Labyrint - Zápis 59: TENKÝ LED

Pravidelné otřásání Kraksny Ritu uspávalo. Ve stísněném prostoru nebylo žádné lehátko, dřepěla v rohu na zadku, kolena přitahovala k bradě, aby si Valentýna měla kam složit dlouhé nohy. Dívka měla zakloněnou hlavu a jemně chrápala, jako když se vítr honí v rákosí. Kořínek se kolébal na sedačce a hleděl do kulatého okna, za kterým se míhala tma.

Rita pohlédla na Zdenala. Už poněkolikáté se vyděsila. Místo něj tam seděl cizí holohlavý chlap. Stejné citlivé oči, stejný úsměv, přesto jí ale nový Zdenal připadal tvrdší, vzdálenější a ...nelítostnější.

Měníme se, uvědomila si Rita. Jsme tu jen pár dní a vypadáme jinak. Máme v očích něco, co tam předtím nebylo. Nerozpakujeme se zabíjet, abychom přežili... Jak vypadá ona sama? Jak vypadá s jizvou na tváři. Získaly i její oči ocelový lesk otupělé tvrdosti?

Rozhodla se, že do zrcadla nepohlédne. 

V Kraksně bylo teplo. Zdálo se, že to svědčí impovi, který energicky přelétával z jedné strany na druhou. Chvíli neposeděl, všude ho bylo plno.

„Eliška,“ zahuhňal Slíva z tmavého kouta u dveří. „Budu mu řikat Eliška, podle svý dcery.“

„Eliška,“ zopakoval Zdenal.

Valentýna přestala chrupkat. Otevřela oči. „A co když je to kluk? Jestli ho knokautuješ timhle nickem, tak už si nikdy nenajde žádnou impici.“

„Eliška,“ zopakoval unaveně Slíva a zavřel oči. „Stará nechtěla, abych se s ní vídal. Vlastně jsem na to stejně neměl čas. To bylo pořád do práce, z práce, z hospody do hospody, na koncert... a pozdějc povinnosti, povinnosti.“

Mlčeli.

Imp Eliška přistál Wůdymu na kormidle. Vousáč se lekl a ohnal se po něm rukou. Imp byl ale rychlejší, proplachtil mu pod paží a oblétl ho z druhé strany. Olízl mu levé ucho. Muž se po něm znovu ohnal a minul. Eliška zaskřečel radostí.

„Dej pokoj, mrcho!“ houkl na něj Slíva a imp ho kupodivu poslechl.

„Krucipísek, přísahal bych, že tu letěla vážka!“ mručel Wůdy. „Kdepak ty vážko hnízdo máš?“ zanotoval vzápětí.

„Že tě ruším, Wůdy. Pamatuješ si ještě vůbec, kam jedeš?“ zeptala se Rita.

„To si piš! Přesně podle mapy. Pomalu se blížíme ke Starejm chodbám. Od nich je to ke skládce už jen kousek.“

„To si řikal už před hodinou!“ brblala Valentýna.

„No vidíš! Já věděl, že sem to řikal! A ty mě tu zkoušíš...“

Zdenal přistoupil k mapě a začal vysvětlovat: „Je to přece jasné. U betonových rour jsme odbočili vlevo, pak dlouhým tunelem, na konci vpravo, na téčku jsme jeli zase pravou. Je to všechno v té mapě. Podívej, teď jsme tady u křižovatky a blížíme se k... jezeru.“

Rita s Valentýnou se na sebe podívaly a usmály se, jak to ženy umí.

„Nemusíš se furt tvářit, žes vyhrál Nobelovku za inteligenci!“ popíchla ho Valentýna.

„Nobelova cena za inteligenci není,“ odtušil Zdenal.

„No a co?“

„Navíc se nevyhrává, ale uděluje.“

„Ty seš tak chytrej, že mi lezeš na nervy.“

„Vod sebe, děcka!“ odtrhla je Rita.

Kraksna se řítila podzemím. V jednu chvíli Wůdy přitáhl páku a ubral rychlost. Za předním oknem se cosi bělalo. Oslnivé a neskutečné jako fata morgána.

Wůdy zastavil a otevřel dveře. Dovnitř vtrhl ledový vzduch. Rita zjistila, že jí od úst stoupá pára. Vyšli se podívat ven. Vozidlo stálo na kraji veliké bílé plochy, která vyplňovala podlahu jeskyně i navazujícího tunelu.

