Labyrint - Zápis 45: MONSTRUM

Mládě impa se nacucalo krve a usnulo. Tomáš mu opatrně vtlačil prst hlouběji do tlamy, aby z něj vyklouzly úzké zuby. Potom kožnatou kuličku ukryl v záňadří. Rita se na něj dívala se skelným pohledem.

Prach jeskyně zvlhnul v mazlavé bláto. Dál nečekali a začali odklízet zával. Bylo to zvláštní. Strop chodby nebyl stržený, spíš to vypadalo, jako by ji někdo zasypal kameny a sutí. Tomáš Slíva vylezl na vrchol hromady a rval největší balvany, které odhazoval dolů.

„Takhle se zbytečně nadřeš,“ mírnila ho Rita. „Stačí, když je svalíš.“

„Až ti nějakej převálcuje nohu, tak si nestěžuj,“ zamručel Tomáš, ale poslechl ji.

Valentýna s Kořínkem odhrnovali menší kameny a suť, zatímco se jim ruce pokrývaly škrábanci a prachem. Rita se připojila ke Slívovi, když se ale sehnul pro kámen Zdenal, zmrazila ho na místě.

„Na to ani nemysli! Nesnažím se ti dát ruce dohromady, aby sis je hned zrasoval. Potřebujeme někoho, kdo bude svítit.“

Zdenal se nešťastně podíval na obvazy, zároveň byl ale Ritě vděčný. Popáleniny na rukou bolestivě svědily, puchýře popraskaly a kůže volně visela na živém mase. Alespoň tedy zvedl petrolejku a snažil se být při ruce.

Voda stoupala. Brzy jim dosahovala po kotníky a mrazivě připomínala, že čas se krátí. Valentýna s Ritou musely na chvíli přerušit odklízení kamenů, aby sbalily nezbytné zásoby od skřeků do velkých vaků a odtáhly je na vyvýšené místo.
 
Práce šla pomalu. Otvor u stropu tunelu přesto kousek po kousku rostl.
 
„Jestli je ten zával hlubší než dva metry, tak se tu utopíme jak koťata,“ prorokoval Tomáš.

Neodpověděli, jen znásobili úsilí. Jeskynní chrám, který jim ještě včera připadal jako útočiště, se změnil v past, jejíž čelisti se nezadržitelně svíraly.
 
Ledová voda jim dosahovala po kolena, když Tomáš triumfálně vykřikl: „Myslim, že jsem skrz!“ Opravdu. Jeho ruka odtlačila poslední kámen a zatápala v prázdnu.

Prodíral se více než metrovým tunýlkem jako krtek. Zdenal po jeho boku v rámci možností svítil. Slíva prostor rozšiřoval, podél těla vyhrabával kameny, které od něj přebírala Rita. Byl nesmírně ulepený a špinavý. Vlasy si shrnul pod tričko, přesto je měl plné prachu. Z umouněné tváře svítila bělma. Neúnavně jako stroj vytahoval Tomáš další a další kameny. Za půlhodinu horečnatého úsilí byl tunel dost široký, aby se jím proplazili na druhou stranu.

„Jsem zpocenej jak jelen,“ informoval ostatní Slíva.

„Máte všechno?“ ujistila se Rita. Každý si naložil přes rameno vak. Stáli na hromadě suti, voda v jeskyni dosahovala již výše pasu.

 „Jdeme!“ zavelela.

Jeden po druhém se proplazili úzkým otvorem do neznámé tmy. Vzduch tu byl mrazivý, ochladilo se přinejmenším o deset stupňů. Ocitli se v široké chodbě, která mohla být klidně tunelem metra. Po kolejnicích ale nebylo stopy. Podlahu tvořil jen popraskaný mokrý beton.

„Kam teď?“

„Doleva?“ navrhla Valentýna a od úst jí stoupala pára.

„Šel bych doprava,“ ukazoval Slíva.

„Ještě, že jsou tu jen dvě cesty,“ povzdechla si Rita.

„Taky jsem pro pravou,“ ozval se Zdenal. „Přijde mi, že maličko stoupá. Až ta voda přeteče, bude stékat směrem dolů.“

Vyrazili vpravo.

