Labyrint - Zápis 57: MA CHÉRIE

Lidské monstrum se proti nim vyřítilo silou přírodního živlu. Líté nepříčetné oči. Ústa ve šklebu, tesáky zabroušené do špiček. Na prašnou zem dopadly sliny a obalily se drobnými zrnky špíny. Světlo se zalesklo na ostří řeznické sekery.

Rita se zapřela. Rozmáchla se palcátem. Vykřikla a zaútočila!

Zaútočila by... Jacquelína narazila do desky s razancí rozjeté lokomotivy. Masivní předloktí odpálilo dlaň svírající palcát s tvrdostí kolejnice. Energie srážky odmrštila Ritu na stěnu. Podlomily se jí nohy. Kurýr zazvonil o zem. Žena se pozadu hrabala pryč. Jacquelína se nad ní rozkročila.  Rozcuchaný krvežíznivý démon. Pozvedla ruku se sekerou.

„Proč?“ sípala Rita. „Co nám chceš?!“

Wůdy strhl z ramenou tubus, aby rozepnul obal. Horečnatě hmatal po zipu, zatímco mu přeskakoval hlas: „Až řeknu Karel Gott, zavřete oči!“

Žena-monstrum švihla zbraní po Ritě. Ta zaječela a uhnula. Sunula se pryč roztřesená hrůzou. Vedle ucha jí znovu křísla sekera a vzápětí ji zasypala smršť úderů. Zvládla před sebe jen nastavit dřevo jako štít a křičet. Kolem uší jí odletovaly třísky. Jacquelnína byla bez sebe. Z očí jí zářilo šílenství. Chtivost. Rty pokryla pěna. Další úder sekery rozštípl jedno z prken. Rita řvala bolestí. Několik dní staré zranění ruky se přihlásilo o slovo. Opírala desku už jen o předloktí. Dřevo klouzalo na stranu. Další švih sekery jí rozpoltí hlavu. Mozek jako přezrálý meloun pukne a vyšplíchne na kameny. Rita křičela děsem.

Náhle sebou Jacquelína trhla, zarazila se v půli pohybu. Prudce se otočila. Stála za ní Valentýna s očima rozšířenýma šokem. V útlé ruce držela krvavou dýku, kterou před okamžikem bodla obryni mezi lopatky.

„Doprčic,“ zašeptala.

Jacquelína vydala nelidský zvuk. Ohnala se a zasáhla Valentýnu do čelisti. Dívka odlétla na stěnu. Stěží si rukama přikryla obličej, než do ní narazila hlavou. Schoulila se na zem. Obryně k ní vykročila. Jednou rukou ji zvedla za vlasy. Napřáhla sekeru.

Rita skočila v poslední chvíli. Pověsila se na zápěstí držící sekeru. Jacquelína zaryčela jako nosorožec. Švihla paží zpět a zasáhla Ritu tupou stranou sekery do ramene. Rita se pustila a upadla.

„Karneváááál,“ zařval Wůdy.

Jacquelína se na muže podívala. Vousáč proti ní klečel. Na rameni držel podivnou věc připomínající bazuku. Na bližším konci se rozšiřovala, byly v ní zasazeny tři lesklé hlavice po sedmi skleněných čočkách. Wůdy křečovitě zavřel oči a stiskl spoušť. Chodbu zalila záře šesti tisíc lumenů ze tří spojených LED světel TitanTurbo od americké společnosti Lamina Ceramics Inc. z New Jersey.

Bílá záře Ritu oslepila i přes stisknutá víčka. Přes prsty vytírající krev. Světlo vybuchlo v mozku. Vymazalo vše. Bodalo a trýznilo. Po pouhých dvou sekundách se vrátila tma. Zavládlo ticho. A potom - ohlušující vzteklý řev.

Rita se probrala akorát včas, aby unikla zuřivému výpadu sekery, která vykřísla jiskry o skálu. Jacquelína se jako golem z masa provalila kolem a narazila do stěny. Dílem štěstí se Rita překulila na dosah palcátu. Nevnímala bolest. Nevnímala tupé bušení ve spáncích. Nevnímala nic, kromě oslepené Jacquelíny a zklamaného ochromujícího řevu. Stala se zvířetem.

