Labyrint - Zápis 66: 1937

Valentýna stála na záchodové míse, Zdenal ji objímal kolem stehen, aby neuklouzla. Na dlaždicích hned vedle se mačkala Rita se Slívou. Kořínek jistil kliku u dveří. Tísnili se v kabince toalety. Snažili se ztišit zrychlený dech. Napínali uši, ukrytí za dveřmi jen kousek od pisoárů.

Ozvalo se vrznutí hlavních dveří toalet a oni uslyšeli kroky. Někdo přešel do pravé části k mušlím, zabzučel zip. Muž za dveřmi si hlasitě oddechl, vzápětí uslyšeli jak se čúrek tekutiny tříští o porcelán.

Rita se podívala na ostatní. Měli nervózní stažené tváře. Bledá zpocená čela. Připravené zbraně se vražedně leskly. Moč se rozstřikovala a tajemný muž si falešně zapískal několik tónů z Imperiálního pochodu Hvězdných válek.

Rita si přitiskla ruku na obličej. Oči jí vylezly z důlků. Ostatní se na ni vyděšeně podívali.

Zvuk prýštící moči ustal. Zaklapaly paty v polobotkách. Sykl zip. Několik kroků k umyvadlu.

Rita zrudla. Držela se za ústa i za nos.

Pár kroků a bouchnutí venkovních dveří.

Rita se sesula na podlahu. Byla mrtvá smíchy, z očí jí stékaly slzy. Dívali se na ni jako na blázna. Ona jim to ale nedokázala vysvětlit, vždycky když chtěla říct, proč se směje, ji složil nový záchvat. Nechápavé obličeje to ještě zhoršovaly. Nedokázala jim říct, jak směšná jí takhle situace připadá: pět zabijáků krčících se na hajzlíku Hluchých. Myslela si, že ten smích snad nikdy nepřejde, ale stalo se to za pár sekund.

„Valentýno, nechceš si ostříhat ty nehty? Vzal jsem z kuchyně nůžky. Pro tebe,“ řekl Zdenal.

Dívka se podívala na ruce a kousla se do rtu. „Stříhala jsem si je dole.“ Zírala na dlouhé nehty, které se opět začínaly kroutit. Sáhla si na vlasy, které se už přeplazily přes zadek. Valentýna se roztřásla.

„Nezastavilo se to. Proboha! Nezastavilo!“ pochopil Zdenal.

Kořínek nevěřícně vrtěl hlavou.

Rita se už nesmála, držela dívku za ruku, hledala v jejím obličeji vrásky. Našla je. Drobné rýhy se prohlubovaly jako vysychající řeka.

„Bude to dobrý, Val. Vypadáš skvěle, možná jsou to jen takový dozvuky.“

„Já nechci bej stará,“ natahovala Valentýna.

„Musíme sebou hodit!“ naléhal Zdenal. „Rychle získáme informace a vypadnem odsud. Potřebuji v klidu prostudovat grimoár. Já ti pomůžu, Val! Určitě něco vymyslím!“

„Musíme ještě pár hodin počkat,“ trval na původním plánu Slíva.

Po chodbě ke Kasinu pořád někdo chodil. Nakonec jim nezbylo nic jiného, než Tomáše poslechnout. Tísnili se dál zavření na záchodku. Valentýna plakala a Rita ji konejšila. Kořínek se díval na ostří nože proti světlu zářivky. Zdenal přes polovinu plochy kabinky rozložil grimoár a zuřivě v něm listoval.

V půl osmé byli všichni ztuhlí. Zdenal stále luštil knihu. Jeho prsty nervózně klouzaly po řádcích, odpověď ale nenacházely. Byl čas vyrazit.

Plížili se po rudém běhounu, našlapovali po špičkách směrem k masivním dvoukřídlým dveřím. Byla v nich kulatá okna jako průhledy do lodní kajuty. Místo kliky měly madlo pobité zlatým plíškem. Kořínek nahlédl do okna.

