Hradec Králové

Prohlížím si staršího pána v kalhotách barvy prachu, bílém saku postmoderního střihu, černém klobouku, který při bližším ohledání připomíná soutok Labe s Orlicí a pod kterým skrývá stařeckou pleš. Dále nosí červené tričko, na kterém je vyobrazen stříbrný dvouocasý lev, se zlatou korunkou a jazykem, držícím písmeno připomínající G. Vypadá, jako by se nemohl rozhodnout, do jakého baru dnes zajde či jaký se vlastně píše rok. Zvláštní je, že nevypadá vůbec směšně, ale ze všeho se line jakási těžko popsatelná elegance. Najednou se ke mně otočí čelem, na tváři vykouzlí odzbrojující úsměv a mě pohltí jeho oči - temné jako barva samotného Labe, na kterém se odráží matné obrysy opadávajících stromů, a hluboké na důkaz prožitých staletí. Přes všechno to nesporné stáří a zkušenosti v nich vidím malé jiskřičky, které jsou schopny kdykoliv zapálit pořádnou vatru. Pokyne mi, abych se posadil. Poté, co mě jeho oči pustí ze své moci, sklouzávám zrakem k náhrdelníku, na kterém má zavěšené snad všechny miniatury památek, které se dají ve městě navštívit, a to včetně Bílé věže, která zabírá čestné místo uprostřed. Jakmile se posadíme, Hradec se zadívá na šálky s čajem, kávou, kolou a na sklenici vody. Jako by nazíral daleko do minulosti a zároveň do budoucnosti. Během našeho hovoru si neustále mne ruku, na které se leskne zlatý prsten, který jakoby ho tížil...


Hradec je velice vzdělaný a vyžaduje to i po svých poddaných. Je to město zaslíbený nejen královně, ale ženám všeobecně. Je velikým gentlmannem a detailistou.
Z Hradce vyzařuje aura sebevědomí a dobrého obchodníka. Má jeden z hlavních hlasů v Radě a je si toho také vědom. Na všechny města včetně Brna a Prahy se dívá poněkud shora..
Večer holduje alkoholu a čas od času vyzkouší i nějakou tu drogu (v současné době si oblíbil pravý perník z Pardubic). Má rád dobré jídlo, sport, hudbu a vyhledává společnost krásných žen.

Hradec má dobré vztahy se všemi Živými městy ženského pohlaví, avšak jeho největšími láskami je Praha a Pardubice, ta je však žárlivá a tak občas dochází k hádkám, a to i kvůli malichernostem. Hradec je také jedno z mála Českých měst, které netrpí předsudky vůči krajanům z Moravy. 


Hradec se nebojí ničeho a nikoho, je to neúprosný a neústupný protivník.
Vždy bojuje na straně Královny, nebo vlasti, popřípadě sleduje vlastní zájmy.

Nejvýše postaveným šlechticem a zároveň velitel stráží je Martin Cejp z Peclinovce. 
Šéfy špionážní sítě jsou zde dva: Duch svatý (někteří přísahají, že na sebe bere podobu Elišky Rejčky) a Bílá věž, jeden je ušima a druhá očima a ve městě není nic, co by uniklo jejich pozornosti.
Nejvyšším vojenským velitelem je sám Hradec, má ale samozřejmě i další generály.
Hradec si svých vojáků nade vše cení a proto zde najdete nejlepší vojenskou školu lékařství v celé republice.
Hradeckého vojáka poznáte podle dlaně – má na ní vytetovanou zlatou insignii G. Jejich počet zná pouze sám Hradec.

Soutok Labe a Orlice
V Hradci vstoupili ve svazek manželský dvě řeky a to Orlice a mladičké Labe (o tom, zda je Labe muž či žena se dodnes vedou spory). Důležité je, že tento svazek vznikl na základě lásky a tudíž zde vzniklo Hřídlo čisté magie. Umělci sem na prahu svých psychických sil přicházejí opět načerpat sílu a získat Múzu, někteří lidé dokonce tvrdí, že se vlivem řek vyléčily ze smrtelných nemocí. Staré pořekadlo (nebo to snad bylo zaklínadlo?) také praví: „Mezi Labem a Orlicí, nebude ublíženo ani slepici!“.
- Území mezi Labem a Orlicí se vyhýbají všemožné přírodní pohromy a i velcí generálové v historii, jako by se snad báli na tomto území svést mezi sebou své spory.

 

 

 

Sháním legendy, takže sem s nima! 