„Expres kurýr na smrt!“ vykřikla divoce a vrhla se na monstrum. Málem ji to stálo život. Lidožroutka podle hlasu naslepo švihla sekerou. Rita se v poslední chvíli sehnula. Ostří jí pohladilo vlasy. Využila snížení těžiště a plnou silou lidožroutce rozdrtila lýtko. Jacquelína podklesla.

Rita řvala vztekem. Zapomněla na bolest. Nepříčetná. Přetočila se a s výskokem zasáhla palcátem hlavu. Sprška skropila svět.

Fatality! burácel kovový hlas Expres kurýra. 

Tělo Jacquelíny se zachvělo, její obličej zmizel v krvi. Rita křičela a útočila. Znovu a znovu. I potom, co se Jacquelína zhroutila na zem. Palcát dopadal jako Boží pěst, dokud Rita neochabla s tváří pokrytou teplými kapkami. Zvedla zbraň nad hlavu a vyrazila zvířecí výkřik triumfu!

Ztěžka oddechovala. Tunelem proudil chladný vzduch. Ze stropu kapala voda. Pomalu si uvědomovala, co se vlastně stalo. Vztek odcházel a zanechával po sobě smrtelnou slabost.

Lítost.

Děs.

Valentýna se vrávoravě postavila. Po čele jí stékala krev. Oči měla jen pro vzlykající Ritu. „Ritičko, žiješ?“

„To není moje krev,“ vypravila ze sebe žena a uhnula pohledem. Jednou rukou se opřela o stěnu a začala naprázdno dávit.

Ma chérie, má lásko!“ Ze tmy vyklopýtal drobný mužík. Křečovitě svíral brokovnici. Kráčel trhaně a nelidsky jak kráčívají nemrtví v šestákových hororech. Byl i stejně bledý. Patka mu klouzala do očí. „Co jste to... Co jste to udělali?! Zrádci! Vrazi!“ Semknuté rty. Hlaveň brokovnice se zvedla.

Náhle se Gustavovi kolem krku sevřely železné náramky. Čísi bota zasáhla hlaveň pušky a odchýlila ji proti stropu. Třeskl ohlušující výstřel a okolí zasypala sprška kamení. Náramky trhly a mužík se zřítil k zemi. Kořínek svíral Gustavův krk mezi spoutanýma rukama. Drtil jeho hrtan. Na zápěstích měl modřiny od řemenů, stopy krysích zubů a zaschlou Zdenalovu krev. Modřiny od řemenů. Stařecká tvář byla stažená vypjetím. Žíly vystouplé na vrásčitém krku. Držel z posledních sil. Pevně, dokud se nohy nepřestaly škubat.

Zadýchaný Kořínek prohledal mrtvého kanibala. Našel klíč k želízkům a osvobodil se. Brýle měl zamlžené a košili propocenou, stoupala z něj pára.

„Je mi to líto,“ zašeptal a otřel si třesoucí se rukou skla brýlí. „Za války jsem si slíbil, že svým talentem už nikoho neusmrtím.“ Pokrčil rameny. „Porušil jsem slovo. Jednou se za to budu zpovídat.“

Nedívali se na sebe, jako by se báli, co objeví jeden druhému v očích.

„To je poprvé, co jsem zabila někoho, koho jsem znala,“ vzlykala Rita. Z nosu jí kapalo.

„Zachránilas nás!“ nesouhlasila Valentýna.

„To nejsem já...“

„Pravda. Dohnali nás k tomu, že nejsme o nic lepší,“ souhlasil Kořínek.

„Proboha, zbláznili jste se?! Vždyť jsme se bránili!“ Po tváři Valentýny stékaly slzy hněvu. „Zdenal tu skoro dodělává, taky pro vás nasadil krk! Co je to za kecy? Jenom jsme se bránili!“

Připravili se na cestu. Podepřeli Zdenala. Rita vzala pod paži desku s mapou. Šinuli se chodbou zpět ke Kraksně. Opírali se jeden o druhého, jako veteráni vracející se z války. Smrt na rukou. Smrt v myšlenkách.

Z posledních sil dorazili ke Kraksně. Nevěnovali jediný pohled panně na přídi s vypálenýma očima. Nevšímali si kostlivců. Ani nenahlédli kulatým oknem do kabiny, ve které zářilo matné světlo. Ohlásilo je Wůdyho pofňukávání a Valentýnin tichý pláč.

Bylo divné, že je Slíva nevyhlíží. Že jim nevyšel naproti. Když vstoupili do kajuty, pochopili proč.