Wůdy se podíval na hodinky. „Nebyl jsem si jistej. Buď jim směna za půl hodiny začíná, nebo skončila před půl hodinou. Tak či tak, měli bychom padat.“

„Před námi, to je zamrzlé jezero?“ ptal se Kořínek.

„Tuk,“ řekl Wůdy. „Tuk-Tuk-Tududuk-Tuk-Hej-Hej-Tuk.“

Zdenal se shýbl a nevěřícně se dotkl místa, kde na skálu navazovala bílá pláň. Rýpl do materiálu nehtem. Poddal se, tenká vrstva se odloupla. Zdenal přivoněl, dotkl se hmoty špičkou jazyka. Protřel ji mezi prsty, zatímco se rozpouštěla.

„Fakticky je to fritovací tuk.“

„Horňáci ho vypouští z reštik u Pavláku do kanálů, parchanti jedni. Stejká až do hlubin. Na chladný vodě tuhne, pokreje ji jako led, akorát i při menších teplotách. Tuhne, mrzne, přibývá. Hluchý provozujou doly na tuk, i když marně špekuluju nad tim, co s nim pak dělaj. Nejspíš ho prodávaj zpátky horňákům do těch jejich Mek-Bramboraldů.“

Nastoupil zpět do Kraksny.

„Znamená to pro nás nějakou obtíž? Je třeba to objet?“ zeptal se Kořínek.

„Ale ne. Vůbec ne. Chtěl jsem si jen protáhnout záda,“ odvětil Wůdy. „Přejedeme přes cíp jezera a budem pokračovat severovýchodní chodbou.“

„Nemůžeme se probořit?“ zajímala se Rita.

„Můžeme.“

„Eh... už se ti to někdy stalo?“

„To si piš! Už jsem říkal, že Kraksna je všeživelný vozidlo.“

Rita nevěděla, jestli ji měla Wůdyho slova uklidnit. V každém případě se tak nestalo.

Zdenal neodolal, rozběhl se a sklouzl. Jeho podrážky jely jako po másle.

Když ho viděla Valentýna, musela se přidat. Za chvíli vyváděli jako děti. Zapomněli na čas a klouzali se po bílém povrchu, bavili se a blbli.

Rita vystoupila z Kraksny, aby je zavolala. Kdyby je tu načapali Hluší... Když ale viděla, jak bezstarostně se smějí, nedokázala se k tomu přimět.

Valentýně uklouzly nohy a zůstala viset na Zdenalovi. Přidržel ji pod pažemi a se smíchem přitáhl. Nohy jim podjížděly, Valentýna hledala balanc, mávala rukama, až je sepjala kolem jeho krku. Přitiskla se k němu. Rita sklopila oči a vrátila se do Kraksny.

„Zvedáme kotvu!“ zahalekal Wůdy.

Neohlížela se. Bylo jí smutno. Smutno z toho, že bylo víc než pravděpodobné, že z labyrintu nevyjdou živí. Rita to cítila. Kdyby bylo na ní, nechala by ty dva na pokoji, jak dlouho by jen chtěli. Navzdory tomu, že „led“ na kterém se pohybovali, byl velmi tenký.

Wůdy netrpělivě pobíhal po kabině a rozčileně koulel okem. Posadil se za řídící pult a ještě několikrát zalétl pohledem ke Zdenalovi s Valentýnou. Něco si brumlal pod vousy.

„Labutí jezero,“ napadlo Ritu a řekla to nahlas. „Jsou jak Odetta a Siegfried.“

„Jak ten příběh končí, paní Rito?“ zajímal se Kořínek.

„Jednotlivá nastudování se liší. Buď se oba utopí v jezeře po souboji s čarodějem Rothbartem, nebo se zachrání a ve velkém finále vystoupí z vody.“

„Tak tenhle biják sem prošvih, měli by sebou ale hodit. Hluchý se často motaj kolem a skládka už je odsud jen kousek!“ Wůdy zabodl do dřevěné mapy rtěnku, až se zderformovala a rozdrolila na měkké lepivé drobky. Při zběžném pohledu vypadaly jako krvavé krůpěje.