Sál Kasina byl rozlehlý, ve tvaru kruhu. Na podlaze ležel matný černý koberec, který vzbuzoval zdání krematoria. Všechna složitá zábradlí, můstky, židle, hrací stoly a schůdky byly z tmavého dřeva lemovaného zlatem, což tento dojem ještě umocňovalo. Stěny pokrývaly pestré a řvavé cákance bílé, krvavě červené a černé. Visely na nich kubistické obrazy. Luxusní hrací stoly pro blackjack, baccarat, kostky a poker obkružovaly střed místnosti, kterému vévodila ruleta obložená slonovinou. Na řetězech pod stropem visela nad hracími stoly černá klec, mřížovaný kruhový tunel v dosahu každého z hráčských míst. U každé stoličky stál podstavec připomínající plivátko, který snad sloužil k odkládání talířů. U každého místa byl pod klecí zavěšen asi metr a půl dlouhý bodec zakončený malým hákem. Rukojeti bodců byly potažené modrým sametem.

Mřížový tunel byl prázdný. Téměř prázdné bylo i Kasino. Uprostřed místnosti, zády ke Kořínkovi, stáli dva holohlaví muži a rozmlouvali spolu.

„Já snad nudou umřu. Je to tady takový pokaždý?“ prohodil jeden ze strážců.

Druhý na něj mlčky pohlédl a opět se zadíval do neurčita na kubistické obrazy.

„Tvrdě vydělaný prachy, to ti teda povim. Byl jsem v žoldu v Basře a taky ve Fayzabádu v Afghánistánu. A tady čumim na blbý mazanice. To sem mohli dát nějakýho důchodce z bezpečnostní agentury.“

Druhý strážce se k němu otočil. Ukázal na jeden z obrazů. „To je Filla. A támhleto Procházka. Víš vůbec, kdo to byl Filla?“

„Nemůžeme dál čekat!“ rozčiloval se šeptem Zdenal a nenávistně probodával očima Hluché.

Slíva neslyšně otevřel dveře. Ukázal přes místnost na druhou stranu, kde byly téměř totožné dveře s okny podobnými lodním průhledům.

Pochopili. Musí tudy.

Potom Slíva ukázal na dva strážce, pokynul Kořínkovi. Odklopil si cíp kabátu a zaklepal prsty na nůž.

Kořínek zuřivě zavrtěl hlavou. Ukázal ke dveřím a přiložil si prst na rty.

Chvíli oba vzrušeně gestikolovali.

„Tamhleto, je Modrý zátiší. Má nevyčíslitelnou cenu. A ještě větší cenu má to, aby všechno, co se stane za těmahle zdma, zůstalo uvnitř. Zavřený jako v trezoru,“ říkal zrovna strážce.

Rita stiskla Kořínkovi se Slívou ramena. Ukázala na protější dveře a napodobila gesto s prstem na rtech.

Vyrazili.

První šel Zdenal a hned za ním Valentýna. Kradli se přikrčení za hracími stoly, skrytí před zraky strážců Hluchých, kteří si povídali stěží deset metrů daleko.

Když byli u dveří, Rita vybídla Kořínka a Slívu. Běžte!

Když byli v půli místnosti, jeden z Hluchých vykřikl.

„Podívej!“

„Ty vole!“ vyhrkl druhý. „Jak se sem dostal?!“

Vytrhl od pasu revolver. Na kleci před jejich očima přistál imp. Lačně olizoval cosi, co ulpělo na mříži pod stropem.

„Přestav si, že by to sem vlítlo za plnýho provozu,“ prohodil strážce ke kolegovi a našrouboval na zbraň tlumič.

Kořínek do Slívy strčil. Teď! Pojďme!

Valentýna se Zdenalem už byli za dveřmi ke schodišti. Rita gestikulovala. Hněte sebou!

Slíva se zamračil.

Hluchý namířil na Elišku a vystřelil. Zbraň třeskla a cukla. Kulka zazvonila o mříž u impovy hlavy. Eliška vyděšeně zaskřečel. Jeho pronikavý výkřik se rozlehl ztichlým kasinem jako alarm.

Strážce zaklel a vypálil po impovi další dvě rány. To už se Eliška míhal vzduchem. Střela jej zasáhla a odmrštila na stěnu. Na bílé vykvetl další krvavý flek.

V té chvíli Slíva vytáhl ruku ze záňadří. Nadhodil si nůž a chytl jej za čepel. Ignoroval Kořínka vrtícího hlavou. Švihl celou paží. Ocel opsala tři obrátky a zaryla se až po střenku do zátylku střelce. Podlomily se mu nohy a zřítil se na zem. Pravá noha se křečovitě třásla.

