Labyrint - Zápis 50: ROZHODNUTÍ

„Musíme se poradit, co dál,“ řekla Rita dost hlasitě, aby přehlušila pokašlávání dieselu. Kraksna se šinula tunelem, ve kterém voda pozvolna klesala, zatímco blátivá břečka houstla. Zápach kanálů už nevnímali. Dávno se stal jejich vzduchem, dechem, pronikl jim do kůže a pod ni. Pokryl jejich duši tenkým povlakem otupělosti.

„Nechápu, o čem se chceš radit.“ Slíva se opřel o zábradlí. „Wůdy nás nejkratší cestou odveze k východu. Je to jednoduchý, jak facka!“

Zdenal se zamračil. „Nebyl bych si tak jistý.“

„Nechápu, co na tom chceš řešit?“ rozhodil Tomáš otráveně rukama. „Co chce řešit?“ obrátil se k ostatním.

„Všichni se chceme dostat ven,“ snažila se Rita mluvit klidně. „Podívejte se na to ale z pohledu Hluchých. Jste velký šéfové podzemí. Vězníte skupinku nýmandů z povrchu, který vám utečou z cel. Co uděláte? Pošlete za nima asi stopaře. Když je najdete, třeba pošlete armádu... Ale co je úplně první věc, kterou uděláte?“

„Východy,“ pronesl hrobově Kořínek. „Je dost možné, že tam budou číhat.“

„Přemýšlela jsem nad tím,“ navázala Rita. „Když neměli problém oblehnout Špínu, třeba zvládají hlídat i východy.“

Tomáš málem vyprskl smíchy. „Nechceš mi tvrdit, že u každýho ze stovek kanálů, co jich v Praze je, teď stojí holohlavej debil s lampiónem?“

„Neměl bys je podceňovat,“ zavrčel Zdenal. „Ty sám je znáš přece nejlíp.“

Slíva pokrčil rameny. „Nepodceňuju je, ale ani je nechci přeceňovat. Tohle se mi vážně zdá ujetý. Jen se zeptejte jednovokýho, kolik těch východů je.“

„Cos tim teda chtěla říct, Rito?“ zapojila se Valentýna. „Když hlídaj východy, tak to znamená, že sme odsouzený tu bloumat, dokud neumřem na choleru, nebo nás nechytnou kanálníci?“

„To ne. Já chci přece taky ven, jen... Běhá mi z toho mráz po zádech. Musíme si dávat pozor.“

„To je objev,“ odsekl se Slíva. „Navrhuju sebrat se a prásknout do kostí. Jedna, dvě, tři, sme doma! Geniální plán je jednoduchej plán.“

 „V podstatě souhlasím,“ přidal se k němu Zdenal. „Ale jenom s tím začátkem.“ Naklonil se blíže k ostatním a zašeptal. „Asi bych dokázal Wůdyho uspat. Obsadíme Kraksnu a probojujeme se na ní ven. Použijeme kostlivce! I kdyby Hluší hlídali východ, prorazíme skrz!“

„To je velmi zajímavý nápad,“ podivil se Kořínek. „Měl jsi říct dřív, že znáš cestu.“

Zdenal se zatvářil provinile.

„Je to blbost!“ nebrala si okolky Rita. Zdenal po ní bleskl očima.

Tomáš Slíva se na ni zamračil. „Lepší než nic!“

Valentýna se zachvěla zimou. Rozhlédla se a objala se pažemi. „Je tu ještě jedna věc. Co když se nám to povede?“ Dívala se z jednoho na druhého, jestli porozuměli. „Proplížíme se, nebo probojujem... Ale co až budem venku? Jen si vzpomeň, Tome, cos nám řikal Hluchejch. Jak maj dlouhý prsty.“

Zůstali na ni zírat, rodící se hádka se rozplynula jak dým.

„Ani nahoře nebudeme v bezpečí,“ vyslovila to nahlas Rita. Vzpomněla si na vyprávění o únosu. Na muže v tmavém s foukačkami a noži.

„Hluchý jsou mafie. Jste připravený sbalit si tašku a zmizet ze státu?“ pokračovala Valentýna.

Zdenal ztěžka polkl. „Val, my vůbec nemůžeme domů. Uhlídat pár bytů je mnohem jednodušší, než hlídat kanály. Nemáme co balit.“

Šokované ticho.

„Policie nás...“ začala Rita, ale větu nedokončila. Nevěděla jak.

„Vlastně už jsme mrtví,“ zašeptala strašně smutně Valentýna. Zdenal chtěl něco říct, ale stáhlo se mu hrdlo, přistoupil k ní zezadu a položil jí ruce kolem ramen. Nakonec jen zachrčel. „To nedopustím.“

Kořínek jako by zestárl. Chvěl se, málem upadl, kdyby ho Tomáš Slíva nezachytil a nepomohl mu posadit se na mokrou palubu. „Vím jaké to je. Jsem mrtvý už od války, kdy mi umučili rodinu, jen aby mě dostali. Neustále na útěku, stíhán jako lovná zvěř. Pod falešnými jmény a doklady. Každý den žiju s tím, že může být poslední.“

Tíseň jeho slov jim ohnula záda a obtížila hlavy. Štíři strachu se neslyšně rozběhli po palubě.

„To je strašný, pane Kořínku!“ zašeptala Valentýna.

„Já už nechci... Nebudu dál utíkat!“ pokračoval starý pán. „Můj život skončil dávno. Nesu ale odkaz bájného činu, jsem poznačen nesmrtelností, protože jsem držel Longinovo kopí. Největší artefakt starých dob. To slavné kopí, které potřísnila Kristova krev, když visel na kříži. To kopí, které ukořistil Hitler a zneužil ke svým uchvatitelským plánům.