Komentáře

Zápis 59

Přináším zápis s číslem 59. Je to klidnější kapitola, která rozvíjí spíše vnitřní svět našich hrdinů. Jak vyplynulo z ankety o nejoblíbenější vedlejší postavu, oblíbili jste si impa. Zapojil jsem ho tedy a dám mu v příběhu více prostoru, než jsem plánoval (to samé jsem kdysi udělal s Kořínkem). Zápis 59 je trochu oddechnutím ve sledu "bojových" či "odhalujících" kapitol. Příště se zase posuneme vpřed...

Všechny ještě upozorním na naši soutěž o logo Labyrintu, vaše návrhy jsou vystaveny zde: http://www.pavelrencin.cz/logo-labyrintu

Stejně tak v minulých týdnech přibylo pár zajímavých kousků do Čtenářské dílny. Pokud chcete ohodnotit díla začínajících autorů, potom následujte sem:
http://www.pavelrencin.cz/ctenarska-dilna

Taková pěkná romantika, ale...

z toho bruslení na tuku mi běhá mráz po zádech. Tam musela padnout snad absolutní nula. Všichni fyzici světa se právě radují.

Kdo bude asi ten Bílý

Kdo bude asi ten Bílý, o kterém se zmínil Wůdy... ?
A to o tuku a Mek-Bramboraldech, tak to mě fakt dostalo:-D Ještě, že mi hambáče nechutnají. Brr. :)
..Krásně dvojsmyslný konec, to o Labutím jezeru a rtěnce...

Leni

k tomu "Bílému". Nemělo to znamenat nic jiného, než "zamrzlé" jezero. Z textu to nebylo úplně zřejmé. Vyhodil jsem, aby to nemátlo.

Eliška

Tak nakonec přece jen Eliška a ne Satánek - to jsem ráda :)
Hmm. Rita už ani nevěří že vyjdou ven. A to byla něco jako vůdce. Kořínek taky nevypadá že by sršel optimismem. Zbývá jenom Zdenal a Valentýna, kteří nad tím třeba až tak moc nepřemýšlí. A Slíva s impátkem.
Mám ráda části kde třeba není tolik akce, ale je poznat, jak se postavy mění. Takže tleskám a děkuju - hlavně za víc prostoru pro oblíbence Elišku:)

Jo, jo ... Eliška

Jak rychle vlastně rostou impové? Už se těším na to, jak Eliška začne hrdinům pít krev :-)

Áááá

doufám, že imp Eliška neprojde stejným řetězením jako skorošvagrova boxerka: Eliška - Elis - Elizabeta - Alžběta - Báthoryová, na což teď slyší nejlépe :oD

Bathory

no snad ne - to je jako skrytá reklama na film J.Jakubiska:) A myslím že imp až tolik krvavých obětí mít nebude. Nebo ano?

Odpovědi týkající se hlavně impů

Bodkin: eh, tuk mrzne dřív než na absolutní nule... jsem si absolutně jistý :-) Dokonce bych se vsadil, že se po něm projdeš dříve, než zamrzne voda... Přesnou teplotu změny skupenství ale neznám. Pokud někdo ví, rád se poučím.
(mimochodem tento tuk se v pražském podzemí skutečně vyskytuje, třebaže asi ne na takové ploše).

Galthea: Tak to jsem rád. Snad se čtenáři nezlobí, že jsem si nakonec to jméno vymyslel sám :-) ale prostě mi k potměšilému impíkovi sedlo. Jak jsem psal už dřív, popularita tohoto zvířátka mě překvapila :-)

Davaj: dobrá otázka, myslím, že už jsme to kdysi řešili a nevyřešili. Někdo říká, že jak z vody... (my ale víme, že "z vody" ještě žádný imp nevyrostl).

Ginny: v současné době jednám s Jakubiskem o novém velkofilmu na motivy Labyrintu, který by byl volným pokračováním Bathory. Hlavní roli by v něm hrál právě imp. Jmenoval se bude Impman: Temný trychtýř (no dobře, tak to není vtipné...).