V prostoru mezi Hluchými a Slívou se mihl stín. Tady a tamhle, jen čmouha, která mizela. Druhý strážce se překvapeně otočil. Rychle. Byl to profesionál. Vytáhl od pasu Škorpion vz.61 a ruka byla ve dvou třetinách cesty vzhůru, když se za ním objevil Kořínek. Pohladil mu ohryzek Solingenem. Nedokázal ale zabránit tomu, aby třeskla série výstřelů. Kulky prolétly stolem pro blackjack v explozi mahagonových třísek. Sotva dopadlo na zem tělo, přivlastnil si důchodce zbraň. Okamžitě sklopil pažbu Škorpionu a opřel ji v pažní jamce. Přes mířidla sledoval další dvoje dveře, které do místnosti vedly.

Slíva popadl do náručí krvácejícího Elišku.

Rita už byla také uvnitř.

„Kurva!“ zdušeně křičela. „Jsme v prdeli!“

„Padáme!“ vyhrkl Slíva.

„Slívo,“ zabodl do něj Kořínek prst a chvíli lapal po dechu. „Teď jste mě opravdu nasral!“

Tomáš jeho pohled vydržel. "Tohle je válka!"

Uslyšeli blížící se hlasy.

Důchodce si přehodil řemen zbraně přes rameno a popadl strážce za nohy. „Pomozte mi ta těla zatáhnout pod ruletu!“

Rita se Slívou na sebe pohlédli.

„Dělejte!“ práskl Kořínkův hlas jako bič. Starý muž rval jednoho ze strážců pod hrací stůl. Krev z hrdla mrtvého se vpíjela do černého koberce, jako by ji vysávala houba.

Rita se Slívou se konečně probrali. V okamžiku zatáhli druhého chlapa pod stůl. Pár skoků a byli u dveří, které netrpělivě drželi otevřené Zdenal s Valentýnou. Stanuli před schodištěm.

„V patře nad námi je Sekretariát!“ informoval je Tomáš.

Už se chtěli rozběhnout, když uslyšeli, že se nad nimi otevřely dveře. Šum mnoha hlasů. Těžké boty bijící do schodů.

Dolů!!! ukázala Rita. Co nejtišeji sbíhali po schodech. O patro níž byly pancéřované dveře a pak mříž, oddělující dlouhou chodbu s mnoha dalšími dveřmi. Na mříži byla petlice a přídavný řetěz. Na pancéřových dveřích čtyři kola popsaná čísly. Trezorový zámek.

Zdenal k němu ihned zaklekl a začal zkoušet kombinace. „Doprdele!“ šeptal. „Doprdele, doprdele!“

„Dáš to?“ ptala se ho Valentýna a krčila se vedle něj.

„Ani náhodou!“

Tiskli se ke stěně. Upírali oči ke schodišti.

„Co budeme dělat?“ zašeptala Rita a vzápětí si odpověděla. „Bojovat!“

„Nesmí nás zajmout živé,“ potvrdil Kořínek. Natáhl závěr. Zkontroloval nastavení na střelbu v dávce.

Boty dusající po schodech se patro nad nimi zastavily. Zřetelně slyšeli, jak někdo řekl. „Rozdělíme se. Běžte to obhlídnout tudy.“

Zdenal horečnatě točil kotouči.

„Už tu budou! Zdenálku...“ třásla se Valentýna.

„Dělej, Zdenale! Dělej, proboha tě prosím,“ šeptala Rita.

„Jsou to miliony kombinací! Nejsem kouzelník,“ odpověděl mladík a sáhl do záňadří, jako by tam hledal ztracenou jistotu.

„Jedna...“ řekl Slíva. Po bledé tváři mu stékal pot. Držel v náručí Elišku, ze kterého proudila krev a vsakovala se do Tomášovy košile.

„...devět...“

Zdenal třesoucíma se rukama nastavoval kombinaci.

„...tři...“

Rita na Tomáše vytřeštila oči. Na schodech zaklapaly podrážky.

„...sedm,“ řekl Slíva a dveře se otevřely. Vpadli dovnitř a tiše je za sebou přirazili, jako by se na ně hnala lavina.