Komentáře

Hradec Králové

Doufám že se Vám to líbí, dyžtak upravíme - co se týče legend a hrdinů tak předpokládám, že určitě někdo ví líp než já, kdo se o Hradec nejvíce zasloužil ;)

Omluva

A omlouvám se předem za nehorázné a neomluvitelné pravopisné chyby, které sem napáchal. Pokud se najde někdo kdo ten pohled nesnese a je ochoten článek přepsat popřípadě předělat budu jen rád - Královnin Hradec si to zaslouží!

re: Omluva

Zrovna jsem neměl co na práci, tak jsem opravil pravopisné chyby, doplnil čárky a někde maličko upravil slovosled. Teď jen, kam to chceš poslat? =)

re: re: Omluva

třebas sem ;)

michalhojny@atlas.cz

Hradec

je fajn chlap, už dřív jsem ho poznal a bylo to velmi milé sektání (např. nádherný večer v krčmě U rytíře - nepletu-li se :) Bydlel jsem přímo na náměstí v Adalbertinu.
Neboj se ho ještě trochu rozvést, zajímaly by mě nějaké speciality, oblíbená místní místa a urban legends. O stejné prosím i ostatní "hradceznalé". Překvapil mě jeho téměř milovnický vztah k Pardubici. Opravdu Hradečáky mají Pardubičáky v takové oblibě? Jsem opravdu zvědavý na další názory :-)

Moc o tom nevím, ale pletky

Moc o tom nevím, ale pletky Hradce s pardubickou vílou mohou být i pouhé fámy. Ovšem obdivem k něžnému pohlaví je Hradec bezpochyby proslulý, svého času byla jistá vdova po přemyslovském králi nazývána "hradeckou královnou".

K Hradci patří jeden fenomén - jeho jádro je obehnáno zbytky pozdně barokního bastionového opevnění. V téhle knize -
http://www.boiohaemum.cz/view.php?cisloclanku=2006010126
je hradeckému opevnění věnována rozsáhlá kapitola, včetně fotek.

Hradec byl vždy metropolí mnoha tváří. Byl (a je) městem vojáků, církve a náboženských řádů i hrdých a bohatých měšťanů. Je městem se středověkou tradicí, stopy zde zanechal raný novověk a nebrání se ani moderním jevům - má dokonale řešený obchvat díky Gočárově okruhu, goticko barokní jádro olemované čtvrtěmi s Kotěrovými vilami a nejmodernější autobusové nádraží v Čechách. A to vše dokáže sladit se svou typickou ELEGANCÍ - což je slovo, které je podle mne pro hradeckého pána nejvýstižnější. Je pánem "města elegance".

Není divu, že ho dějiny stavěly do čela mnohých uskupení. Byl vůdcem věnných měst, hlavou husitského východočeského svazu (mimochodem také posledním městem, věrným Janu Roháčovi a sirotkům). Zmíněná barokní pevnost byla lokálním jádrem obrany proti agresivnímu Prusku (kryla záda předsunutému Josefovu)
a v radě měst má jeho slovo určitě velkou váhu dodnes.

Pletky s Pardubicí

Re: 2. Květen 2009 - 23:30 od Pavel Renčín

Hradec s Pardubicí jsou opravdu v milostném vztahu, dokonce se uvažuje do dalekého budoucna o svatbě.
Dokonce i obyčejní smrtelníci mohou pozorovat určité náznaky, například společné internetové stránky (hradubicko.cz), či určité propojení hokejových klubů a lze pozorovat i spousty dalších náznaků. Určitá "nevraživost" jak to nazívají ostatní města je pouze milostné škádlení. Jak se říká: co se škádlívá, to se rádo mívá a zde to rozhodně platí ;)

Hradečáci vs. Pardubičáci

Co se týče samotných obyvatel, tak zde panuje taková ta zdravá rivalita podobná jako u Slavie a Sparty, avšak jedna bez druhé být prostě nemůže.

Hradec

Tak sem jsem chodil 5 let do skoly, ale moc jsem si teda Hradec neoblibil, prece jen jsem srdcem pardubak :)
Ale jinak hospudky tu jsou fajnovy a U Rytire je to moooc pekny, doporucuju!
Propojeni hokejovych klubu tu urcite je, Hradec je takova farma Pardubickyho Moelleru, ale jak se do prvni ligy dostala Chrudim, tak se farma prestehovala spis tam. To skadleni je ale docela ostry. Kdyz se pred nekolika lety prestavovala hala v Pardubicich, tak se par zapasu hralo v Hradci a chudaci deti, ty se asi naucili pekny slovicka! Hradecaci misto aby byli radi, ze se tam konecne hraje nejakej poradnej hokej, tak fandili radsi souperi! Na druhou stranu je i par hradecaku, kteri jezdi fandit pardubkam :)

Ještě k té rivalitě -

když se zřizovaly kraje, vymýšlela se jim i loga. Pardubický kraj má v logu siluetu Kuňky (tedy zříceniny Kunětická Hora). Pěkné, líbilo se, ...