Galthea k impovi: zatím jedinou krvavou obětí impa je Tomáš Slíva. Takže to nebude tak zlé...

prima nápad, jezero

prima nápad, jezero (labutího) tuku:) Jestli to takhle půjde dál, tak Imp - pardon Eliška - zastíní všechny postavy:)

Paráda

Myslim, že, po všem co prožili, už si hrdinové vážně potřebovali orazit. I mě to oblažilo nervy :)
Musim říct, že by mě podzemní tukové jezero ani ve snu nenapadlo a to jsem měla dojem, že na tom nejsem s fantazií tak zle. Na druhou stranu, kam asi přijde všechen ten olej, co lidé po smažení lijí do odapdu, záchodu atp.?
Jsem ráda, že Eliška je Eliška :), i když to asi bylo hned jasný :) Čím bláznivější jméno tim líp :) A ten Eliška, je jako můj učitel na střední, jen to bylo příjmení :D

Další dávka fyziky

Všechno mrzne dříve než na absolutní nule ;) Ale když ty supravodiče jsou tak sexy! :D

Pevný tuk, složený převážně z nasycených mastných kyselin (bez dvojné vazby), tuhne už kolem pokojové teplotě.

Oleje a kapalné tuky, složené převážně z nenasycených mastných kyselin(s jednou či více dvojnými vazbami), tuhnou až při nižších teplotách.

V tom případě kyselina olejová (mononenasycená mastná kyselina) má bod tání kolem 15°C.

A taková kyselina linolová (polynenasycená mastná kyselina + esenciální mastná kyselina) má bod tání kolem -5°C.

V porovnání s kyselinou laurovou (nasycená mastná kyselina), který má bod tání už kolem 44-46°C a používá se k výrobě šamponů a tekutých mýdel. A to patří k těm hůř tuhnoucím, Palmitová(svíčky, kosmetické krémy, leštící pasty a NAPALM!) má kolem 62°C a Stearová(mýdlo, svíčky) 70°C.

Já věřím tomu, že taková bílá pole v kanálech existují. Já nevěřím tomu, že se po něm dá chodit :)

Takže bych spíše navrhvolal vykašlat se na klouzání a někdo kovaný v chemii by mohl udělat pořádnou dávku výbušnin. Což nejspíše dělají sami Hluší. ;)

Vida, vida

Dobrý destruktivní nápad, Bodkine, tedy myslím s tou výrobou výbušnin. To by mohlo Hluchým fungovat...
Klouzání si ale vzít (zatím) nedám. A absolutní nulu si z fyziky taky ještě pamatuji. :-)

Interficere: toho Boh dá nebude, aby něco tak malého zastínilo něco tak početného a velkého :-)

Ajav: na otázku, co Hluší dělají s tukem, přinesl zajímavou alternativní odpověď Bodkin. Co se týče učitele ze střední - vem ho, až budeme mít sraz! Připravím pro něj kostým. :)

Nejenom Eliška

To je pořád samá Eliška sem, Eliška tam, ale zapomínáte ještě na jednu důležitou vedlejší postavu. Tedy postavu. Mě se dost líbí Kurýr, možná by neškodilo mu přihodit nějakou tu novou hlášku :-)

Zvládnuto

Tak jsem zvládla přelouskat další díl, takže s vámi stále držím krok. :-) To si nevykládej špatně, Pavle, právě naopak - pro mě je čtení z netu peklo a když už to zvládnu, musí ten text být mimořádně zdařilý a kvalitní. :-) Každopádně bezvadný díl a zvlášť skvělá poslední věta.

odpověď Pavlovi

Že jsi to ty a máš narozeniny stejně jako já, tak si na něj (učitele Elišku) kontakt seženu, ale ten kostým si s nim vyriď sám :D Má smysl pro humor, tak by do toho třeba šel :D

Hláška pro Kurýr

No tak sem s ní, Davaji, davaj. :-) Většinou jsem se snažil vyhýbat vyloženě anglikanismům, ale rád se nechám inspirovat!

Odpovědi:

wiwi: Díky za poklonu, ale to že odsuzuje čtení po internetu šéfka vlastního internetového fanzinu? No fuj! :-)

ajav: to jsem si tedy zavařil. Ale pokud to myslíš vážně, tak to s panem Eliškou nějak zkoulíme. Alespoň bude legrace. :-)

Ona i ta kosmetika...

by byla docela vtipná. Připředstavě že Avon či |:Loreál:| Paris získávají své nejlepší prostředky od Hluchých mě naplňuje děsem a touhou se usmát k smrti :D

Každopádně, když zvládnou výbušniny, tak proč ne kosmetiku.