Je to dávno, co jsme ukradli Hitlerovi vítězství – my, Lví spár a Churchillovi mágové. Zaplatil jsem za to krutou daň a platím ji dodnes. Věčný život bez rodiny, kterou jsem miloval, bez přátel a bratrů v boji, které jsem znával... Všichni jsou mrtví a mně zbyl jen věčný útěk. Nestěžuji si, ale nehodlám to již snášet.“

Kořínek jako by se celý schoulil do sebe. Brada se mu třásla. Ochablé ruce měl položené v klíně. Potom ale zvedl oči a oni uviděli, že v nich doutná plamen.
 
„Nebudu už utíkat. Postavím se svým démonům. Půjdu pomstít skřeky, snad smyji alespoň část viny za smrt svých blízkých. Odhalím pravdu!“

„Co to řiká?“ přeptal se Slíva. „Já jen, jestli jsem slyšel dobře.“

Rita horečně přemýšlela. Nevěděla přesně, o čem Kořínek mluví, ale pochopila, co navrhuje. „Chcete jít do sídla Hluchých!“

Kořínek pokrčil rameny. „Musím se o to pokusit. Proplížit se dovnitř a zjistit, proč nás unesli. Zjistit kdo je vinen pobitím skřeků a Delapanzy!“

„To je šílenství! Děda zešílel! Wůdy, máš tu kamaráda!“ vykřikoval Slíva. Imp se nadšeně vydrápal z jeho kazajky, opřel se o její kraj drápy a zvědavě mrkal rudýma očima.

Zdenal se vymrštil na nohy. „Nezešílel! Ví o životě stokrát víc než ty!“

„Se vší úctou k panu Kořínkovi,“ zapojila se konečně Rita. „Útok na jeskyni, nebo kasino, nebo v čem Hluchý žijou... je strašně riskantní. Zastavte se na chvíli. My přece nejsme žádný hrdinové z komixů. Jsme normální lidi. Já jsem účetní, tamhle Valentýna fotí nahá do časopisů. Zdenal školák a Slíva? Pane Jeronýme, jste sice výjimečný - ale pořád důchodce. Nedívejte se na mě tak, vraťme se na zem.“

„Rito, ty nejsi blbá účetní,“ křičel na ni Zdenal. „Viděl jsem tě bojovat! Viděl jsem Kořínka zmizet! Já nejsem žádnej blbej školák!Z prstů mi tryskaly blesky-“

„Který ti je málem roztavily,“ skočila mu do řeči Valentýna.

Zdenal ji ignoroval. „Nejsme žádní zkurvení normální lidi!“ Křičel z plných plic. „Copak to nevidíte?!“

„Jasně, tobě se tu líbí! Ty a tvoje pitomá magie!“ řval Slíva.

„To je poprvé, co jsem tě, Zdenale, slyšel mluvit sprostě,“ řekl Kořínek a na rtech mu seděl smutný úsměv.

Mladík se vydýchával, rozhlížel se, jako by očima hledal spojence.

„Taky se můžem rozdělit,“ navrhl Slíva.

„To ne,“ zasténala Valentýna. „Prosím, cokoli, ale tohle ne!“

Překvapeně se na ni otočil. Dívka pokrčila rameny. „Nesmíme to udělat, mám z toho strašný pocit.“

Zvedla se nová kakafonie hlasů, překřikovali se a vztekle gestikulovali. Kanály se nesla ozvěna hádky. Rezonovala v obřích železných trubkách, odrážela se od zdí z rudých cihel a umlkala v loubích obalených slizem. Svět bahna se radoval z neštěstí a rozbrojů, které zachvátily Kraksnu jako požár. Zlost a rozčilení se stupňovaly. Padaly vzrušené nadávky...

Kostlivci se neohlíželi. Svým tempem veslovali dál, sváry živých je nechávaly chladnými. Náhle se rozlétly dveře kabiny a ozval se podrážděný Wůdyho hlas: „Nechcete se rovnou zabít?! Ušetřili byste mi cestu! Blížíme se ke křižovatce, tak kam to sakra bude?!“

„Shrneme si to,“ vypravila ze sebe vyčerpaně Rita. „Já navrhuju najít nejbližší východ a dostat se na povrch. Pak můžeme okamžitě zamířit na Policii.“

„Z lovné zvěře se stanou lovci! Já jsem pro útok na Hluché s plnou silou Kraksny. Zaskočíme je. Pobijeme velitele a zbytek uteče. Osvobodíme Podsvětí od jejich krutovlády,“ pronesl Zdenal jistěji, než cítil uvnitř.

„Není moudré útočit na to, co neznáš. Já volím tichou cestu. Ať nás Wůdy zaveze, kam až to bude bezpečné, dál půjdeme po svých. Musíme nejdřív zjistit proč, teprve potom se můžeme mstít. Nechci už dál utíkat,“ zamumlal Kořínek.

„Já chci veeen!“ úpěl Slíva. „Jestli si chcete jít na Hluchý, prosím. Ať si každej dělá, co chce. Rozdělíme se!“

Valentýna se ošila. „Proč se na mě všichni díváte? Já chci jen, abysme byli všichni v pořádku...“ zajíkla se. „Ať se rozhodnete jakkoli, půjdu s váma.“

Nebyl čas na hádky. Rita cítila, že musí vynést rozhodnutí. Srdce jí divoce tlouklo, když volbu zvažovala. Křižovatka se přiblížila na dosah reflektorů Kraksny. Rita věděla, že musí rozhodnout, i když se to někomu nebude líbit.