Zády k nim seděl holohlavý muž.

Komentáře

Přináším vám zápis 57

příští by se mohl jmenovat SYMBOL MOCI, ještě jsem ho nezačal psát.

Uh, jsem zvědavý, co na č.57 řeknete, jestli jsem nepřestřelil. Je násilnější než obvykle, ale i takové věci se v Labyrintu dějí... Snad ne samoúčelně.

Čtenáře Labyrintu bych rád upozornil na Čtenářskou dílnu, kde se vyrojilo hned několik nových povídek.

Jinak se blíží "uzávěrka" zasílání návrhů na logo Labyrintu. :-) Návrhy zkuste poslat do konce týdne na adresu: mujlabyrint@seznam.cz nebo na můj vlastní mail. Hrajeme o to, po čem toužili mnozí velcí našeho rodu - nesmrtelnost. (dá se to tak říct, ne? :-)
Více informací zde: http://www.pavelrencin.cz/vyhlasuji-soutez-o-vytvoreni-loga-labyrintu

óóó, to snad né..

..ještě teď mi kape krev z monitoru. Bylo to násilnější, akčnější ale nejsem si jist zda-li i kratší. Celý zápis jsem slupnul jak malinu a teď bych si dal hlavní chod.

a jsem po Pavlovi první kdo píše příspěvek. JÓÓÓ!!! :-D

jinak jsi nepřestřalil, myslím že to bylo akorát (pro mě) a jestli přijdou bitky psané v tomhle duchu.. No, to zase budu muset z monitoru sundavat girlandy střev.. :) (opravdu, tohle byl fakt nářezovej zápis)

ještě jedna věc

Poprvé za dlouhou dobu jsem se při čtení obával že přijdeme o jednu z hlavních postav.
Zároveň jsem se chvilkama zasmál (viz. "Wůdy křečovitě zavřel oči a stiskl spoušť. Chodbu zalila záře šesti tisíc lumenů ze tří spojených LED světel TitanTurbo od americké společnosti Lamina Ceramics Inc. z New Jersey.") , ale na druhém řádku mi úsměv zmizel a místo něj se objevila hutná atmosféra blízké smrti (viz. "Bílá záře Ritu oslepila i přes stisknutá víčka. Přes prsty vytírající krev. Světlo vybuchlo v mozku. Vymazalo vše. Bodalo a trýznilo. Po pouhých dvou sekundách se vrátila tma. Zavládlo ticho.") a v další větě celý svět zrudnul (viz. "A potom - ohlušující vzteklý řev." )

no, snad měl někdo podobné, do křesla zarážející dojmy :)

To byla síla

Bylo to opravdu násilnější než obvykle, ale i tak jsem to přečetla na jeden zátah. Ten týden čekání byl opravdu dlouhý, tak jsem si mezitím přečetla Jméno korábu a moc se mi to líbilo. Myslím, že si tahle knížka vybojovala místo v mojí knihovně :)

Rita naplňuje své předurčení

A musí zabíjet, i když to pro ni není žádná slast. Je to trochu jako boj se skalním obrem ve filmu Pán prstenů :-) - ale mnohem krvavější. Oslepení světlem - také skvělý nápad. Něco podobného navrhoval některý ze čtenářů, že?
Souhrně lze říct, že příběh nám výborně graduje. A jak je vidět, hledání spojenců nebude jednoduché. Už se nám to řeže - a to ještě vůbec nenarazili na Hluché!
A současně tu máme další otázku - změnil se nám metalista na skina? Nebo co se to s ním vlastně stalo? Kdo je ten holohlavý muž v Kraksně? Cizí návštěvník? Co provedl s Tomem Slívou? Nebo to má souvislost s impem? Velmi zajímavý problém...

Čekání se vyplatilo...

Dle mého jsi nepřestřelil, i když já jsem už docela uvyklý, každopádně se rozhodně jedná o velmi zajímavou kapitolu.

A jsem nesmírně poctěn použitím mého nápadu, velmi děkuji.