Tunel byl dost široký, aby mohli jít vedle sebe. Beton pokrývaly na mnoha místech páchnoucí chuchvalce, snad plesnivějící zbytky vegetace. Sem tam uviděli na podlaze kosti. Kořínek se k jedné z koster sehnul a zjistil, že je rozdrcená.
 
„To musela být váha! Snad každá kost v tom těle je prasklá.“

„Fuj. Co je to vůbec za zvíře?“ zajímala se Valentýna.

Kořínek pokrčil rameny. „Vypadá to jako část psa.“

Pokračovali tunelem, ve kterém se objevovaly prukliny a dlouhé mělké louže. Ze stropu kapala voda jako řídký déšť. Vzduch prosycoval chemicky kyselý pach. Po čtvrt hodině se začal tunel v mírném oblouku stáčet vlevo.

„Myslíte, že jdeme správně?“ zeptala se Valentýna.
 
„Já bych to už neřešil. Prostě jsme si vybrali cestu a teď po ní jdeme...“ odpověděl Slíva.

„A kdyby vedla do pekla, chceš dojít až na konec?“ mračil se Zdenal.

„Hele, mladej,-“

„Neslyšeli jste to?“

„Co?“ Zastavili se a chvíli bez dechu naslouchali. Opravdu, z dálky k nim doléhal podivný klapavý zvuk. Brzy ho přerušilo blížící se pištění.
 
„Doprčic!“ výskla Valentýna a stoupla si na špičky. Světlo petrolejky se odrazilo ve stovkách oček. Ze tmy se vyřítily krysy. Prohnaly se kolem skupiny, propletly se jim mezi nohama a najednou byly pryč. Zmizely ve tmě před nimi. Poděšené pištění utichlo.

„Co to mělo být?“ divil se Zdenal.

„Krysy,“ ušklíbl se Slíva.

„Před něčím utíkaly,“ prorokoval Kořínek.

„Utíka-jí,“ opravila ho Valentýna.

„Poslouchejte!“ zašeptala Rita. Opravdu, v tunelu za nimi se rozléhalo podivné kvílení. Vzduch protrhlo svištivé švihání křídel. Nad hlavou se jim prohnaly černé stíny. Hejno netopýrů.

„Co to má, sakra, znamenat,“ zachmuřil se Slíva.

„Zdrháme!“ vyhrkla Valentýna. Nemusela ostatní pobízet. Vyrazili tunelem ve stopách krysího hejna. Běželi.

„Musíme najít odbočku, kde se skryjeme!“ šeptal zadýchaný Kořínek.
 
„Vám se to radí, když ste vlastně v suchu!“ oddechovala Valentýna.

„Pokud má ta věc dobrý čich, tak mi je Zmizero k ničemu.“

„Zmizero?“ Navzdory vážné situaci se Zdenal usmál. Odpovědí mu byly jen údery holinek do betonu.

„Doprdele!“ zaklela Rita. „Myslím, že se to blíží!“

Tunel se pomalu stáčel. Hrůzyplné kvílení sílilo, stejně jako hromový klapavý zvuk.

Tomáš Slíva zakopl a vykřikl. Natáhl se široký jak dlouhý. Vzápětí se po čtyřech vyhrabal na nohy. Rita se ohlédla přes rameno a to, co uviděla, ji přimělo zrychlit. Ze zatáčky se na okamžik vynořila fosforeskující morda. Rita vyjekla. Za mordou následovalo tělo. A hned v závěsu další. Vyřítily se tři zelenavě zářící bytosti připomínající vlky. Jejich krky byly protáhlé, oči vypoulené bílé talíře s tečkami zornic. Tlapy neslyšně bubnovaly po betonu. Jejich pohyb se rozmazal v čmouhy.

Za tři sekundy byly bestie u nich! Slíva zařval a pozvedl nad hlavu kladivo. Zdenal pustil vak a pozvedl ruce. Kořínek zmizel. Valentýna si rukama přikryla oči a zaječela.

Bestie ani na okamžik nezpomalily. V plné rychlosti vyběhly na kolmé stěny tunelu a prořítily se kolem družiny. Následovalo je kvílivé vytí, které pozvolna vyhasínalo. Odezněla i výsměšná ozvěna.