Komentáře

PŘÍŠTĚ: VAŠE VOLBA

Přidávám 50. jubilejní zápis. Sice jsem ho dopsal teprve včera v noci, ale mám pocit, že je zásadní. Je na vás, kam povedou další cesty postav lapených v Labyrintu.

Není to náhoda, že se před pár dny rozjela Čtenářská dílna, že nás tento víkend čeká první sraz čtenářů (kde se můžeme mimochodem o anketě také pobavit), není náhoda, že Labyrint vstupuje do poslední třetiny příběhu. Možná před sebou máme bod zlomu. Vstupujeme na jeden z důležitých rozcestníků, jsem zvědavý, jakou cestu zvolíte :-) Anketu nechám otevřenou do příští středy (v případě rovnosti hlasů rozhodne los).

Těm, kdo ještě nenahlédli, doporučuji Čtenářskou dílnu, která se plní opravdu zajímavými příspěvky.

Na homepage také najdete aktualizované informace o srazu tento týden (Praha, 21.6, 15:00, v metru Dejvická). Vypadá to, že dorazí i zajímaví hosté! :-)

Otvírám prostor pro vaši diskuzi.

??

,,Do poslední třetiny příběhu???? No, to snad nee..." tento zoufalý výkřik se ozval z jednoho otevřeného okna kolejí Větrník. Všichni studenti v okolních pokojích nadskočili nad skripty (některé to možná konečně probralo). Pejskaři venku v sadě sebou trhli a psi se přidali k tomu vytí...

BOJ!

Já jsem rozhodne pro ukoristeni kraksy a utoku, jen at si nasi hrdinove trochu maknou. Byl bych pro to rad, ale asi se budou plizit, coz je nejlogictejsi. Ale ne nejzajimavejsi:)

jen do nich

Přidávám se k většině a nadšeně řvu: "Do nich!"
Jo, ta zmínka o Longinově kopí: tohle kopí se objevuje i ve filmu Flinn Carson Kopí Osudu a zajímavé je, že se tam taky zmiňují o Hitlerovi, kterému se podařilo ukořistit část kopí a pak zničil málem celou Evropu...
Jinak impíka mám čím dál tím víc radši, asi mu nechám samostatný list papíru :-)
Těším se na sraz a výsledné rozhodnutí...

Tak to se mi ještě nestalo! Magie?

Napsal jsem "pěkný" a obsáhlý komentář, zvážil všechna pro a proti, pak jsem v domnění, že jsem ho odeslal, šel hlasovat - a mé "cenné myšlenky" se mezitím smazaly! :( Vykřikl jsem sprostě - což je u mne ráno v 6.OO hod. dost překvapivé. :)
Takže znovu (i když je jasné, že teď už nepřijdu na tak výstižné formulace. Nemají snad v téhle sabotáži prsty Hluší? :(
No, abych začal chválou, tak tahle kapitola je skutečně silná a nadupaná emocemi - ujasňují se postoje hrdinů a oni sami si teprve začínají uvědomovat, že se musí stát hrdiny, ať už se jim to líbí, nebo ne.
A jak se správně rozhodnout?
Je jasné, že z Kanálů se jen tak utéct nedá, že Hluší nejen že hlídají vchody, ale mají i na povrchu své lidi a na policii už bych vůbec nespoléhal, protože jestli proti Hluchým zatím nic nepodnikla, tak je jasné, že je zkorumpovaná a z větší části od Hluchých podplacená.
Vrhnout se čelním útokem na nepřítele, o kterém toho moc nevím, je přímo sebevražda. Je mi jasné, že hrdinové nemohou všichni zahynout a že Pavel, kdybychom ho k tomuto řešení svým hlasováním přinutili, by se z toho nějak "vylhal", ale být to třeba družina ve hře Pán jeskyně, tak by po takovém rozhodnutí většina postav vypadla ze hry dřív, než se naděje.
Rozdělit se by byla ještě větší hloupost. Jedinec nemá v kanálech moc šancí na přežití.
Takže zbývá možnost plížit se, zkoumat, sondovat, hledat nejslabší místo Hluchých. Taková činnost je podle mne ještě napínavější než bitva. Ale co je nejdůležitější, naši hrdinové si musí najít v Kanálech spojence, kteří se tam orientují a znají prostředí. A čím víc, tím líp. Jako prvního silného spojence bych bral kapitána Wúdyho s jeho Kraksnou. A možná, že Delapanza přece jen přežil... A jestli ne, tak jsou tu někde ti další rytíři. A co vltavští piráti? Jaký je jejich vztah k Hluchým? V kanálech jistě žije spousta lidí a bytostí, které už mají Hluchých plné zuby. Možná by se dalo tiše zosnovat povstání. A také by bylo vhodné poštvat různé podsvětní gangy proti sobě. Ale hlavně: myslím, že Hluši nejsou ten hlavní a nejhorší nepřítel, že ten se dosud skrývá v pozadí!
Na druhou stranu nesmíme zapomínat, že tady existuje někdo Neznámý, kdo s určitým záměrem shromáždil naše hrdiny na jednom místě a psychickým nátlakem (mnohdy přímo citovým vydíráním) se je snaží přinutit, aby splnili svůj osudový úkol. Že by oním neznámým byl tajemný fantóm (a bůh) kanálů Wihelin?
Takže moje rozhodnutí je jednoznačné: proti temné síti Hluchých musí naše družina vybudovat v kanálech svoji vlastní síť. Jedině tak může zvítězit. A jistě jim teď přijdou velice vhod zkušenosti pana Kořínka z ilegálního boje.