Hlášky pro Kurýra jsou dobrý nápad. Ale nepamatuji si žádné 8-mi bitové, které by se mu dle mého hodily. :D

PR

A já to můžu opakovat zas a znova, že patřím mezi asi jedno procento lidí, kterým čtení z monitoru vadí. A stejně tak tu znova zdůrazním, že to v žádném případě neodsuzuji, naopak, jsem si velmi dobře vědoma všech výhod i nevýhod internetového publikování. A právě proto píšu E-uššákka, protože si každým jeho číslem plním svůj sen, který by bez netu a čtení z monitoru nešel splnit. Dobře totiž vím, že 99% mých čtenářů s tímto čtením nemají žádné problémy. Jen kdyby to mělo dojít do extrémů a e-booky by začaly vytlačovat ty klasické, tak to bych se pak ozvala a měla hodně ostré argumenty.

Konec intermezza, vraťme se k Labyrintu. :-)

zase

Já třeba taky nerada čtu z monitoru, cokoli delšího si tisknu, takže wiwi plně chápu.

Pavel: Dobře rozjedu akci kontakt a uvidíme. Jestli tě to utěší, je možný že poleze na nějakou horu a nebude mít čas.

Hlášky, hlášky a zase hlášky

Pavel: mě napadá jenom "sedm kulí jako v Sarajevu", ale to tam asi neprocpeš. Nehledě na to, čekám na tvůj černý humor.

Bodkin: a proč zrovna 8-mi bitové? Dobrý by byly i hlášky z výherních automatů. Bohužel ti žádnou nepovím, jelikož tomuhle sportu zrovna moc neholduju, ale snad nám tady poradí nějaký gambler :-)

hlášky

davaj: třeba ''vhoďte minci'':)

Hluchobijec Eliška

Kolik je impů v pražském podzemí taky nevíme. Třeba Éliška svým skřehotáním přivolá posilu a zebavými chodbami labyrintu tak budou lítat krvavé cucky Hluchých že bude i Kurýr tiše závidět.

Čekám co přijde po téhle tukové idylce :)

Re:

Bodkin: jojo, to je také výborný nápad, výbušniny a kosmetika. To by se dalo použít, pokud pro to ovšem bude prostor. :-)

Davaj: ano, původně ten Kurýr "promlouval" hodně automatovým žargonem - to byly ty "Bonusy" a "trojnásobná cinknutí, jako když se zastaví okýnka na výherním automatu...".

Interficere: obávám se, že potřebujeme něco údernějšího, než: vhoď minci :-)) ... I když třeba takové "Vyplatit"... no, asi by to také nebylo ono. :-)

Zuzuan: tenhle nápad mě vážně zaujal. Uvidíme :-)

Zápis 60

Zápis 60 bude opět tak trochu jubilejní. Opět bude něčím zvláštní, nemá ale cenu předbíhat, uvidíte sami. Zařadím ho pravděpodobně ve čtvrtek. Teď jsem dopsal první verzi.

Ve čtvrtek? To znamená

dnes?
Teď jsem tady zas nějakou dobu nebyla - prázdniny, ale aspoň jsem si, když sem byl přidán, vytiskla 58. zápis, abych si ho mohla přečíst. A 59. - super.
Jsem ráda, že aspoň ještě Valentýna se Zdenalem dokáží blbnout jako bezstarostné malé děti.. i když jen chvilku - prospěje to jejich nervům...
Taky mě napadlo, že třeba budou mít možnost, až to všechno skončí jít domů, ale je otázka, jestli to udělají... Třeba zůstanou v Podzemí "dobrovolně" - aby to tam dali dohromady... Nejsou přece vyvolení jen tak pro nic za nic... A že by měli za úkol jenom vymlátit Hluché, to mi připadá málo. Vždyť Hluší jsou přece jen jednou mocenskou organizací Podsvětí:

Cituji zápis č. 35 - Gilda Hluchých

"Slyšel jsem zlomky, ale znělo to jako fantasmagorie. V Podsvětí jsou Hluchý jednou z hlavních mocenskejch sil. Kromě nich jsou tu ještě Otrokáři a taky něco, čemu řikaj Bílej červ a maj z toho sakramentskou hrůzu. V okolí žižkovský rakety je prej karanténní zóna s divnejma bytostma, nějakej tajnej vědeckej projekt, co já vim... Aby to nebylo všechno – ještě je tu mýtická bytost Wihelin, zasranej král kanálů, kterýho nikdy nikdo neviděl... Když k tomu doplnim, že v podzemí údajně existujou i zapomenutý kostnice, ve kterejch byly viděný i chodící mrtvoly, tak můžu rovnou roztrhat občanku, ne? Fízlové ze mě budou nadšený. Vždyť ani já sám nevěřim půlce těchhle blábolů! "

zápis č. 47 Milena je mrtvá

"Já jen, že Hluchý slíděj po celým Podsvětí po skupince lidí, co jim pláchla z vězení. Asi jim provedli něco strašnýho, protože nešetři penězma ani výhružkama.“ Wůdy přelétl skupinu vítězným pohledem jediného oka. „Určitě jste o tom slyšeli. Pasou po nich i kanální klany, lovci odměn, Stopaři, nedivil bych se, kdyby se o ně zajímal i Král olší, co velí mrtvolám. Nebo samotnej Wihelin!“

- proč by je ostatní skupiny hledali, když by měli jen zničit Hluché??

a 48. Amen

"Viseli Wůdymu na rtech. „Seděl tam, co sedíš ty.“ Ukázal na Ritu. „Vezl jsem ho nedávno k jednomu z oltářů Wihelina. Většinou na podobný trajdy jezdil na přerostlý kryse, sice mu to trvalo pětkrát dýl, ale řikal tomu Pouť... Tentokrát měl ale fofr, a tak požádal mě. Když jsme se pak vraceli, mluvil o Popravčí, Inkantorovi, Siréně a Vrahovi mágů. Bylo mi hned jasný, že to budou ty parchanti, co tak hnuli žlučí Hluchejm.“

Sally

Taky jsem už přemýšlela nad tím co je čeká a PROČ vlastně je unesli... Co po nich chtějí? Snad se to nakonec dozvíme, protože jinak puknu zvědavostí...

Zápis 60

pořád na něm pracuji, ani po čtyřech úpravách ještě nejsem zcela spokojen... Nasadím ho až pozdě v noci.

Ta šedesátka

Doufám že bude ještě dnes. Vyčkávám, občas nahlížím .... trošku nervozní. Snad to stihneš do půlnoci.

Zápis 60 - prý "pozdě v noci" ;)

Mám výdrž, počkám si =0)

Hmm, čekám také

a zatím jsme se ségrou dívali na ta videa s kostrama - supr..

Tady se toho děje!

Jen chvíli mimo internet, a když opět otevřu počítač, řítí se na mne z obrazovky přímo lavina novinek a supr-nově-zajímavých komentářů! Po týdnu bloudění mezi čertovými kameny v okolí jihočeského Kunžaku (ukryl jsem se tam ve sluji legendárního loupežníka Grázla, mám foto jako důkaz :-() je návrat do Labyrintu skutečně vzrušující. Cesta hrdinů Kraksnou i s tím bruslařským intermezzem je přímo kouzelná :-)
Po tukovém ledu by se dalo dobře klouzat - mám s tím zkušenosti, když jsem kdysi pracoval ve fabrice, tak jsem občas přišel k nádržím, kam se vyléval použitý "hydrol", což byla specíální směs oleje a vody, používaná k chlazení obráběných kovů. Když vyschl, vytvořil nádhernou plochu, podobnou bílé čokoládě, která ve světle trochu duhově pableskovala (další poetický moment, jenž dávám Pavlovi "zdarma" k dispozici :-)) Kdo na tenhle mastný led na podlaze v okolí nádrží omylem stoupl, ten se málem přizabil. Ani pravý led tak neklouže. Jediná podmínka je, že ten "tukový led" musí ležet na pevné podložce. Nemůže být pod ním voda ani žádná jiná tekutina, protože na rozdíl od vodního ledu nemá žádnou nosnost a okamžitě se proboří. Nevím, jestli by unesl váhu člověka, pokud by byl dostatečně silný, třeba metr... Ale tuk se může klidně ukládat přímo na kamenném dně kanálu - dokonce myslím, že tam, na studeném skalním podkladu, lépe utuhne. Každopádně tukový led je vždy trochu mazlavý, asi jako máslo, které vyndáte ztuhlé z chladničky. Aby zůstal tvrdý, to by asi musel opravdu být v prostředí s teplotou kolem absolutní nuly...

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 7 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007