Rachotivý řev byl ohlušující. V té chvíli to Ritě došlo. S hrůzou zvedla oči k zatáčce, ze které se právě vynořoval pravý zdroj všeho děsu. Monstrum. Prořezávalo temnotu zářícíma očima. Bylo obrovské jako tank. Dštilo dým. Na jeho bocích byly nabodnuté lidské kostry. Řítilo se proti nim, aby je proklálo ostny, uvláčelo tělem. Aby rozdrtilo jejich maso a pilo jejich krev.

Rita se rozhlédla vyděšeně jako zvíře zahnané do kouta. Tunel byl úzký a jeho zdi hladké.

„Neutečeme!“ vykřikla a zvedla nad hlavu palcát. Věděli, co to znamená. Třebaže se třásli strachy, připravili se k boji.

Komentáře

PŘÍŠTĚ: Doplním...

Dnes mám pro vás spoustu novinek. Přibyl nový zápis – Monstrum, který, jak jsem náhodou zjistil, má 6666 znaků. Že by to byl konec naší družiny?

A na co bych vás rád upozornil?

1) Dnes byla slavně otevřena ČTENÁŘSKÁ DÍLNA. Některé detaily se budou ještě ladit za pochodu, ale už by měla být plně funkční! Více se dozvíte zde: http://www.pavelrencin.cz/ctenarska-dilna

2) v blogu jsem založil nový oddíl věnovaný srazu a napsal k němu pár slov. Pokud máte zájem, můžete se vyjádřit k preferovanému místu a času: Na základě diskuze brzy vypíšu anketu, ve které si vyberete město.
http://www.pavelrencin.cz/historicky-prvni-sraz-ctenaru-labyrintu

3) Rád bych vás informoval o unikátním díle Otomara, které se již přesunulo do Čtenářské dílny. Co na to říci... Určitě si projděte několik nových písní, které mapují jednotlivé důležité okamžiky Labyrintu. Já je přímo slyším v hlavě. Jedním slovem skvělé!! :)
Najdete ho zde: http://www.pavelrencin.cz/hudba-metalova-opera-labyrint

4) A poslední. Včera jsem shlédl Indiho 4, tak kdyby vás zajímalo, jak se mi to líbilo :-) http://www.pavelrencin.cz/film-indiana-jones-4

Šest šest šest... a ještě jednou šest!

Jaká zvláštní náhoda, že tenhle zápis má zrovna 6 666 znaků...sice tam máme obávané satanské čísílko, ale myslím, že naši hrdinové to nějak ustojí ;). Ba naopak, starému satanáši Slívovi by to mohlo dodat spoustu čerstvé krve do žil, síly do svalů a chuti do boje (Satan, 666, paroháč a obrácený kříž ... vždyť víš)!
A samozřejmě gratuluji k otevření Čtenářské dílny, už se nehorázně těším, jak se začně zaplňovat spoustou zajímavého materiálu. Protože ono stačí už jen číst diskuse, aby se člověk dozvěděl různé pozoruhodné věci a teď, když je na to ještě větší prostor...hmmmmm :).
Jak tak pozoruji, z Labyrintu se začíná stávat celkem monstrprojekt, aby nakonec neměl i vlastní televizní show x).A kdo ví, co přijde dál ...!

no tedy! tak teď si opravdu

no tedy! tak teď si opravdu nedokážu představit, jak se naši hrdinové z této zapeklité situace vymotají x) ale pokud mám být upřímná, působí na mě ta zlá velká obluda trošku ironicky. Víc jsem se bála těch fosforeskujících potvor! zvlášť kvůli tomu, že jsme se dnes ve fyzice učili o tom, že ručičky od budíku svítí díky tomu, že jsou slabě radioaktivní x)
jedna z věcí, která mě k monstru napadla byla, že by to mohl být nějaký podzemní vlak! přeci jenom, nějaká rychlejší doprava než "luxus vor Chárona Styxe" by mohla existovat.. odpovídaly by tomu i ty "zářící oči" a prchání zvířat.. na druhou stranu, žádné koleje zaznamenány nebyly... takže kdoví, jak to vlastně bude!
těch 6 666 znaků je opravdu zvláštní náhoda... Slívovi by se určitě líbila! třeba mu opravdu dodá zvláštní sílu a v příštím díle s tím monstrem hezky po metalovsku zatočí xD
anebo se nějak vytasí náš malý impík Satanášek.. :) nápad mazlíčka z podzemí se mi opravdu líbí.. zdalipak Tomášovi zůstane i po opuštění Labyrintu! (tedy, za předpokladu, že se nějakého happyendu dočkáme x) )
těším se na další zápis! :)

Hmmm....