Longinovo kopí

Tak pan Kořínek měl Longinovo kopí v ruce? Z toho je jasné, že šel přímo po Hitlerovi a že to byl jeden z nejvýznamnějších agentů Lvího spáru! Tohle kopí je skutečně magická zbraň úžasné síly. Vím to, měl jsem ho také v ruce (tedy ne originál, ale přesnou kopii, kterou nechal pan Vurm udělat pro výstavu Praga Mystica. Výslednou podobu té zbrani dal totiž právě nás panovník Karel IV.) Ale základem je staré franské kopí (nikoliv římské od legionáře Longina, jak se traduje). Původní kopí souviselo s rituálem Grálu. Byl jím kdysi poraněn Král rybář a na jeho hrotu stále zůstávala rubínová krůpěj krve. Byla to vlastně zbraň, která způsobovala bolest tomu, kdo ji používal - a tím se stupňovala její síla.

Já osobně jsem pro

Já osobně jsem pro postupný a rozvážný útok. Kraksny by mi bylo líto, je to moc krásný stroj a útok by asi nerozchodila.

Kraksna má podle šanci na

Kraksna má podle šanci na přežití asi jako De la Panzův hrad. Útoku se zřejmě vyhnout nelze - ale nejdřív musí najít Zdenal učitele. Popravdě řečeno, zajímal by mne pokus o útěk na povrch - aktivita hluchých v normálním světě, třeba mimo Prahu atd. Navíc bychom tím Pavlovi třeba narušili plánovaný rozsah - poslední třetinu, pokud by si děj nepřizpůsobil třeba zajetím a odvlečením postav přímo do citadely.

Posledni tretina? to snad byl preklep

tak druha tretina nebo prinejhorsim polovina !
Jinak souhlasim s Otomarem. jedinec nema v kanalech sanci a Hlusi maji venku lepsi konexe nez nasi hrdinove. jedina sance je ZNICIT Gildu, ale nepujde to frontalnim utokem navic Kraksny by bylo skoda. Diverzni akce je jedina moznost.
Ale pozor na Slivu.
Vzhuru na sraz

Odpovědi

Sally, Surya: rozsah je částečně dán dvěma věcmi - a) rozsahem, který se letos vejde do Pevnosti b) hlavně mým časem. Při Labyrintu už nezvládám pracovat na dalším románu. Uvidíme ale, jak se mi podaří příběh ukočírovat, určitě ho nechci useknout jen kvůli číslu posledního dílu.

Scorpi, Fjara: Do útoku! :-) Kdo by neměl chuť jim to za Špínu vrátit.

Otomar: Možná se stalo, že jak jsi po přihlášení psal dlouhý komentář, tak tě to automaticky odhlásilo třeba po 20 min (nevím, kolik je to přesně). Stalo se mi to samé minulý týden. Když píšete komentář velmi dlouho, raději si to před odesláním zkopírujte do paměti.

Jinak mě pobavilo, jak vždy dám nějakou narážku a už očekávám, že to Otomar ostatním vysvětlí (teď uvažuju, jaké to je, číst bez těch rozšiřujících komentářů). O Longinově kopí toho bude jako záhadolog vědět určitě hodně, předesílám, že se od některých teorií a legend asi odchýlím.

A co vy?

Docela by mě zajímalo - tahle otázka směřuje i na vás ostatní - CO BYSTE NA MÍSTĚ POSTAV UDĚLALI VY?

Já?

No, hlavně by záleželo, jak bych na tom byl, třeba být Zdenalem, tak by se mi libilo usmažit pár Hluchých. A navíc bych měl strach, jak budu praktikovat magii na povrchu, kde na ni nejsou zvyklí? Jinak já osobně jsem vlastně zbabělec, takže bych se zkusil probít přes východ a utéct do ciziny, nebo bych následoval ostatní, protože zkusit se dostat nahoru sám by bylo k ničemu.

A to mi vlastně

A to mi vlastně připomělo, jesli by se na tebe, Pavle, dal získat nějaký kontakt, měl bych na tebe takovou soukromou prosbu:-).

Morty:

Emailová adresa je v pravo pod anketou. Z leva je ohraničena (c) a z prava 2007. Ona samotná je oranžově (většinou) zvýrazněna a podtržena. ;)

jak to vidim ja

Nedokazu uplne presne odhadnout jak bych reagoval. Hladovy, spinavy, omlaceny, vystresovany,... asi bych nebyl schopen racionalniho uvazovani a sazil bych se dostat domu. Ovsem pri hlubsim zamysleni bych po poznamce o hlidani bytu tuto variantu zavrhl. Frontalni utok nepovazuju za jakekoliv reseni takze bych se snazil zjistit "vo co go". Ale nesel bych do toho sam.

Ja som za to, aby tato

Ja som za to, aby tato slavna patica (sestica, ak ratame aj impa, ale on tu asi nejak moc nezavazi) dala za pravdu Korinkovi. Predsa len toho videl o dost viac ako oni, bol clenom tajnej organizacie atd. Takze by mali nazbierat o Hluchych co najviac informacii a az potom utocit.
Ale v kazdom pripade som zvedava, ak to dopadne, hlavne ta anketa. Zatial tam vedie presne tato moznost, ale ktovie. Len dufam, ze sa Sliva nevzburi a nezdrhne od nich.