... až si někdo v Pardubkách všiml, že její silueta je nastavená jako z pohledu od Hradce, nikoli z Pardubic a větší části Pardubického kraje!
Podávaly se protesty, řešila to dokonce samotná TV Nova a překvapený výtvarník se na kameru zmohl na velmi chabé vysvětlení ".. no to mne nenapadlo..". ale nevím, jak to vlastně dopadlo.

Bílá věž

Není to zvláštní, kolik českých měst má nějakou Bílou věž, ta v Hradci je sice nejznámější, ale svojí bílou věž mají třeba i Klatovy, Ostrava, Budějovice (kde je sice dominantou černá, ale má svou menší bílou sestru :) )
ze zahraničních například věž v Soluni a šikmá věž v Pise je též nazývána Bílá.
Je jich jistě daleko více, ale na jiné už jsem si nevzpomněl.
Holt možná oblíbené jméno, nebo nedostatek originality při pojmenovávání, ale co když to má nějaký význam.

Re: 4. Květen 2009 - 15:23 od Zdeněk

No, on si ten výtvarník tu "Kuňku" prohlížel ze všech stran a prostě to namaloval tak, aby to vypadalo co nejlépe.. nebyl v tom žádný záměr, jen chtěl vytvořit mistrovské dílo.. Z Hradecké perspektivy vypadá prostě všechno líp :)

:-))

Zdenkův komentář mě pobavil :-) to je zajímavé, děkuju, nevěděl jsem. Tohle možná použiju. Tyhle komentáře jsou skutečně pokladnice ;)

Jinak k odpovědi na Erhyho bílé věže - je to skutečně zajímavé. Možná to bude i tím, že se často stavělo z vápence apod.? Nejeden nově opracovaný kámen bývá světlý... :) Pak ty věže musely zářit.

Hradec - pár poznámek

Jen pár postřehů k Hradci:
- U Rytíře je to fajn ;)
- Zjistil jsem, že některé návštěvníky HK udivuje proč jsou všude po zemi hranolky. > Je to proto, že v Hradci se na hamburger dají hranolky, a dá se jich hodně. Stává se, že padají. (obvzláště když si je kupujete ve 3 ráno po diskotéce ...)
- Je postavena nová knihovna, která je opravdu ale opravdu velmi hnusná. Je postavena vedle vysoké školy, která je v Gočárově duchu, naproti ní je průmyslová škola, taktéž v Gočárově duchu, jen ona vypadá jak ementál. Viz fotka: http://www.designmagazin.cz/foto/2008/10/knihovna-hradec-kralove-projekt...
- HK vyhrává posledních pár titul nejlepší město pro život v česku, nevím podle čeho všeho se to hodnotí ale asi už po 3 to vyhrál za sebou.
- Jinak, cca 15 km od Hradce Králové je kopec Oreb, u kterého sídlila jedna odnož husitů > Orebité.
- Na závěr.Víte proč mají Pardubice ve znaku jen koní hlavu? Protože druhá část se šla vysrat do Hradce. ;)

Drude

:-)

Super... Tak to je zajímavé, koukal jsem, že třeba Ostrava má koně celého, to si ale netroufám interpretovat :)

Ta urban story o hranolkách je taky dobrá :)

Co mne překvapilo, je

Co mne překvapilo, je koncentrace kovářů a šermířů v Hradci a okolí.

Zdenku

mám na tebe ještě jednu otázku, Zdenku. Jak jsi mluvil výše o tom znaku Pardubického kraje... to se asi spíš týkalo loga Pardubického kraje, ne? Díval jsem se na znak a ten žádnou Kuňku nemá... je tam lev, orlice, pardubický kůň a stříbrná brána se zlatým glóbem. Ta kauza na nově se tedy týkala toho loga? Tam nějaká črta Kuňky je. Radši si to jen ověřuju, abych nebulíkoval... :-) rád bych se o tom jen zmínil v Runovém meči.