Takže už se tam objevují i radioaktivní zvířátka,jo?
Nevěřím tomu,že by tuhle novou situaci naše skupinka nezvládla,vždytˇ to by byl konec Labyrintu a to by nám Pavel (aspoň doufám) neudělal...navíc,pořád čekám,čím se konečně projeví Slíva....že by na to monstrum zařval:APAGE SATANAS!!! a ono se leklo a uteklo? :oDDD to by byla prča...

Teď jsem opravdu moc zvědav!

To monstrum je něco zvláštního. Není možné, aby to byl jen nějaký pohádkový drak nebo pražská verze Vetřelce; jak znám Pavla, tak v tom bude nějaká finta. Možná dopravní prostředek, vědecký experiment nebo speciální "čistič tunelů".
Každopádně tohle je opravdu ošementá situace v každém příběhu; obluda je děsivá, dokud jí hrdinové jenom tuší a nacházejí po ní různé zlověstné stopy. Ale prubířský kámen příběhu nastává, když jí stanou tváří v tvář. Snadno se stane, že se ta zlověstná síla najednou zcvrkne na směšného bubáka:(( Takže jsem:
Za prvé) zvědav, jak si s tím Pavel poradí jako autor.
Za druhé) jak se tomu naši hrdinové ubrání.
Do příštího zápisu ani nedýchám napětím!
A číslo 6666 jenom potvrzuje bezděčnou a skrytou tajemnou symboliku Labyrintu, kterou už jsme zjistili i v jiných věcech (např. symboličnost jmen hrdinů). Myslím, že se z něj skutečně stane něco, s čím ani Pavel na začátku nepočítal. Prostě "událost".
A je zajímavé, jak to souzní s různými tendencemi v současném uměni. Vznikají projekty. Např. "projekt Řeka", kdy skupina lidí zkoumá nějakou vybranou řeku. Jeden dělá fotky, jiný maluje, skládá hudbu, další skupina píše turistického průvodce, eseje, povídky, básně, studují magii přírodních míst, zažijí tam všelijaká dobrodružství a ještě další skupina o tom točí trochu dokument a trochu hraný film - a když to pak dají celé dohromady, tak to prezentují na internetu, vydají knížku, uspořádají výstavu a představení s promítáním, běží to celý rok a vlastně je to nikdy nedokončený proces, do kterého se pořád něco přidává. No, a Labyrint mi začíná připomínat něco podobného. Což je, myslím, fajn:)

zajímavé

Teď jsem akorát tak správně napjatá. Ta poznámka o podzemním vlaku mi připomněla knihu Sedmá věž, v jednom díle byl vozík který se sám poháněl rukama a také to byla pěkná zrůdička, ovšem co se z tohohle vyvrbí, to opravdu netuším.
Každopádně mě se více líbilo jak se snažili odvalit zával, přišlo mi to více napínavé, jestli se utopí, nebo zda to stihnou.
Ad. chodba - zdá se mi to nebo už v některém díle byla špatná volba a krysy prchaly? Ale možná zdá, moc čtu a míchám to do sebe, tak se kdyžtak omlouvám :) každopádně moc díky, těším se na další díl

Jo, je to tak, krysy už jednou prchaly

Celá tahle situace je variací na první "dobrodružství", kdy hrdinové poprvé opustili propojené místnosti a vyšli do kanálů. Tenkrát, jestli si vzpomínáš, je smetl spolu s krysami příval splašků. To byla ovšem situace realistická, kdežto teď nastává situace fantastická... Patrně jsou tohle typické "kanální situace". Nebo v tom vězí hlubší autorův záměr :-??? Jen aby se z toho nestal stereotyp :)

Hmmmm, vypadá to, že se to

Hmmmm, vypadá to, že se to zase začíná rozjíždět. Labyrint opět nabývá té skvělé podoby, kdy družina někam směřuje (a neví kam) a my jen se zatajeným dechem čekáme, na co narazí. Každopádně jsem se musel zasmát, když se vynořili bestie, proběhli kolem nich a nebyly tím pravým důvodem strachu!!!!!
Skvělé Pavle, jen tak dál!!!!!

Chvili jsem tu nebylo a zase

Chvili jsem tu nebylo a zase je tu tolik novinek, že pomalu nevim, co dřív.
Jsem děsně zvědavá na další pokračovaní...Myslím, že se z toho vyklube nějakej stroj a až dojede k nim, tak se třeba zastaví a někdo z něj vykoukne...třeba se setkáme s nějakým starým znamým:)

Dobry pokus :-)

Dobry pokus, Pavle, ale aj tak neverim, ze by teraz proste prisla totalna apokalypsa v podobe monstra a vymazala tych piatich (siestich aj s impom) z povrchu zemskeho:-)))

Nemozem si pomoct, ale tento zapis mi strasne pripomina scenu zo Spolocenstva Prstena, ked boli v Morii a dovalil sa tam Balrog. Dufam len, ze sa toto skonci inak ako v tom filme. Mohol by nejako zaucinkovat Tomov mp, aj ked si neviem predstavit ako. Ale zase aj slon sa boji mysi...
Teda ak je to fakt prvada :-))))))

Teorie malých okýnek

Souhlasím s entitou zvanou Hakouna, nechť je její pohlaví jákékoliv.

Mám totiž zprávy z první ruky, a tudíž už vím o tom, že Pavel začal naši pětici nesnášet a hodlá je zlikvidovat a nadále se věnovat jen číslu 73.

Tady se mi ještě podařilo ukrást část dalšího zápisu:

Odpor byl marný, monstrum si nevšímalo nikoho a ničeho. Jen jedinkrát zaduněl Kurýr o jeho bok.

"Kurýr na sm..." nedokončil, když ho netvor spolu s ritou rozmačkal vlasním tělem. Ostatní, šokováni nesmrtelným běsem, zůstali zmraženi stát na místech. Ani to na nich neposkočilo.

Monstrum se zaskřípěním zastavilo. Otevřel se vrchní poklop, ze kterého vykoukla hlava s leteckými brýlemi umazaná olejem a koksem.
"Ty Franto, zase sme něco přejeli!"
"Zase nějakou bandičku putujících hrdinů?" Ozvalo se ze vnitřku stroje.
"Už to tak vypadá, milej zlatej." Smutně pokývala postava svou špinavou hlavou.
"Doufám, že tam nebyl nějakej zasranej trpajzlík. Jak já je nesnáším. Ty jejich magické zbraně ničí pásy! A ty taky kurva nejsou zadarmo!"
"Dle velikosti mastných fleků odhaduji, že se jednalo o lidské plémě."
"Todle může mejlit. Šak si vzpomeň jak jsme toho jednoho skrčka natáhli na dvě stě metrů!"
"To jo, ale to byl jeden z x-manů a celou tu dobu se pokoušel regenerovat."
"Nevadí, ty jeho zuby nechtěly ven!"
"Drápy, ne zuby. Z adamantinu myslím."
"Kašlu na to! A na tohle seru taky, jedem dál. Stejně nevím, co to bylo za nápad, předelat Panzerkampfwagen IV na parní taxi!"
"Jedem! A setři si toho netopýra konečně z okýnka, vidíš přes něj kulové!"
"Nojo, porád. Si jak moje stará! Přilož radši do kotle!"

PS: To byl jen vtip :) ;)

muehehehe

Bodkine,to nemá chybu!!!!!!!!
Docela by mě zajímala tvá verze Labyrintu... :oDDD

Odpovědi :-)

METALYZA: no, pokud se z Labyrintu stává "monstrumprojekt", tak jedině díky tomu, že jeho čtenáře (=vás) si baví hrát, jsou kreativní a čtení je pro ně jen půlka celé zábavy. Díky bohu za ně. :-)

SIXPOUNDERA: taky jsem u těch fosforeskujících věcí myslel na radioaktivitu a co se týče MONSTRA, tak to zatím nebudu komentovat, ale vaše komentáře nasvědčují, že jsem vás příliš nevyděsil... :-)