Teď přemýšlím jak bych

Teď přemýšlím jak bych se zachovala já, být na jejich místě. Mno a pořád mi tak nějak ta rovnice vychází stejně: já jsem totálně nepoužitelná pro život normální natož pak pro život v kanálech + má neuvěřitelná nešikovnost : umím být občas z ticha a chodit jako duch = já už bych tam tou dobou dávno nebyla. Buď bych nebyla unesena, protože jsem neschopná a tudíž se hrdinou stát nemohu anebo bych tou dobou byla po smrti. Nejspíš bych umřela hned na začátku v místnosti, kde našli Kořínka...
Tak to je můj názor :-)

Být na jejich místě

tak bych se asi snažil sondovat, kdo by mi mohl pomoct. A ověřoval bych si, co všechno Hluší hlídají a jakým způsobem. Pokud bych ovšem v téhle době ještě byl na živu :( což dost pochybuji. Románoví hrdinové jsou přece jen o trochu odolnější, i když vypadají jako obyčejní lidé :)

Stínadla se bouří

Všichni jsou na hranici svých fyzických a psychických možností. Extrémní situace si tedy žádá extrémní odpověď. Vzít Hluché útokem asi není nejmoudřejší nápad, ale rozhodně by se naše odvážná skupinka měla pustit dále labyrintem a zjistit jaký to má všechno smysl. Tak uvidíme jestli si Zdendál ještě začaruje a k čemu se uchýlí Kořínek pronásledovaný svojí minulostí a jestli nakonec Rita rozhodne o osudu všech.

:-)

Morty: e-mail najdeš přesně tam, kde řekl Bodkin. Pokud by to nezafungovalo, tak ještě napiš.

Také jsem nad tím přemýšlel: co si počnout v situaci, ve které se nyní nachází postavy. Napadlo mě ještě jedno řešení, které bych pravděpodobně zkusil já. Připlížil bych se k východu a zkusil se dostat/probít ven. Jakmile bych byl v Praze, zkusil bych najít nějakého spolehlivého a dobrého kamaráda, kterého jsem nějaký čas neviděl. Dal bych se do kupy, pokusil sehnat nějaké zbraně. Pak bych uvažoval, do jaké země na pár let zmizet... Tohle mi přišlo jako nejracionálnější řešení, ale poetiky v něm není zamák! :-)

Co já a co dál?

No já bych v jejich případě rozhodně zůstala pohromadě. Co dál by záleželo na tom, jak bych byla při smyslech. První nápad by byl rozhodně dostat se za každou cenu "nahoru". Ovšem pokud bych byla schopná to promyslet, nejspíš by zvítězilo tiché plížení do sídla Hluchých a získávání spojenců, jak píše otomar.
Objeví se ještě nějaká scéna s loutnou Valentýny? Za to bych se přimlouvala :o)

To jsem tedy zvědav...

Opravdu!

Kořínek opravdu v akci! To tu ještě nebylo. Jen se pořád schovával a schovával a schovával. Vždyť byl drsňák od SAS. Určitě nějaké to náckovské hrdlo podřízl. To je jako jízda na kole, to se nezapomíná.

Já osobně bych nejdříve zkoumal a pak bojoval, ale chtělo by to nějakou pořádnou zbraň. Například fotonovou - silnou halogenovou lampu - to by byl mazec. Oči navyklé na šero/tmu kanálu dovedou být nepěkně rozhozeny po dávce 200 W světla.

Frontální útok by mohl probíhat, pokud by měli nějakou mocnou zbraň jako třeba:

„Plnou parou vpřed!“ Zavelela Rita.
„Jen bych ti chtěl poukázat na to, že parní stroj nic odpočívá, všechno jede na nemrtvý pohon,“ upozornil ji kantorsky Zdenál.
„Plným hnátem vpřed!“ Vzala ho milostivě na vědomí.
„Jak jsme se tedy znovu rozhodli?“ ujišťoval se znovu Kořínek.
„Každopádně to začalo jako vzpoura na lodi Bounty-Milena,“ odsekla Valentýna rozzlobeně, než mohl kdokoliv promluvit. Podívala se na Wůdyho, který ležel svázaný do kozelce. Slíva mu vydloubl oční protézu a nacpal mu ji do úst místo roubíku. Pak někde zmizel.
„Získali jsme vozidlo, které hodláme využít jako zbraň a vletíme na Hluchý,“ odvětila klidně Rita a podívala se po zbytku své čety takovým způsobem, že by většina sovětských vojenských komisařů raději spolka kulku ze svého Naganta či Tokareva, než aby nad nimi převzala velení.
„Opravdu je to nejlepší řešení?“ snažil se ještě Kořínek slabě namítat. Zdenál se mu divil. Kdyby na něj tři hodiny ječela Rita, už by ani nepípal. Kořínek byl opravdu frajer. „Já bych dokázal najít skulinu kudy se protáhnout, zjistit informace, někoho otrávit, podříznout, umučit?“ Utichl úplně. Jak ho Rita propalovala svým pohledem, chvílemi mizel a chvílemi se objevoval.
„Myslím, pane Kořínku, že se vám porouchalo vaše romulanské maskování,“ ušklíbl se Zdenda.
„To bude tou vodou,“ dodala jedovatě Rita, „Predátorovi to taky nefungovalo, když nám trochu zvlhl.“ Kořínek nasadil dotčený výraz a vyždímal svůj baret. I knír.
„Dobrá tedy,“ odsekl naráz hrubým hlasem, „Jdeme na ně!“ Odněkud se mu v jedné ruce uhnízdila bojová dýka SAS a v druhé Webley Mark 6. Zastrčil si dýku mezi zuby, a zkontroloval zda je bubínek stále plný.
„Ak'n'ud,“ zabručel spokojeně. Valentýna se na něj podezřívavě podívala.
„Pane Kořínku, kde jste je sehnal? Vždyť jsem je u vás ještě neviděla!“
„Á e o eď aky en ovával! Eď e as ojovat!“ zamumlal Kořínek s pusou plnou břitvově ostré ocele.
„Cože? Nerozuměla jsem vám ani slovo!“ Kořínek zakoulel očima a vytáhl nuž z pusy. Překvapivě i se zubní protézou.
„ŽUBY! Moje ŽUBY!“ žažval Kožínek a vlhl še ža švou dentální náhladou, která šklouzla š noše a odškákala do nejtěmnějšího koutku mimo došah.
„Už ho vidím, jak se nenápadně plíží a zuby kolem něj poskakují a cvakají,“ zavrtěla Rita hlavou a a rozjela se.