Ano, mluvíme o logu

Ano, mluvíme o logu -
http://www.pardubickykraj.cz/index.asp?thema=2670&itmID=27644&chapter=11...
- a nikoli o znaku. Řešilo se to někdy krátce po zřízení krajů. Ale dál jsem to nesledoval a nevím, jestli se orientace Kuňky nechala původní či nikoli. Nevím, z jakého pohledu má na kterou straně věž.

:-)

ano, to je to logo o kterém jsem mluvil. Díky.

Hradecké mýty a pověsti

Přispěju svou trochou, ačkoli paměť mám děravou a na zdroj ani na přesné původní znění některých pověstí si nepamatuji, takže si naše legendy dovolím trochu zbeletrizovat. Na závěr přidám pár legend neoficiálních, ale o to aktuálnějších.

1) Polednice na Bílé věži
Povídalo se (a stále ještě povídá), že na Bílé věži straší Polednice. Jak už to tak Polednice dělávají, vybírá si ke svým rejdům dobu mezi polednem a jednou hodinou odpolední.

a) Kdysi dávno zde pracoval kostelník – vdovec s jedinou dcerou. Vždycky ji varoval, ať na věž za žádných okolností v pravé poledne nevstupuje - řádí tam polednice a je nerada, když ji někdo ruší. Nebylo by to ovšem zvědavé dítě, aby jednoho kde, kdy tatínek odešel cosi zařídit do města, na věž nevystoupila. Co se dělo, to nikdo neví, ale když se později kostelník vracel z pochůzky, našel dceru roztříštěnou o dláždění pod věží.
b) 21. května 1606 (toto je skutečný a kronikou zdokumentovaný případ) v okně věže usnul posel Blažej. V pravé poledne spadl dolů, prorazil střechu domu pod věží a zabil se. Kdo ví, zda mu něčí bledá ruka nepomohla…

2) Hradecké podzemí
Skutečné podzemí jako v Praze tu nenajdeme, ale Hradec byl odjakživa město s várečným právem, takže se pod každým starým domem nachází několikapatrové složitě větvené sklepy. Ve středověku byly propojené v jeden ohromný labyrint, jenže jak šel čas, byly jednotlivé průchody zazděné a některé sklepy zcela zapomenuté. Dodnes se občas při kopání chodníku narazí na nějakou zapomenutou spojovací chodbu nebo dokonce celý sklep. Na tyto pověsti jsem narazil, když jsem o našem podzemí psal seminární práci:

a) Rodiny v domě, jehož číslo nemá být uváděno, slýchají občas z podlahy divné vzdechy. Divné na tom je to, že dům oficiálně nemá sklep. Že by jeden z těch zapomenutých?
b) V jednom z domů (teď je tam čajovna) na zdi dlouhou dobu visel černý kříž. Za poslední tři století pod ním již dvakrát našli zuhelnatělou mrtvolu dobrodruha, který v tom domě šel do sklepa hledat poklad, který tam prý nechali Švédové.
c) Z jednoho domu má vést tajná chodba do krypty pod katedrálou. Je prý plná lebek a kostí. Pamětník, který tam údajně kdysi vlezl, mi odmítl sdělit, ze kterého domu ta chodba vede. Prý je dobře schovaná a on jakémusi knězi prozradil, že o tom bude mlčet.
d) Další z chodeb má vést z Biskupství na Kunětickou horu nebo dokonce až k pevnosti Josefov (záleží na směru, kterým by měla být). Když v devatenáctém století za městem orali, propadl se pluh i s koněm do prostoru chodby široké pro tři koně vedle sebe!

3) Černý pes
Skutečně šťavnatá historka podpořená vlastní zkušeností :)
V době, kdy Hradec přestával být pevností a bývalé zdivo začalo sloužit jako stavební materiál pro nově vznikající předměstí, začal se u řeky Orlice objevovat ohromný černý pes, kterému z tlamy šlehaly plameny. Vždycky hrozivě vyl. Nikdo neví, odkud se vzal, ani proč běhal jenom kolem vody. Když zle potrhal několik kůzlat a jednou dokonce zaútočil na hrající si děti, sebrali se místní obyvatelé a ozbrojeni vším, co bylo po ruce, jali se psa lovit. Zahnali ho až do blízkého lesíka (mám pocit, že to bylo někde na území Slezského předměstí) a lesík zapálili. Od té doby se pes nikdy neobjevil, ovšem pekelné vytí se prý nad řekou nese dodnes.