Fatality! byla skvělá, škoda jen, že to nebylo pro naše hrdiny i Flawless victory. :)

Bodkinův světlomet

Světelné dělo je opravdu Bodkinův nápad, před několika zápisy jsem sliboval, že ho někde použiju :-) Mimochodem, světlomet TitanTurbo opravdu existuje:

http://www.fotonmag.cz/vyrobci-led/lamina-predstavila-nejjasnejsi-led-sv...

tak to mě pobavilo :-D

četli jste někdo druhý komentář pod článkem o těch diodách TitanTurbo? :-D

Otázka je

Otázka je, jestli ten druhý komentář pod článek o diodách nenapsal nějaký vtipálek z řad našich čtenářů :) Jestli ne, tak to je fór, podobně jako před časem, kdy vyšla na webu fotka nočního lidoopa (kterého, jak víme, se Němci pokoušeli křížit s člověkem, čímž vznikli skřeci) a jako autor té fotky byl podepsán J. Kořínek! Tam to skutečně byla magická náhoda, tady bych spíš sázel na vtípek někoho z nás (je tam dnešní datum!).

souhlas

taky jsem se nad tím zarazil. Teď jde ještě o čas kdy byl příspěvek postnut :)
o celých padesát minut před Pavlovo upozorněním zde (přičemž Pavel ji určitě vyhledával už předtím). Dají se z toho vyvodit dva závěry:
1) někdo googlil a vygooglil tohle, tak tam šoupnul komentář v naději, že tu samou stránku někdo z Labyrintníků nalezne a zasměje se
2) Pavel dostal vtipnou náladu

druhá možnost mi přijde krapet ulítlá, ale čert a Jacquelína sama ví :)

ano, a ještě třetí magická možnost :)

nejpravděpodobnější mi příjde možnost no. 1 :)

...

SUPÉR!!! My krvežíznivci jsme se nemohli nabažit naturalistických detailů, viz. škrcení Gustava... to bylo opravdu povedené...
Akorát mi vrtá hlavou... Co je to probohy za chlaba v Kraksně??? A kam se poděl Slíva a Impíkem? Doufám, že další díl bude co nejdřív... jinak vyhrožuju totálním nevyspáním z nadbytku nedočkavosti :-)

je to sila

Je to krvave az dost ale vyvolava to opravdu silne emoce z opacneho spektra. Zadne uchvaceni bojem a vitezstvim jenom tezkou fatalitu, bezmocnost a vycitky svedomi. Je to rozhodne jeden z nejsilnejsich zapisu!

:)

Tak jsem se po dvou týdnech vrátila do světa civilizace a internetu a musím říct, že jsem příjemně překvapená:)
Takové mé soukromé Vánoce, i když krvavější než obvykle. A třeba i malinko nereálnější, ale výborné jako vždycky.

Jen mi je líto, že to s dokončováním loga nejspíš nestihnu. I tak ale myslím, že se tady jistě najde zkušenější grafik, tak se těším na finální verzi!
Snad jenom otázka: budeme mít možnost pak vidět všechny zaslané návrhy, nebo jenom jeden finální?

Galtheo

Já myslím, že budeme o logo hlasovat nebo tak něco, takže bysme měli vidět všechny návrhy :o) Jsem zvědavá :o)

Jinak zápis je na mě trošku drsnej, ale výborně popsaný Kořínek a Rita. Jo a reakce Valentýny, když se na ní obryně otočí, mě pobavila :o)

Jůva

Ta světelná puška jim vytáhla trn z paty. Dost v pořádku. Jsem opravdu zvědavá co Hluchý udělají s kraksnou, kterou ukořistili. Myslím, že se objeví Slíva a s impem je zachrání!

Moje kočka Cilda řiká že by mohla bejt v logu ona, ale nemá ji kdo nakreslit. Občas je trochu švihlá...

Odpovědi

Krvák: opravdu byl tento zápis krvavější, ale neznamená to změnu stylu. Jen to, že jak se láme příběh do poslední části, amplituda vyprávění se dostává větších extrémů... eh, téhle poslední větě skoro sám nerozumím. :-)

Galthea: vítej zpátky. Log zatím moc nepřišlo, takže to klidně zkus! Ta uzávěrka je volnější, pokud přijde nějaká práce i v průběhu, tak ji klidně nasadím, ať mají hlasující co největší výběr. Čtenáři tedy uvidí všechny návrhy.