„Parchanti popíkářští, nevděčníci hiphopářští,“ odkopl Slíva rozlobeně další krysu, která mu začala okousávat jeho zamazané Martensky.
„Člověk jim pomůže a pak místo aby zdrhli, tak se ženou nechat se zabít,“ zakroutil svou hlavou, až mu mastný vlasový porost sešlehal tvář.
„Jejich mámy, jim měli pouštět metal už v peřinkách. Pak by je takové hovadiny nenapadali!“ Odplivl si znechuceně a rozšlápl kolem probíhající krysku. Metal je plný lesklých mečů, dračích šupin, hrdinských útoků, uplých kožených oblečků a sodomi.... zarazil svůj vlak myšlenek. Hrdinských útoků? Jak mohl být tak hloupý! Zradil nejen své přátele ale i metal samotný!
„Železná panno! Černý sabate! Odpusťte mi, že jsem zhřešil!“ řval Slíva, klečíce v mazlavých fekaliích. Pak vstal a vyrazil zpět. Nikdo už tam nebyl. Odjeli a bez něj. Na slívu padla beznaděj.
„Fakt skvělý, teď ještě budu muset jít pěšky! S takovou bych si snad i mohl umýt vlasy!“ Zarouhal se proti prvnímu metalovému přikázání a začal se loudat podle něj správným směrem.

„Co teď?“ zeptala se Rita. Zdenál na ni překvapeně pohlédl.
„Nahnala si nás až sem. Necelýho půl kiláku odsaď sou hluší a ty se ptáš co teď?“
„Ano,“ souhlasila Rita.
„Nějak bych snížil jejich morálku a pak na ně zaútočil?“
„Snížil morálku?“
„Ano, vyděsit je, znechutit je. Když člověk zvrací, tak se mu špatně brání.“
„Může ti ale poblít boty!“
„To tě ale nezabije!“ Odsekl Zdenál.
„A jak to chcete provést?“ Vložila se jim do toho Valentýna.
„Něco mě napadlo,“ zablesklo se Ritě v očích.
„Co se děje?“ Zajímal se Kořínek, který právě úspěšně chytil své zuby mezi několika bednami plných čepic, gumáků a dětských dalekohledů.

Slíva seděl v pozici lotosového květu. Nahý do půl pasu se činil s blátem, které si rozmazával po svém bílém těle jako maskování.

Strach zabíjí myšlení!

Sestrojil si luk ze silného ocelového prutu a koženého řemene. Šípy, další o něco kratší ocelové pruty, opatřil špicemi z plastelíny, protože plastickou výbušninu nesehnal.

Strach zabijí myšlení!

Tenkým kusem látky si stáhl vlasy jako čelenkou. Zle se usmál.

Strach zabijí myšlení!

Nasadil si tmavé brýle a obtížen dvaceti kilogramy rezavého železa pomalu vykročil. A zakopl o nejbližší terénní nerovnost.

„Nevím jestli je to nejlepší nápad,“ nadhodil Zdenál nesměl, do zvuku zatloukaných osmdesátkových hřebíků.
„Hotovo!“ usmála se Rita a vyplivla poslední hřebík. Se zalíbením se podívala na Wůdyho, kterého přibila na předek Mileny. „Vytáhni mu roubík z pusy!“ Zdenál se o to pokusil, kuličku ven dostal, Wůdy ho ale ještě stačil kousnout.
„Ha, ha, mladej, Gott ví, že jsem si už pár let nečistil zuby! Dostaneš zánět a umřeš!“ Proklel ho Wůdy plačtivě. Pak se otočil k Ritě.
„Co to má sakra být?!“
„Budeš děsit naše nepřátele!“
„A jak to mám doprdele dělat?“
„Zpívej! A fofrem!“

„Herr Obersturmbanführer! Něco jsem slyšel!“ Řekl jeden z hluchých. Pak se zarazil, rozhlédl se, zvedl ze země podivný projektil, který mu dopadl mezi lopatky.
Pekelné vytí se přibližovalo, už mohl téměř rozeznat slova: „Jako James Bond, jako James Bond...“
„Co to je? Plastelína?“ podivil se holohlavý týpek.
„Plastická trhavina,“ ozval se hlas poblíž. „A každým momentem exploduje!“ Hluchý se pokusil neumělý šíp zahodit.
„Leeeeejdy Karneváááááááááááááál!“ Řval démonický hlas. V odpověď mu přiletěla gigantická exploze.

Útok začal.

Bodkin

:-D Móc hezký. Ještě teď se chechtám. Jo a ne všichni metaláci mají mastný vlasy. Já si je třeba myju každý den (fakt je, že do mě byste neřekli, že poslouchám metal), ale jinak fakt super. Nejvíc se mi teda líbil Slíva: ...a pak zakopl... :-)

2Bodkin

Dobře Ty :oD :oD

Rozdělit se

je asi nejhorší varianta z nabízeních, proto pro ní hlasuji. Zajímalo by mě, jak dlouho by to bez sebe hrdinové vydrželi.
Kdybych byl já v kanálech, zůstal bych asi u Wůdyho. Sice je tak trochu šílenec, ale vyzná se a má už nějaké zkušenosti s životem dole. Na povrch bych se ani nepokoušel vracet. Už vidím jak policii vykládam, že v podzemí běhají nemrtví a rytíři jezdí na přerostlých krysách.