Před dvěma lety jsem v partě dalších pěti lidí seděl u řeky a popíjel levné víno, když v tom začal někde blízko výt pes. Znělo to jako nářek zraněného nebo vlk, kterému někdo ubližuje. Půl hodiny v kuse to nepřestávalo, samozřejmě nás hned přešla chuť na pití a naskočila husí kůže. Během té doby jsme kdoví proč všichni ztratili náladu a postupně se rozešli. Všichni jsme si mysleli, že ten pes vyje odkudsi zpoza plotu, ale jaké bylo mé zděšení, když jsem o pět minut později (už na cestě domů) uviděl po nábřeží běžet něco, co připomínalo gigantickou, ale neuvěřitelně vychrtlou černou dogu. Plameny sice nikde, ale ty rozměry a hlasitost nářku byly neuvěřitelné.
O něco později se v městském týdenním zpravodajském plátku objevila zpráva o pokusu o odchyt obrovského a zraněného bojového psa, „který nejspíš někomu utekl“.

4) Pan Krys
Většina obyvatel Hradce o něm nejspíš nikdy neslyšela, my (já a pár mých známých) jsme si jeho existencí jisti. V zapadlé malé předsunuté pevnůstce bývalého opevnění (takzvaná flošna) žije velká bytost ze všeho nejvíc připomínající gigantickou krysu. Pan Krys je vzdělaný a má chování gentlemana – tedy jen dokud mu v rámci čajových dýchánků pořádaných u něj doma (rozbitá stavba plná prachu je jen zástěrkou pro skutečný a zrakům skrytý interiér) necháte na prahu šálek masaly a několik skořicových sušenek.

5) Nový dům Usherů
Ať si Poe tvrdí co chce, Usherové nevymřeli. Naučili se česky a přestěhovali se do Hradce Králové – u mostu do Malšovic stojí ve vilové čtvrti vila s věžičkou, celá porostlá břečťanem. Za svůj život jsem neviděl hrozivější a ponuřejší dům, a to už jsem navštívil hezkých pár měst! I v létě z budovy čiší chlad, v zimě… radši nemluvit. První a poslední pokus o bližší průzkum budovy skončil rychlým útěkem před smečkou vlčáků, které majitel vily chová (vypadá divně a kulhá na pravou nohu).

6) Poslední husité
Že byl v Hradecké katedrále pochován Žižka, to se běžně ví. Že v Hradci sídlil jeden z nejradikálnějších husitských hejtmanů – Ambrož – to se ví také. Ale že po konci husitských válek, těsně předtím, než bylo město za pomoc husitům vypáleno, schovala jednotka nejvěrnějších božích bojovníků ve městě zlatý poklad a zařekla se jej střežit na věčné časy, o tom vám nebude vyprávět nikdo. Jestli někdy v noci potkáte partu podivně oblečených bezdomovců s dlouhými holemi přes ramena a tlačících narvaný, plachtou přikrytý nákupní vozík, vzpomenete si na má slova.

Skvělé, dancemacabre!

Zajímavé pověsti a velmi barvitě podané! Pro Pavla nepochybně inspirativní, dovedu si živě představit, jak dobře by některé z těch bytostí zapadaly do Městských válek. Nevydal jste ty hradecké pověsti v nějaké místní publikaci nebo regionálních novinách? Pokud ne, měl byste to zkusit. Je to totiž popsáno velice čtivě. Chtěl bych poprosti, jestli bych tu pasáž o vašem osobním setkání s "pekelným psem" mohl přetisknout na svých webových stránkách http://otomar-knihy.webnode.cz

to: Otomar

Publikace prvních z těch tří hradeckých pověstí již proběhla v kompetenci pánů Doubka a Lajdara v knize "Město pod Bílou věží - čtení o starém Hradci" (dva díly) - většinou se jedná o přepisy starších novinových článků ze dvacátých let, kdy bylo "strašení" v módě. Zbylé tři mám na svědomí sám a historické prameny bych pro ně hledal těžko, takže je přenechám fantazii.
Setkání se psem klidně přetiskněte, v nejhorším všechno svedu na souseda :)

:-) a jak jsem psal v mailu

tak děkuji, jsou to opravdu moc pěkné městské legendy a ta osobní je nejlepší. Myslím, že Hradec by mohl mít takového pěkného černého planoucího psa. :)

Velkou elegantní dogu,

Velkou elegantní dogu, štíhlou do podoby ladných třicátek, se secesně nakroucenými plameny okolo ... rozhodně.
K podzemí - Hradec byl ve své době barokní pevností, stejně jako zmíněný Josefov. