlubin podzemí Hagena. Jednou tam přišli dva trampové pro vodu a jeden z nich si z té "pohádky" dělal legraci a do gongu udeřil. Když dozněla ozvěna, tak zaslechli z chodby divný, přibližující se zvuk. Znělo to jako šouravé kroky... Ten mladší z kluků dostal strach a utekl z jeskyně ke kamarádům, tábořícím dole u jezírka. Jeho druh se mu smál, že je strašpytel. Ale když se ten druhý dlouho nevracel, tak ho šli hledat. Jenže u studánky nebyl. Prošli chodbou až na konec a zjistili, že je slepá, zavalená. Nešlo jim do hlavy, kam mohl zmizet. Ale když cestou zpátky posvítili náhodou do studánky, ztuhli hrůzou. Voda byla zbarvená krví! A na dně ležel starý německý bajonet, na jehož rukojeti bylo švabachem napsáno: HANS HAGEN.
Přeji vám dobrou noc!

Jak roztomilé

To je skutečně neobyčejně roztomilé. Takový příběh opravdu potěší, zvlášť když jsem se tam brzy chystala jet. Radši s tím ještě počkám, chci vědět jak bude pokračovat Labyrint. :-)

Mjůzik

No to se nám to tady začíná hezky rozvíjet! S kamarádem se zkusíme dneska vrhnout do skládání, uvidíme, jak to půjde. No a kdybychom to chtěli náhodou pojmout opravdu vážně, tak by se určitě mezi přítomnými pány našel nějaký, který by si střihnul Slívu či Sedmtřiho. Z ostatních čtenářů pak uděláme skřečí sbor a bude! No a všechno tohle by se dalo zařídit na nějakém tom labyritnovém srazu. No dobře, je to trochu šílenost, ale stálo by to za to x)!

MUSIC

Dobrý nápad, zrealizovat to na srazu, pokud budu moci dorazit, tak si zabírám nějakého drsně emotivně soundtrečáckýho skřeka
***********************************************************
Prsten je v jílci,
statečnost v středu,
hrůza v hrotu
před tím, kdo jej má;
podél ostří
je krvavá zmije,
ocasem had
ke hrotu hází.

~~~~

Labyrint sleduju už dlouho, ale zatim sem se neměl k přidání komentáře:D, teď ta chvíle konečně přišla...
Ta hymna je opravdu skvělá:).
A nápad se srazem taky, pokud mi nezabrání vzdálenost nebo nepříznivé podmínky rád se přidám;)

A ještě jedna legrácka

Protože teď na týden odjíždím a nebudu na internetu, tak vám tady ponechám ještě jednu skvělou píseň, abyste se měli čím bavit. Je to svým způsobem parodie na tři velmi známé melodie, z toho jedna z osmdesátých let, jedna z druhé světové války a jedna ze středověku. Řekl bych že spolu docela ladí - a navíc po mém doladění ladí i s Labyrintem :)))

BAR VALENTÝNA

Valentýna:
Jsi holka v pasti
máš tisíc strastí
zrůdy se rojí
tvá duše se bojí
na struny lepí se špína
Jen tóny tě hladí
když tělo tě zradí
plynou ti léta
a bar na konci světa
má jméno VALENTÝNA

Kořínek:
Škoda lásky
kterou jsi rozdávala
Škoda slzí
které jsi vyplakala

Delapanza:
Post in templum prezentata
in conspekta registrata
fir reorum advocata
Virgo grata!

Óda na velkého génia

Ó velký génie. Klaním se ti. Jestli se to podaří nahrát, tak se bude Pavel dost divit :-)

A ten sraz zní taky hezky ale zajímalo by mě jak byste to chtěli realizovat.

Opera

No pokud bude Otomar nadále takhle krásně textově činný, tak můžeme rovnou udělat nějakou operu Labyrint x).
To Sidheag: Tak se podívej, zorganizovat sraz není zase takový problém. No a kdyby se předtím daly na internet noty a midi soubory s melodiemi, které by se každý naučil, tak pak můžeme na srazu vesele zpívat :). Mohl by se udělat pidi konkurz na obsazení jednotlivých hlasů a bude to úžasné a skvělé a poutavé, až to všechno nacvičíme :). No a já už s tím fantazírováním raději končím, nebo ještě začnu vymejšlet jak si pronajmeme studio na nahrávání x).