Metaaaal!

Bodkine, tak to se ti opravdu povedlo. Akorát teda ty Slívovy mastné vlasy...ale tož i tací se mezi námi najdou, pravda. Akorát bych se vsadila, že Slíva nenosí Martensky, ale New Rock x). A „Parchanti popíkářští, nevděčníci hiphopářští,“ u mě aspiruje pokud ne na hlášku, ro(c)ku, tak měsíce určitě x).

Já to nemyslel zle...

až tak moc ;) (Přeci jen holduji více punku a hardrocku :D)

Takže ty mastné vlasy herr Slívy nejsou ani tak provokací proti vlasatým metalákům, spíše jako krutá realita. Pochybuju že od svého zajetí si dopřál chvíli s kvalitním šampónem a kondicionérem.

A rozhodně jsou to Martensky, protože Slíva hluboko uvnitř touží po správné dávce punku!

God save the queen! The fascist regime!

Myslím, že Bodkinova verze Labyrinutu

Myslím, že Bodkinova verze Labyrintu je už téměř neoddělitelná od té Pavlovy. Vždycky, když dochází k nějakému rozhodovacímu momentu, tak se velice těším, jak to vyřeší Bodkin. A nikdy mě nezklame! Kam se hrabou všechny ty parodie na Harryho Hrnčíře a Hobity! Slíva jako Kanální Rambo je prostě neodolatelný, agent Kořínek s dýkou v umělém chrupu rovněž. Prostě to nemá chybu!

Tak se taky hlasim mezi vás.

Teda labyrint je excelentni nápad, jen mě mrzí že sem se o něm dozvěděl až ted (mimochodem v rozhovoru v Ikarii). těch 50 kapitol sem zblajznul behem rana jednim dechem, jen mám pocit že by pro mě byl ještě lepší kdybych sám žil v Praze.

A já na míste našich hrdinů bych se pokusil sehnat další spojence, v podzemi bude jiste mnoho lidí (a nejenom lidí) kterým by se pád hluchých více než hodil. jinak útok na hluché by dozajista skončil smrtí, stejně tak rozdělení v kanálech kde jsou hledanými číslo 1, a vydáni se na povrch by nejspíš stjnš skončilo rozdělením, takže proto hlasuju pro hledání odpovědí.
A taky doufam ze se ještě objevi ten pán nemrtvých pod olšanským hřbitovem.

Tak mě při čtení

Tak mě při čtení napadlo, že by bylo mnohem zajímavější, že by ten "fantasy svět" jako magie a tak, nebyl ani tak celosvětový (v němocku Skřeci, Hitler kradl jakýsi kopí, Churchillovy mágové) jako jen prostě v podzemí Prahy.

Re: Torres

Vtip je právě v tom, že v Praze se vždycky prolínal celý svět a v pražském podzemí také. To mi na tom právě připadá zajímavé, že v Kanálech, které jsou zdánlvě odtržené od "života nahoře", se řeší problémy toho světa.

Loutna a Grimoár

Teď mne tak napadlo, že loutnu a grimoár mají Zdenál a Valentýna vlastně od Hluchých, ne? Nebo je pro ně připravil nějaký jiný dobrodinec? Protože pochybuju, že by si Hluší takhle vráželi sami kudlu do zad. I když je tu pořád možnost, že je to jen nějaký obrovský experiment.

Únos

S tim únosem na začátku je to vůbec nějak divný, hluší je asi neunesli, teda pokud nejsou nejsou větší blázni než jsem myslel a nehrajou jen nějakou šílenou hru. A pokud nějaký dobrodinec, tak proč se ten chlap nechal zabít. Ale co snad se to dozvíme :)

Volejte řediteli

Tak k vašim otázkám :-)

POKY.MN: Loutna se ještě určitě objeví. Možná to ani nebude trvat dlouho, ale jak jsem říkal včera - v téhle chvíli sám netuším, jak přesně teď příběh naváže.

BODKIN: Super verze! Rozesmála mě jako obvykle. :-) A ta halogenová lampa, to je opravdu dobrý nápad. Ukořistit takovou baterku... Ještě nevím jak, ale tohle použiju!

NOVAJZ: Zajímavý nápad, zůstat s Wůdym. Na druhou stranu, je to jen odklad. Člověk by ale možná získal chvilku zorientovat se v Podsvětním prostředí.

ERHY: díky za chválu. Buď vítán :) Stihnout celých 50 za ráno, to musíš být rychločtenář!
Co se týče nemrtvých pod Olšanami, nevím, jestli se tam podíváme v Labyrintu, ale pokud jednou (až) napíšu novelu příběh Sedmtři, tak se tam podíváme dozajista. A hezky zblízka...

TORES: Labyrint je specifický poměrně jednotvárným a nevýpravným prostředím kanálů, příběh je zaostřený na postavy, jejich příhody a vývoj. Kdybych ještě odřízl ten ideový přesah, tak by to mohla být docela nuda.

MORTY: zajímavá poznámka. V prvních dílech se najdou náznaky, které zatím nedávají příliš smysl. Nějaký důvod to ale má.

Je velmi těžké dávat vám stopy tak, abyste hlavní zápletku neodhalili příliš brzy. A zároveň aby měla logické vyústění, při kterém vše zaklapne do sebe. To je pro mě asi největší výzva a nejtěžší úkol.

:o)

A já včera poslouchala, takže mi tahle odpověď naprosto stačí :o) zatim :oD

Fotonový šok...