Kvinka: Co Hluší udělají s Kraksnou? - odpověď přinesu do konce týdne. A Cilda v logu? Jestli vypadá trochu jako imp, tak proč ne? :-)

logo

Dobře, pokusím se, ale nic neslibuji.
Ráda bych to upravila jěšte v Pixelmator, nebo v Isis, jenomže jsem zvyklá spíše na linuxové programy, než na Mac. Ale uvidíme, noc je dlouhá - dnes i zítra...:)

Tak jsem vás dohnala

Aneb nemohla jsem to po dočtení dílů z Pevnosti vydržet a těch deset nejnovějších zápisů si vytiskla. :-)

wiwi

Tak správně! To mě těší. Teď už Ti wiwi zbývá jen nás předehnat... Jak to ale uděláš? :-)

Ještě dodatečně...

dnes jsem v práci nad tímhle zápisem přemýšlel. A zarazilo mě, že Val měla nejvíce rozumu. Dost mě zarazila Rita s Kořínkem.

Rita: Na samotném začátku sejmula toho chlapa, přičemž jí od něj nic moc nehrozilo - na to si ale už nevzpomněla. Když pak 73 sejmul ty Impy, které po nich šli rovnou, tak to ho pak měla za hnusného vraha a tak podobně. A teď zase. Šlo jim o život, přežili a ona má takové pitomé canci. Takže zabít chlapa, od kterého neví co očekávat je dobré, ale zabít "Stvoření", které chce krev a maso je zlé... Jsem samotný komu se to zdá divné?

Kořínek: Ty jeho slova o zabijení mi připomněly staré americké westerny a válečné filmy. Takové šíleně patetické až se člověk musí smát. Já osobně pochybuji, že by Kořínek něco podobného řekl. Spíše by mlčel, případně se kamarádsky pokusil uklidnit a nebýt tak pateticEMO. Nevím, pokazil si to u mne.

wiwi: Pro kvalitní literaturu se musí člověk obětovat a číst to po netu. Číst to v pevnosti je téměř hřích!

RE: Bodkin

tak s chutí do odpovědí:

- ano, Valentýna to vzala nejrozuměji, ten kontrast tam byl naschvál. Chtěl jsem ukázat, že románový patos je někdy směšný, Valentýna je životaschopná, praktická.

Rita: ta bývá praktická často ve všech ohledech, avšak ne vždy v těch, které se týkají jí samé. Vysvětlení najdeš v její minulosti - Rita je ironická a "drsná", ale je to jen obrana před světem, který se jí v minulosti spíš vysmíval. Nepatřila k úspěšným ženám. A že jí ten chlap na začátku nic neudělal? Svázal ji řetězy, děsil ji, donutil ji, aby si probodla ruku. Nejspíš ji chtěl mučit... Také se jí výčitky vracely v dalších dílech.

Kořínek: ale on je přece postava "ze starého světa". Proto se občas chová jako hrdina ze starých románů, protože on z nich vyšel. Doufám, že do EMAře má Kořínek daleko :-)

Snad to něco vysvětlilo - ber to jako diskuzi :-) Jsem samozřejmě zvědavý, jestli to ještě někdo vidí stejně.

Souhlasím s Pavlem

Postavy se chovají adekvátně ke svému psychologickému založení. Valentýna praktická, Rita zakomplexovaná a Kořínek ze "staré školy", kdy obraty, které nám dnes připadají patetické, patřily k výrazivu. City se tehdy slušelo vyjadřovat určitou konvenční formou. Doufám, že se objeví chvíle, kdy Kořínek ze své role bezděky "vypadne" - ale hned si to uvědomí a vrátí se do ní zpátky. Myslím, že je to od Pavla napsané dobře a věrohodně.

Je mi jasné...

jak to kluci myslíte (nemohl jsem si to odpustit, omlouvám se:D), ale fakt je, že mě to trochu zarazilo - každopádně netvrdím, že je to napsáno špatně, to ne - Bože chraň!

Jen mi to - jako profesionálnímu cynikovi - nesedlo, to je vše a chtěl jsem znát i autorův pohled, protože on vždycky ví víc než čtenáři. Teď jsem spokojen.

Pavel: Kdybych to tedy bral jako Rita, tak bych musel zabít velkou spoustu učitelů, kteří mě děsili, nutili k nechutným věcem a neustále mě mučili učením. :D

Ále

mně bude stačit, když s vámi budu držet krok. :-) No jo, Bodkine, ale ten pravý požitek alespoň mě přinese jen a jen papír... Takže Labyrint samozřejmě s vámi dočtu tady, ale pak si s potěšením dám ještě jedno pevnostní opáčko. :-)

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 10 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007