Sraz

Včera jsem šel takhle po Pardubicích a kde nic tu nic, náhle jsem narazil na jedno pěkný místečko, kde by se mohl uskutečnit nějaký ten srazík. Možná to není tématicky úplně to pravý ořechový, ale ten název...
No, můžete se kouknout sem.

Několik (ne)smysluplných vět :-)

To Metalyza: No dobrá, vzdávám se. Ten pidi konkurz je fakt dobrej nápad. A umístění melodií taky.
To Exi: Zní to nádherně. Sice zatim nevim jestli bych se tam dostala, ale vypadá to opravdu skvěle :-)

Pěkně popořadě

Sidheag: Jméno mi neskloňuj celé... podtržítko tam dávám abych nemusela u přezdívky psát dohromady jméno a přijmení do jednoho slova, takže dále skloňuj jen křestní a to podle mého pravého jména
(Hana bez Hany, Lana bez Lany atd...), ale nezdrobňujte to! :-O

otomar: Klaním se před velikým básnickým střevem... tohle je fakt talent. ;)

Metalyza: Chodím už šestým rokem (a posledním ;(, když maturuju) do školního sboru... prostřídala jsem všechny dívčí hlasy co tam máme a žádný mi nedělal problémy, takže ti ani neřeknu, jestli jsem soprán nebo alt, ale na srazu se pozná všechno. ;-) Troufám si říct, že zpívám docela ucházejícně, takže se hlásím do konkurzu. :-)

Exi: Mno, je to trochu z ruky... teda pro mě, jsem ze severní Moravy... Ale pravda je, že je to pro naše potřeby více než vyhovující, má to styl. :-)

Dodatek

Nebylo by možné tady zařídit nějaké zvláštní fórum ohledně srazu (a naší "opery")? ;)

Hudební rubrika

Myslím, že by se měla celá sekce hudební tvorby určitě přesunout do rubriky Čtenářská dílna, protože tady musí zůstat prostor pro další zajímavosti, navazující na vývoj děje Pavlova Labyrintu. Na čtenážských stránkách bychom mohli budovat paralelní "metalovou operu". Ale s tím musíme počkat na Pavla.

no páni!

člověk tu týden není, a co se tu vyklube! Pavel bude určitě příjemně překvapen, až se vrátí xD
co se týče opery Labyrint, jsem pro všema deseti. Nevím sice, jak snadno se dostanu do Pardubic, ale snad by to nějak šlo :)
mimochodem Pavle, až tu budeš.. jak to vypadá s tou přednáškou na Festivalu Fantazie? x)
a já jako bicmanka se taky hlásím k tomu, že Slíva hraje na bubny :)))
no, a ještěže se nejmenuji Hanka x)

K té hymně bych ještě

K té hymně bych ještě přidal: Expréééééz kurýr na smrrrrt!

A: Auroro pal!!!!!

A: Auroro pal!!!!!

Pro Torese

Správná připomínka! V hymně by se opravdu měli nějakým sloganem představit všichni členové skupiny. Doplním navržené slogany do textu.

Ještě něco pro Hanky, které se chystají do lomu Amerika

Tohle se prý opravdu stalo jednomu trampovi. Vsadil se s kamarády, že projde podzemím z jednoho lomu poblíž Malé Ameriky až na Velkou Ameriku. Cestou se dostal do staré štoly, ve které před ním od uzavření lomu nikdo nebyl. Vedly tudy koleje, na kterých ještě stály opuštěné důlní vozíky. Když mladík kolem jednoho z nich prošel, vozík se dal sám od sebe skřípavě do pohybu a rozjel se za ním. Tramp v hrůze prchal před hřmotícím vozíkem, rozbíhajícím se ve svažité chodbě stále rychleji. V poslední chvíli se vtiskl do bočního výklenku a těžký vozík proletěl kolem něj do tmy. Mladík opatrně pokračoval v cestě. Konečně opět dorazil k témuž vozíku, který stál na kolejích, jako by na něj čekal. Mladík do něj nahlédl - a vykřikl hrůzou. Na dně plechové korby ležela lidská kostra! Lebka jako by se na něj poťouchle šklebila. Tramp se dal na zoufalý útěk, klopýtal o pražce, padal, baterka mu vypadla do kaluže a zhasla, tápal ve tmě, za sebou slyšel kroky, vzdechy a úpění a dokonce hřmot znovu se rozjíždějícího vozíku. Konečně zahlédl záblesk světla a vypotácel se u jezera na dně lomu. Vlasy mu prý během té cesty úplně zbělely.