Ještě mě tak dodatečně napadlo, že když mají ti Hluší takové venkovní konexe, pak by se mohlo stát, že budou mít i zbraně z venku, teď mám rovnou na mysli oslepovací granáty (flashbang), kde jejich kombinace velmi silného světelného výboje (kór pro oči navyklé na velmi slabé světlo/tmu) a ohlušujícího zvuku (obzvláště v tak uzavřeném prostředí, jako kanály a podzemí, že ano) jsou tak nebezpečné, že vedle nich vypadá Sturmgewehr 44 jako dětská hračka.

Udělal bych tu menší přednášku o zrakovém ústrojí, ale jen bych vykrádal svou přednášku: "Konec temných elfů aneb hluboký pád do nejblišží propasti" a to se mi příliš nechce.

A abych nezapomněl, nezapomínejte že:
Spice must FLOW!

No neboj to nezapomenem :) a

No neboj to nezapomenem :)
a nevim, nevim ty fotonový granáty by se mohli v podzemí často obrátit proti nim.

Pravda, ale...

Každý meč dvousečný je, jen mistr meče s ním bezchybně vládne.

+

I mistr tesař se někdy utne.

:-))

Bodkine, koťátko je boží. Koukám, že jsi ho zvládl vložit v html kódu. :-) Spice must flow. Skoro stejně skvělé jako - I'm huge metal fan. :-) Super.

Bodkine

musel jsem odstranit tvůj poslední komentář s dalším obrázkem modrooké číči (jakkoli byla cool). Byl příliš široký a bortil stránku.

Oj!

To jsem nechtěl, ani jsem si toho nevšiml.

Tak alespoň tady ;)

Ale abych tady jen neotravoval s blbostma, mám dotaz: Do kdy je otevřena aktuální anketa? Tentokráte jsem nepostřehl žádné časové upřesnění.

(Ano, už se těším na pokračování :D)

Anketa

Jak jsem psal v prvním komentáři, anketu nechám otevřenou do středy. Dnes bych ale začal už pracovat na díle 51, aby mohl rychle navázat po jejím uzavření. Zatím to nevypadá, že by se volba ještě změnila. :)

ještě fotonové granáty

ještě k těm granátům, neznám sice přesně povahu hluchých ale řek bych že to budou dost šílený fanatici, takže bych si to představoval asi takhle :
Hluchej fanatik běží do bitevní vřavy, hází před sebe fotonový granát. Opojen krvežíznivostí běží dál a granátu si dále nevšíma, když v tom se ozve výbuch. Hluchej fanatik už je i slepej, ale běží dál,no a vtom mu do hlavy narazí Slívovo kladivo. :)

Ale Slíva bude taky

Ale Slíva bude taky oslepený, takze o to kladivo jenom zakopne a spadne si na nůž:D

No jo to je fakt ale slíva

No jo to je fakt ale slíva neni silenej fanatik takze moh taky videt letet ten granat. A kdyby ne, no on uz si nejak poradi :)

No...

Pavel: Aha, jsem slepý jako kotě, omlouvám se...

Erhy: Představovat si je můžeš jak chceš, ale dle těch pár informací z bitvy to rozhodně není banda idiotů.

Protiútok obránců ze Špíny odrazili kannonenfutrem (kanálníky) a sami se do bitvy vložili, až když obránci zdrhali za hradby, tak vyrazili kupředu (viz. Rita, Zdenál a nějaký ten TeraVolt.

Pak ještě Hluší drželi vyděšené kanálníky na uzdě a dohnali a donutili je opět útočit.

A naposled - ty jejich vrhače nabroušených kotoučů - to jsou takové hračky, na které by se ti tvoji fanatici dávno vykašlali, protože by nemohli vyrážet mozky z hlav.

Z toho jasně vyplívá, že to nejsou žádné hovada sebevražedná, znají riziko, umí zabíjet, především umí myslet takticky.

Proto by Slívu buď rozžiletkovali zdálky nebo vytasili meče a nebohého metaláka naplátkovali.

Čímž jsem chtěl dokázat, že ty oslepovací prskavky(ty fotonové granáty zní, jako by se jednalo o další díl Star treku s Picardem v hlavní roli a ne příjemný kanálnický příběh) by jim ve většině případu posloužili více než dobře.

dobře uznávám máš

dobře uznávám máš pravdu, spiíš jsem nad tím já špatně zamyslel a některé souvislosti my nedošli.

Uzavřel jsem anketu

vaše volba byla jednoznačná. Rita se rozhodne, že skupina infiltruje základnu Hluchých a zjistí důvod únosu. Na zápis 51 se můžete těšit ještě dnes večer či nejpozději zítra.

Zápis 51 je dopsán.

Bude se jmenovat: KANIBALOVÉ
Ještě si ho přečtu a publikuji dnes v noci nebo zítra ráno.

Jupí

Hurá :oD ale trochu mě děsí ten název :o/ :o)

kanibalové

Název se hodí k zítřejšímu výzu....:D
*************************************
Prsten je v jílci,
statečnost v středu,
hrůza v hrotu
před tím, kdo jej má;
podél ostří
je krvavá zmije,
ocasem had
ke hrotu hází.

Ahoj, pardon, opravdu se

Ahoj, pardon, opravdu se omlouvám, že s tím vopruzuju, ale našla jsem hrubku: "sváry živých je nechávali chladnými." Ve slově nechávali by mělo být Y, páč "ty sváry nechávaly". Je to sedmý odstavec odspoda, druhá věta.
...Tož aby toto mistrovské dílo neztrácelo u mrzkých těch lotrů kritiků cenné body kvůli takovým nedůležitým, avšak obludným detailům...
;0)

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 10 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007