Na křídlech zlatých draků

Tahle povídka čerpá z mého reálného života. Možná je to v ní patrné. Poetika i emoce jsou opravdové, a stejně pravdivá je i velká část příběhu. Věřím, že sny někdy dokážou přemoci realitu. Věřte se mnou, že na křídlech zlatých draků lze obelstít i smrt.

Povídka vyšla v antologii fantasy povídek inspirovaných hrami na hrdiny Kostky jsou vrženy.

Ukázka

Napřáhl ruce a pozvedl sekeru nad hlavu. Zaleskly se na ní poslední paprsky odcházejícího slunce a kapky krve zazářily jako nádherné rubíny. Zbraň zpívala píseň kováren. Throm vyrazil válečný pokřik. S ohlušujícím rykem zaútočily dvě desítky skřetů. Boj teprve začínal.

... „Šestka! Skvělý, házej znovu.“ Vylovil jsem kostku z kovové nemocniční misky a vložil ji znovu mezi jeho rty. Martin ji fouknutím katapultoval zpět do misky. Padla čtyřka.
„Takže útočíš...“ rychle jsem sčítal. „23/+3.“ Tak, aby to neviděl, jsem hodil na obranu skřeta, který tak jako tak prakticky neměl šanci. Popsal jsem Martinovi výsledek. „Zhoupl ses v kolenou a dokonale využil švih. Širokým bočním sekem jsi mu uťal hlavu. Ta odlétla obloukem a zkropila vše kolem červenou sprškou. Cítíš v ústech skřetí krev a říkáš si, že jestli se na tebe teď Erel dívá, určitě se směje.“

Recenze

PřílohaVelikost
recenze Fantasy Planet 10_2005.pdf60.07 KB
recenze Pevnost 02_2006.pdf48.94 KB

Komentáře

Tak tuhle povídku jsem

Tak tuhle povídku jsem kdysi čet,už si ani nepamatuju že byla od tebe. to je snad jediná povídka u které jsem se málem rozbrečel, bylo to dost emotivní a smutný. A to myslim ze jen tak něco mě nedojme.

Moc pěkná povídka, Pavle.

Moc pěkná povídka, Pavle. "Kostky jsou vrženy" jsem si koupila, když vyšly, ale nepřečetla jsem ještě všechny povídky. No a protože ta tvoje je až na konci, tak jsem si ji přečetla až po téhle tvé upoutávce na netu.
Moc se mi líbila. Připomněla mi ty časy, kdy jsem s kamarády pařila Dračák, jo, to byly fajn časy... :-) Povídka u mě vyvolala nostalgické vzpomínky, na to jak jsme hrávali, na některá dobrodružství a taky na jedno, kdy mě kluci (byla jsem tam jediná holka) přinutili dělat PJ. No, pravda,já jsem se dlouho vzpírala, ale nakonec jsem teda na to kývla. Dělejte PJku třem klukům, kteří jsou všichni o 2 a více let starší a DRD hrají o x let víc než vy... Ale jo, nakonec se mi to jakžtakž povedlo...docela se jim to i líbilo :-)
A dost vzpomínek. Zpět k povídce... chtěla bych se zeptat, jestli se tento příběh stal. Protože tam vystupuješ v roli vypravěče ty, tak mě to napadalo.

realita?

povídka je od začátku do konce podle pravdy ;-)

neskutečně silná

povídka. obdivuju tě, žes ji dokázal napsat, totiž jako normální povídku, pro lidi.

díky

všichni protagonisté jsou skuteční lidé, které znám, jen jsem změnil jména. Část toho příběhu se skutečně stala, ale detaily si nechám pro sebe... Přece jen - sice nejsem pověrčivý, ale nerad bych to zakřikl...

Velké díky za tento příběh

Ahoj Pavle, obdivuji tuto povídku, četl jsem ji snad před rokem, ale emotivně mě dostala, je hodně moc silná, v příbězích mám rád čest a spravedlnost ( ve skutečném životě to bohužel tak moc nejde, nebo to spíše moc lidí neocení), ale vzpoměl jsem si na časy, kdy jsme DRD hráli snad 3 měsíce, každý den 8h. Náš PJ už byl tak dobrej, že dělal příběhy i na učňáku při hodině :). Pořád na ten příběh musím myslet a mám ho v hlavě. Díky moc. Dalo mi to i určitý druh síly do života. Díky moc. Zdravím tě na křídlech draků.

No a já děkuju za tenhle komentář

Taky se na ty časy, kdy jsme s kamarády pravidelně hráli, hrozně rád ohlížím. Nejlepší bylo, když jsem tu hru hrál poprvé... Vůbec jsem nechápal, jak to může fungovat, a pak se najednou něco stalo a já se propadl do krajiny příběhů, kde jsem po celé prázdniny žil víc, než v reálném světě. A když jsem se chvílemi z dračáku vynořoval, tak jenom proto, abych maloval a dotvářel onen úžasný svět...

moc hezká povídka

i když jsem DRD nepolíbená(možná ještě, že tak, určitě bych na to hrozně ulítla). Mně to trochu připomnělo(ale jen chvílema, díky tomu drakovi)moji oblíbeného povídku "Hranice možností" od Sapkowskiho. Ale to nemyslím špatně, je asi normální, že když člověk něco čte, připomíná mu to něco už přečteného. Takhle jsem chvilkama v MV viděla Urbana a chvilkama Kulhánka:-)
Ale jinak jste, Pavle, samozřejmě originál.

Claire

Originál. No tak díky! Už jsem měl strach, že jsem Urban nebo Kulhánek. :))

To vážne

nebylo myšleno špatně, spíš naopak:-)

Vždyť

vždyť já vím, taky se směju. Opravdu nejsem urážlivý ani vztahovačný autor. :))

:-)

a to bude asi také jeden z důvodů, proč máte tak širokou základnu fanoušků:-)

Díky

Parádní povídka. Smutná, ale výborná.

Tak to děkuju

pane Mrakoplashi ;-)

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 13 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007