Pořád by děsili...

Nechystám se naštěstí do Ameriky, natož do lomu v Americe... něco horšího... chystám se na maturitu!!! Nejsou nějaké přéběhy, kdy člověka podzemními chodbami pronásleduje nedostatečná z dějepisu a jemu ceslou hrůzou zbělí zuby? :-D

Maturitní démon a rozloučení s Hagenem

Mohu samozřejmě posloužit i maturitním hororem - a navíc "s dobrým koncem". To se prý skutečně stalo jedné mé známé. Žila na malé vesničce a dojížděla na střední školu do okresního města vlakem (myslím, že to bylo hornické Kladno). Musela na jednom malém nádražíčku přestupovat na jiný spoj. Přišel maturitní den a ona brzy ráno, celá rozechvělá a s pocitem, že její žaludek prodělává mořskou nemoc, cestovala opět tou lokálkou. Na přestupní stanici musela půl hodiny čekat; jako naschvál bylo deštivo, lezavý vítr, pochmurný den, který jí moc optimismu nedodal. Zalezla do čekárny. Nikdo tam nebyl, jen jeden starší pán. Rozevřela sešity a horlivě se snažila dohnat, co jí nechtělo uvíznout v hlavě. Ten pán ji s úsměvem pozoroval a po chvíli ji oslovil, že vidí, jak se marně snaží dohnat, co zameškala. A nadhodil, jestli se také podívala na určitou otázku. Byla to zrovna otázka, na kterou se už nestihla připravit, a tak jenom doufala, že přece nemůže mít takovou smůlu, aby si zrovna tuhle otázku vytáhla. Nešlo jí ale do hlavy, proč se jí ten neznámý člověk zrovna na tohle zeptal. Ale nejen to. On jí tu věc, které moc nerozuměla, názorně vysvětlil, a pak jí ještě přezkoušel. Najednou už jel její vlak, a tak se honem rozloučila a běžela na nástupiště. Pán v čekárně zůstal, díval se za ní a zvláštně se usmíval. Teprve když byla ve vlaku, tak si uvědomila, jak byla blbá, že místo aby si stručně projela všechno, tak se celou půlhodinu zabývala jedinou otázkou a dokonce si to tak blbě natloukla do hlavy, že teď měla pocit, že kromě téhle jediné zatracené otázky už neví dočista nic! Totálně zdeptaná vešla do zkušební místnosti - a ztuhla hned na prahu. Předseda poroty, prý ředitel nějaké jiné školy na okrese, se po ní ohlédl, usmál se - a ona ho poznala. Byl to ten starší pán, co ji ráno zkoušel na venovském nádraží! Napadlo ji, jak se sem mohl dostat, když do vlaku spolu s ní nenastoupil. Jenže šoky pokračovaly. Vytáhla si otázku - a byla to zrovna ta jediná otázka, kterou jí "nabušil do hlavy", takže dostala za jedna! A největší šok - když se ho po skončení maturit opatrně zeptala, jestli se náhodou neviděli ráno na stanici, zdál se být překvapen a odpověděl, že přijel s kolegou autem. Moje známá si to opravdu nedovedla vysvětlit. Došlo snad k nějaké časové smyčce? Nebo to byl dobrodinec, co náhodou čekal na příjezd kolegy v nádražní čekárně a využil času, aby pomohl rozklepané studentce? Ale proč by to zapíral? A hlavně, jak by mohl ovlivnit její ruku, aby si vytáhla právě tu otázku, na níž ji připravil? Nedá se říct nic jiného, než "že jsou věci mezi nebem a zemí"...
A ve vlaku se také rozloučíme s Hagenem. To je trochu děsivější. Trampy, kteří čekávají ve staničce Srbsko na příjezd pantografu, může někdy překvapit podivná vlaková souprava. Vynoří se za zákrutem kolejí zcela nehlučně, jede bez světel a s temnými okny. Zastaví u peronu a zašupovací dveře se v mrazivém tichu otevřou dokořán. Běda však tomu, kdo by využil této výzvy a nastoupil! Jakmile se dveře za nešťastníkem zavřou a pantograf se rozjede, je pozdě litovat omylu. Chodbičkou ke zděšenému cestujícímu přichází průvodčí: má na sobě cáry tlející německé uniformy a zpod přilby se škodolibě šklebí tvář vybělené lebky. Je to sám Hans Hagen! A všechna kupé jsou plná zeleně svítících očí, opuštěných očí bez těl. Smutně se dívají okny ven, hledají naposledy známé postavy kamarádů, aby se jim jako němé, vyčítavé bludičky navždy propálily až někam na dno mozku. Prý v tomto přízračném vlaku cestují duše všech lidí, kteří zahynuli v lomech, propastech a jeskyních Českého krasu. Pokud tedy při čekání na zastávce v Srbsku zahlédnete děsivý černý pantograf, pak vězte, že na skalách Ameriky se právě stalo další neštěstí. A v takovém případě utíkejte raději co nejdál od kolejí!