Rita se o ně vyčerpaně opřela. Po páteři jí přejížděl mráz. Zírala do tmy.

Po chvíli konečně promluvila a hlas jí přeskakoval. „Když jsme tě potkali v kobkách pod Špínou... Tvrdils, že jsi v Kasinu nikdy nebyl.“

Ritě divoce bilo srdce. Třásla se hrůzou. Kolem byla tma a Slíva mlčel.

Komentáře

Live free die well

Lepší umřít než být starý...

Přináším vám zápis 66

Je to zápis pořádně dlouhý (za to dlouhé čekání) a plný akce. Po minulém bizarním klidném čísle 65 se nám příběh zase rozhýbal.
Snad se vám bude č. 66:1937 líbit, snad budete mít nad čím přemýšlet.

Vaší další pozornosti doporučuji diskuzi o čtenářském srazu 8. listopadu v Praze (více zde: http://www.pavelrencin.cz/velky-sraz-ctenaru).

A v každém případě se mrkněte do Čtenářské dílny, kde se to poslední dobou jen hemží zajímavými projekty. Začaly vycházet hned dva příběhy na pokračování - jeden z pera Torese a druhý od spisovatele Otomara Dvořáka.

To není možné...

Bodkin byl rychlejší :-) Určitě si připravil univerzální komentář a teprv teď to šel číst :-D

Pomluva!

Ne, dočetl jsem to. Hodil rychlý koment a šel do sprch, než zmizí i poslední teplá voda.

Jen jsem chtěl dodat, že Škorpion je opravdu Škorpion, ne Scorpion.

Šcorpion

:-) já jsem viděl snad všechny možné zápisy. Je tedy opravdu jediný a správný český Škorpion? Jestli ano, zítra to opravím.

...

Teda! To by mě zajímalo co se skrývá ve Slívově minulosti. A chudák Eliška, snad to přežije, ale vzhledem k tomu, že je to maskot tak bude muset :-)
Opravdu to za to čekání stálo jsme zvědavá jak to bude pokračovat protože jsme těsně před cílem a to je často nejnapínavější část... Těším se na další!

Ano, za to čekání to stálo,

takhle navozenou situaci by měli platit zlatem holywoodští scénáristé :) Hluchý, jenž si při konání potřeby hvízdá pochod z Hvězdných válek... Diskuze strážců o moderním umění... Mříže, které slouží k něčemu opravdu hnusnému (tušíte, proč je imp s chutí olizoval?)... Zranění impa a citový vztah Slívy k tomu zvířátku, pro něž je ochoten riskovat i když ohrozí ostatní... A nakonec překvapivá Slívova znalost treozorového čísla (mimochodem to 1937 nebude jenom náhodné číslo. Vypadá to jako letopočet, těsně předcházející zabírání českých zemí Hitlerem. Co se tehdy stalo? Je to snad datum založení klanu Hluchých :?
Měl bych jenom jednu připomínku: jak Zdenal ví, že přímo nad nimi je sekretariát? Neměl tuto informaci sdělit spíš Slíva?

Slíva není zlý člověk

Ukazuje se to na jeho vztahu k impovi. Pod slupkou drsňáka má citlivou duši. A jestli je v jeho minulosti něco temného, tak se za to stydí. To číslo jim nakonec řekl, aby je zachránil, i když musel vědět, že tím na sebe vrhá dost ošklivé světlo!