LAEXA: Vítám Laexu. Co se týče opakování situace - v první chvíli mě napadlo, že to je možné, přece jen, zápis "Po krk ve..." se objevil v prosinci :) ale podobnost je akorát v tom, že vejdou do chodby, která se rozdvojuje a jedna strana klesá. :-) Jinak krysi prchaly, prchají a budou prchat. Když ne, mají hrdinové problém... :)

TORES: to jsem rád, že se to začíná rozjíždět. Za chvíli tam budem ;-)

HAKOUNA, LIN, BODKIN: platí, co jsem psal u Sixpoundery. Kdybych vás chtěl víc vyděsit, musel bych víc lhát :-D

BODKIN: ;-))) dočkej času.

Další zápis o/po víkendu. Příští týden doufám opět 2ks.

Souhlasím s Ladibyrd!

Bodkinovy parodie jsou unikátní a chtěl bych je mít (kromě Renčína samozřejmě!) taky v knihovně!!!

Hrůza a Děs v Brně!

Mne vyděsit je snadné. Stačí začít tvrdit, že se začne zdražovat pivo o desítky %. Pak zaječím tak vysoko, až puknou výlohy široko daleko. A následně omdlím.

Ale teď vážně: Už dlouho hledám horror (ať už literární či filmový), který by mě pořádně vyděsil, ale ještě jsem na žádný nenarazil. I když, King byl málem u cíle, a Stoker měl výhodu, že jsem ho četl v brzkém mládí. U filmu jsem se nebál od dob Vetřelce 2 (Aliens) :D

Jsem tu zas...

Tak po týdnu marného šprtání a nalejvání informací do hlavy a po následném (díky Bohům úspěšném) taženi na obludu Maturitu, jsem se prokousala zase k Labyrintu. Samozřejmě, že to byl pro mě šok (další dva díly a já si je čtu teprve teď) a musím říct, že se mi opravdu stýskalo...
Bodkine jestli chceš být vyděšen, znechucen a chceš, aby se ti zvedal žaludek jako na stoleté dřevěné horské dráze, tak si přečti od S. Kinga Pavučinu snů... Já mám silný žaludek, ale jíst při tom fakt nejde. Ještě týden po dočtení knížky jsem se bála jít na záchod a hlídala si myšlenky :-)
Jinak se těším na další díl Labyrintu.... Hurá na Zrůdu (ať už je sebehrůznější)

Čistič

Jej a ještě mě něco napadlo k Monstru. Viděli jste takovou hezkou milou pohádku Labyrint (jméno filmu je opravdu náhoda)? Myslím takový ten milý film s Davidem Bowiem, jak hraje krále skřítků. Tenhle film mám fakt moc ráda a teď jsem si na něj vzpomněla. Je tam jedna část, kdy hlavní hrdinka spadne do podzemí a utíká před takovým čističem, kterému vévodí pár ehm zoubků a vrtáků... A taky není úniku... I když se nakonec najde... Takže doufám, že někde takový východ bude a je celkem jedno kam vede. Takže hurá na Monstrum? Nebo radši zdrhnem? :-)

Optimistická vyhlídka vycházející ze zkušenosti

Podle příběhů, které jsem četla v komentářích k přechozím kapitolám (viď, otomare), mohus téměř jistotou říct, že hrdinům se nic nestane. Žádný z nich se nejmenuje Hanka, není čeho se bát. ;-)

Pro Lana_Estari

Teď jsi to vystihla!!! :))))

Fjara

Gratuluji ke složení zkoušky dospělosti!
A co se týče filmu Labyrint s Davidem Bowiem, tak ten je geniální. Stejně tak mám rád i Bowieho úchylnou muziku. Je to prostě něco jiného... a chutná mi to.

Pohádku Labyrint mám také

Pohádku Labyrint mám také rád, viděl jem ji naposledy v jedenácti letech. Zároveň jsem tenkrát zhltnul podobnou, jmenovala se Legenda, myslím, že tam hrál Tom Cruis, možná se ale pletu.

Legenda

Jasně! Tom Cruise a spousta jednorožců. Na tehdejší dobu nádherná věc. Dnes už by ty triky asi zhýčkané publikum neuspokojili. Byli jsme zvyklí si víc představovat...

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 8 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007