Jiskra naděje...?

A nechce ten záhadný dobrotivý starší pán čekat před mou maturitou taky se mnou? Nejlíp na všechny předměty? (dobře, na tři, s angličtinou si poradím...)
Zjišťuji, že mám se zpracováváním otázek skluz a bude to průser když některou nestihnu...

Odkaz

Protože jsem si všiml, že většina lidí navštěvuje především komentáře pod články na "Hlavní stránce" a těch komentářů vzniklých v hlubinách kódu si nevšímá či neovládl kouzlo skrývající se v tlačítku Poslední příspěvky. Abych zajistil, že si to prohlédne co nejvíce lidí, upozorňuji na to i zde.

Jde jen o zahánění nudy, takže to snad až tak špatné nebude.

http://www.pavelrencin.cz/zahaneni-nudy

:)

Á tak to je krása, já myslela, že až se sem podívám, tak tu bude mrtvo a vy zatím vytváříte rekord v počtu komenářů pod kapitolu:)))

Och, ale musím se s váma podělit, tak moc se těším - tak po sobotě (mohlo to být už v pátek, ale stratila jsem se někde jak je Karlín... ehm...) je to konečně definitivní - stěhuju se do Prahy! (Od září.)
Už se jenom naučit mluvit česky bez chyb a opustím Vídeň třeba jěště dřív:)

A taky je tu Bodkin a jeho Zahánění nudy a vůbec... páni, dnes bude hezký den!

Zdar:o)

zdravíčko vespolek, mám neblahý pocit, že právě nastala hodina, kdybych měla vystoupit z anonymity, a proto vystupuji:o)
nápad s metalovou skupinou je naprosto vynikající, úplně jsem tu píseň slyšela v uších (jen bych dala 73 větší prostor, dobrého growlu není nikdy dost a věřím, že má chlapec talent:o) )
jinak přeju mnoho štěstí maturantům u maturit, Galtheji gratuluju k přestěhování do prahy a Bodkinovi k rozjezdu své rubriky, protože jak se jedná o zahánění nudy, tak to rozhodně špatné nebude:o)

Z deníku jedlíka

*Jedlík se probouzí. Chytne se za bolavou hlavu a opře se o zeď. Holubi jsou pryč. Palec mu ožužlává hlava berana. Odkopne ji pryč a začne hledat něco k sneďku. Slupne co má nachystáno na stole, ale potřebuje nutně další. Kolébá se zestrany na stranu, potřebuje další! Prohlíží si vlastní ruku. Sežrat nesežrat? Beran se chechtá. Rozzuřený jedlík se na něho vrhne a slupne ho, jako malinu. Mozek byl možná trochu slaný, ale hlad je nejlepší kuchař*

knížka

OTOMAR: Tak jsem se - v rámci každočtvrtročního nákupu v knižním klubu - stala hrdou majitelkou "Neuvěřitelných jevů a podivuhodných bytostí". Knížka má teda krásný přebal, o obsahu už vůbec nepochybuju, přelouskám to za pár večerů. Akorát tedy bych měla výhradu - ten název! Zatím se mi to nepodařilo ani zapamatovat, kdybych ji neměla vedle sebe, ani bych nemohla napsat, co jsem si to vlastně koupila. :o))

Nestačím se divit, zírám, jásám :-)

Tak hned v úvodu musím napsat, že se nyní radostně rochním v té smršti nápadů a komentářů, co jste tu vytvořili.

Hymna opravdu nemá chybu. :-) Je VÝTEČNÁ. Nejen, že je rytmická, zábavná, že vystihuje charaktery... ale hlavně ji také přímo slyším! Souhlasím s Toresovou poznámkou doplnit ještě Expres kurýr na smrt!

Zhudebnění? To myslíte vážně? :-) To je, jako když se z ničeho náhle zhmotní něco. Největším oceněním pro spisovatele je, když myšlenka překročí hranice příběhu, když ji čtenáři umocní a rozvinou... a tím jí vdechnou život. Takže: projekt se mi moc líbí a rád ho jakýmkoli způsobem podpořím.