Ještě k tomu roku 1937

Je zajímavé, že ve zmíněném roce 1937 vrcholila Himlerova snaha (Himler byl vůdcem organizace SS, která měla prvky mystického řádu) odhalit bájnou podzemní říši Aghartu. Speciální, přísně utajené výzkumné německé týmy vyrážely do Mongolska, do Tibetu, do Pyrenejí. V pyrenejských jeskyních hledali tajemství středověké sekty katarů. Věřili, že někde musí být vstupy, dobře maskované šachty do podzemního světa, kde žijí mocné bytosti, jejichž schopnosti se rovnají bohům.
V témže roce u nás vrcholilo budování pásma hraničních pevností, ve dne v noci horečně pracovaly stovky dělníků a hloubily podzemní chodby. Největší "tankové sruby" byly propojeny chodbami o celkové délce přes 2 kilometry, které byly vylámány do skály v hloubce 57 metrů pod úrovní terénu. Největší z těchto opevnění (které bylo tenkrát největší v Evropě!) se zachovalo poblíž městečka Králíky u Ústí nad Orlicí (a nedávno bylo zpřístupněno veřejnosti). Také v Praze se horečně budovaly protiletecké kryty, nejen pro obyvatelstvo, ale i pro vládu a armádní štáby. Bylo znovu čištěno středověké podzemí. Všechny ty práce probíhaly v přísném utajení a pod dozorem tajných služeb.
Efektivnost našich pohraničních pevností byla sporná už v době jejich výstavby. Každopádně to však byl obrovský kšeft pro "betonářskou lobi". Tam bychom mohli vytušit skryté prsty mafií. A nebyli snad Hluší dědici tajných podzemních rituálů SS, které se údajně konaly v podzemních hrobkách na řádových hradech (například na Wewelsburgu ve Vestfálsku) a každý nový adept musel sníst kousek krvavého syrového masa (a němž se prý špitalo, že je lidské...)
Zajímavé... Zdá se, že si člověk skoro nevymyslí nic, co by nemělo nějakou oporu v realitě. Každopádně tohle všechno se horečně dělo v roce 1937. V následujícím roce 1938 pak přišla mobilizace a vzápětí po ní zrádná smlouva v Mnichově a naše kapitulace. Pevnosti ani podzemní skrýše se nevyužily. Nebo přece jen? :)))

hodně dobře

tak z tohohle zápisu su napjatější než z přemýšlení, jak zvládnu, co si na nás dneska vymyslel doktor Bilík na Dějinách českýho filmu :))

Pavle, Pavlíku,náčelníku Červená boto, že nebudeme na další zápis čekat zas tak dlouho, že ne?:)

Odpovědi

Bodkin: opravuji tedy Scorpion na pravý český Škorpion. Mimochodem jsem z něj nedávno střílel do terče na dvacet metrů (mrtvý terč - tedy nehybný již před střelbou). Zaměřovač mi pořád plaval, říkal jsem si, že to bude hrůza, a pak jsem měl nejhorší osmičku... Musím si to ještě někdy zkusit, byla to zatraceně poučná zkušenost!

Fjara: teď jsi mě dostala. No jo, vždyť Eliška je vlastně náš maskot... Vážně jsem uvažoval, že ho Hluší zastřelí. Teď je imp velmi vážně zraněný. Přemýšlím, jestli maskot může nebo nemůže umřít. :-O

Otomar: to je dobrá poznámka s tím Zdenalem. Nepřisuzoval jsem jí velkou váhu, Zdenal to říká, protože ví, že jsou jen jedno patro pod Sekretariátem (viz. díl "Jen dvě patra"), ale takhle by to mohlo být zavádějící. Změním.

Morana: správně, nic není jen černé nebo bílé.

Padouch

DejFe a další:
Omlouvám se, ale jsem padouch. :) Naskytla se mi možnost zítra ráno odletět do jižní Francie a pobýt tam do neděle. Využiju ten čas i k přípravě dalších dílů Labyrintu a snad i vymyslím něco k našemu srazu.

Vzhledem k tomu, že sraz bude 8. listopadu a já na něm chci přečíst poslední díl Labyrintu, je to časově zatím v pohodě (nerad bych, abyste na poslední díl museli čekat několik týdnů). Příští týden bych rád přidal 2 zápisy.

RE: Padouch

ale to my víme, náčelníku, že jsi padouch, ba máme v zásobě i mnohem horší výrazy xD za to se omlouvat nemusíš :)))

Tak to néé :-D

„Slívo,“ zabodl do něj Kořínek prst a chvíli lapal po dechu. „Teď jste mě opravdu nasral!“
Tohle mě fakt položilo. Úplně to vidím před sebou. Kořínek je prostě tvrdák :-D

Impa je škoda, i když jsem ho neměl rád, protože je roztomilej a všichni ho mají radí :-D

Jinak příběh skvělý a napínavý, k tomu není co dodat

jo,

z téhle Kořínkovy hlášky jsem taky nemohl! ale překvapivě k němu perfektně sedí! no prostě paráda! ať žije ještě proklatě dlouho, starouš!:)

Starouš Kořínek je "superstar",

vždyť vím, proč jsem na něj napsal text oslavné písně :))) A všimli jste si, jak profesionálním hmatem popadl Škorpión? Děda se vyzná :)
A imp m u s í přežít, to jinak nejde, když se stal maskotem sekty Labyrint!

A jsme zase u Kořínka

jo to byla hláška za všechny prachy. Líbil se mi ten kód. To by ostatně na starouška mohlo mýt taky nějakou vazbu ... zvlášť když byl v odboji ne?

Jinak to po dlouhý době byl KURVA akční zápis :-)

:(

Dělají se mi mžitky před očima....padouch Renčín jede opět pryč a my zase budeme čekat tak dlouhou dobu na další zápis?
To bude peklo.... :(

Francie je nádherná,užij si to tam :)

:-)

Však já vám to po příjezdu vynahradím... Zápisem 67.

Také si načtu ty příběhy na pokračování ve Čtenářské dílně a napíšu komentáře. To jsem teď nestíhal.

konspirační teorie

jistě, že to číslo má co dělat s Kořínkem, resp. ne přímo s ním, ale s tou jeho zlatavou partou z minulosti. Bo, jak už tu všichni dávno tušíme (takže nás zas nepřekvapíš, padouchu Renčíne), Hluší jsou potomci členů spolku Lvího spáru, kteří následovali svého vůdce, který se po tom, co se uvolil uschovat kopí, samozřejmě pomátl, zalezl do pražských kanálů a vyhlásil tam diktaturu. V tomto drsném prostředí bývalí bojovníci za svobodu zapomněli, kým bývali, a v rámci úspěšného přežití si vyholili hlavy a založili mafii, zatímco mág se s kopím toulal čím dál tím dál (...), až se jednou nevrátil a vstoupil do kanálových legend jako Wilhelin.

Tys uhodil hřebík na hlavičku, DejFe!

Protože tahle konspirační teorie má naprostou logiku! A moc se mi líbí! Jsem zvědav, jestli nás Pavel překvapí nějakou jinou verzí :(
A jestlipak jsi, Pavle, nezapomněl na KLENOTNÍKA?

Jak můžeš

jenom uvažovat, že by Eliška zemřel?? To nevíš, že roztomilá zvířátka prostě musí přežít? :)) Je fakt, že z Elišky může být ve výsledku slušná krvelačná bestie, nevim jak moc tyhle potvory rostou :)
Každopádně Slíva se nám zajímavě vybarvuje, na začátku to byl poměrně tupec, a nakonec z něj bude pomalu bývalý vůdce spolku, co si chce něco vzít z kanceláře :D
Tohle byl rozhodně vynikající zápis. Ještě ted si broukám Hvězdné války :D

re: Otomar

ano, mnohé tomu nasvědčuje (už dlouho si říkám, že ten Kořínkův spolek má v příběhu až podezřele samoúčelnou roli) a vůbec mi to nepřijde jako nepravděpodobné :)
tož uvidíme, co na to pan autor :)

1937

Jen aby to číslo neznamenalo, že přesně v 19:37 se každý den střídají stráže nebo něco podobně mystického :o)

DejFova teorie

Zní to hezky, ale doufám, že nemáš pravdu... chci být překvapený až na konci, áchat a óchat zabsinthovaný na srazu a jestli to bude fakt takhle, jak řikáš.... budu zklamaný :(

re: chaot

zklamaný nebo nepřekvapený, a proto zklamaný?:)

Jak už známe Pavla,

tak to bude stejně úplně jinak, neboj chaote :) Ale třeba ho to přivede na nějaký další nápad :))

Hlavně teď vyléčit impa!

Je to Slívovo dítě a náš "milášek"! Když už to roztomilé krvelačné zvířátko máme ve znaku, tak se těšíme, jak nám poroste a poroste a poroste :D :D :D

Co udělat anketu?