Slibuji, že se Čtenářskou dílnu (zatím se vám tento název líbí nejvíce) pokusíme s Jirkou zprovoznit co nejdříve.

Taky koukám, jak se Otomarovi zalíbilo strašení Hanek :-)) Dozvěděl jsem se, že je to tu asi nejčastějšní jméno (jmenuje se tak mimochodem i moje máma).

Re: Sixpoundera: k přednášce o Labyrintu na Festivalu Fantasie: Přislíbil jsem ji, počítám s ní, akorát jsem zatím nepřihlásil pořad. Řešil jsem, kdy přesně budu na FF pobývat. Tento týden to ale jistě napravím - vidím to na někdy v druhé polovině Festivalu a objevit by se měla v rámci linie Avalconu. :-)

Re: Lana_Estari: Já bych byl s těmi záhadnými staršími dobrotivými pány raději opatrný... ;-)

Sraz: během příštího týdne v blogu otevřu toto téma, aby se vyskytlo na homepage. Můžeme vytipovat ideální místo podle rezidence potenciálních účastníků a případně dát i anketku měst. Původně jsem sliboval nějakou oslavu na závěr Labyrintu, ale pokud byste se rádi setkali dříve, není důvod čekat dalších pár měsíců :-)

Jinak zdravím i nové příchozí, Adaona a Neth!

Jsem zpět a opět začínám pracovat. Pokud mi to nepřekazí nějaké šílenství v práci (které mě pravděpodobně v pondělí čeká), pokusím se v příštích několika týdnech opět přidávat dva zápisy týdně, abych vám ten výpadek trochu nahradil :-)

Zápis 44 zkusím přidat v neděli večer. Uvidíme.

Pavle,vítej

Pavle,vítej zpět,doufám,že dovolená byla fajn 'oD
Když je Labyrint o Praze,neměl by bejt náš sraz právě tam? (je to jen návrh...)

Vítej, Tutanrenčíne!

Čus, bejku, to je dost :-) Kdy dáme s Wojťasem oběd? A NaÚ už by se taky měla sejít... Jo a v pondělí bysme se mohli zaregistrovat na FF, pojedu od středy (na kole), takže bych tam tak v sobotu moh bejt :-)

Pavle, vítej zpátky z cest

A doufám, že se s námi podělíš o nějaké zajímavé zážitky. Jak vidíš, tak jsme tu nezaháleli a vytvořili jsme rekord v počtu komentářů k jednomu zápisu.
S tou hymnou to byla taková momentální inspirace, když jsem začal popisovat partu z Labyrintu jako kapelu a začal jsem si představovat jak by asi hráli a zpívali. A najednou mi začal naskakovat ten text tak nějak sám od sebe...
PRO ALYSSU: Máš pravdu, já si název té knížky taky nemůžu zapamatovat. Většinou jí říkám zkráceně "Divný příhody". Na svou omluvu můžu leda uvést, že v tom měl prsty nakladatel. Naštěstí to neodradilo čtenáře a je o ní docela zájem.

Zápis 44 mám takřka napsaný

připravi ljsem ho už dopoledne. Bohužel mi pak trochu zkolaboval organizmus. Až se mi podaří shodit čtyřicítky /snad zítra/, přidám ho. Těm co se těšili se omlouvám..

Vítej zpět

Ahoj Pavle tak jak se ti v Egyptě líbylo a kolik si byl donucen sníst potvor co původně chtěli sníst tebe? Jo a brzo se uzdrav...

To jsou mi veci

Budte pozdraveni vsichni s plodnou fantazii.

Absolutne jsem necekal, ze by se diskuze pod posledni kapitolou mohla takhle rozjet. Ale o to vice me to potesilo.

Hymna je opravdu dobra a kdyby se zhudebnila - super. :-) Jen konkurzu na zpevaka se nezucastnim - zpev mam zakazany. :-) Leda ze bych zpival Hankeho. :-)

Pokud se bude poradat sraz, tak bude-li to jen trochu mozne, urcite dorazim. :-)

Jeste chci poprat vsem maturantum pevne nervy, ktere jsou hlavni. Zbytek prijde sam. :-) Kdyz si vzpomenu, jak jsem se citil pred maturitou... A to nechci videt statnice. :-)

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 21 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007