Zabít či nezabít impa? Sice by asi dostal jeden hlas pro zabít a to ode mě, ale stejně :-)
Plošíííííím Pavlíku :-D

imp

navrhuji, aby si Slíva rozkousl zápěstí, nakrmil Elišku vlastní krví, kvůli její ztrátě upadl do stavu blouznění a v tom vykecal ostatním, co chceme všichni vědět...:)

kill

bych k vlastnímu šoku souhlasil s Albýnem :) (totiž s tím, jak hlasovat), ale chápu, že Eliška umřít opravdu, ale opravdu nemůže, a tak si své krvelačné choutky schovám pro někoho jiného :))

Otomar: Na klenotníka jsem

Otomar: Na klenotníka jsem nezapomněl, ale nějak mi tam nakonec nezapadl. Bohužel.

Umeko: Ještě je tu jedna možnost :-) že totiž to číslo je číselný kód a mimo to neznamená nic. Vůbec nic. Kdo ví?

chaot: to je riziko, kterého se můžu obávat, ale to je jediné, co s tím můžu dělat .-) Je to pravděpodobnost hraničící s jistotou, je tu tolik chytrých lidí a příběh má určitou logiku - dřív nebo později někdo s řešením přijde. Uvidíme. Třeba se to už podařilo DejFovi. Třeba ne.

Albýn, DejF: anketu na impíka vypisovat nebudu, myslim, že by byl výsledek víc než jasný :-)) Má to ale chudák nahnuté...

Snad se vám bude líbit příští díl, opět v něm chystám něco zajímavého. Zatím nad ním jen přemýšlím. Po návratu do Čech začnu psát.

Eliška

Eliška nesmí umřít :( to by přeci nešlo, vzhledem k našemu logu by to zajisté mělo negativní dopad na celkovou morálku týmu :D naštěstí nás tentokrát na sraz dorazí evidentně hodně.. pokud by se sešlo zase třináct lidí, a držel by se smutek za Elišku, mohla by už opravdu hrozit nějaká hromadná sebevražda x) to by si pak musel Pavel dát hodně záležet a naservírovat pořádný happyend (nejlíp s impím zmrtvýchvstáním) :-D
DejF: tvá konspirační teorie je zajímavá.. a seděla by.. takže doufám, že nebude pravdivá, protože nemám ráda, když mi někdo prozradí konec příběhu O:-)

re

tak já jsem jenom vysvětlil, jak vznikli Hluší a kdo je Wilhelin, to je v podstatě jen taková vedlejší linka a s naší družinkou to nesouvisí, leda tak maximálně s Kořínkem, takže panika není na místě... jak to dopadne samozřejmě vím, bo jako správný kronikář koukám Jeho Kulhavé Pekelné Rozvernosti pod ruku, ale budu shovívavý a nic neprozradím :)

moje jméno je Ten Druhý

a protože se mi povedlo toho zrádce DejFa na okamžik uspat, přináším vám přepis našeho vnitřního dialogu:

TD: Proč jim to neprozradíš? Všichni jsou mrtví, Dejve!
D: Cože?
TD: Všichni jsou mrtví, Dejve!
D: Kořínek?
TD: Je mrtvý, Dejve!
D: No jo, vlastně, zabil ho Stručovský. Co Rita?
TD: Je mrtvá, Dejve!
D: Ale Valentýna ne, Valentýna nemůže být mrtvá, viď že ne! (udělá psí oči)
TD: Je mrtvá, Dejve, všichni jsou mrtví, Renčín, Kulhánek, Mostecký i Dvořák, Dejve! Je dávno po nukleární válce a celá ta vaše sekta se vznáší v kádích a ví vo tom hovno!

Tak a teď už víte jak to dopadne. MUHAHAHAHAHA. Přeji příjemný zbytek dne.

Komentář

Tak tohle byl hodně dobrej zápis, konečně jsem se k němu dostala. Naprosto chápu Ritin záchvat smíchu, byla to vážně komická situace :oD I když první jsem myslela, že se jí dělá špatně... Chudák Valentýna, o kolik asi zestárne? Při Zdenalově zjištění, že to neustalo, mi úplně přeběhl mráz po zádech. Jsem zvědavá, jestli jí nakonec pomůže... Jinak myslím, že kod má určitě nějaký další význam a Eliška by měla žít ;o)

Zápis 67

mám v hrubé verzi napsaný (teď jsem skončil). Bude to trochu "pecka do hlavy". Potřebuji ho ještě doladit a přečíst, ale myslím, že zítra ho zvládnu nasadit. Opět bude spíše delší než obvykle. Název si prozatím nechám pro sebe.

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 9 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007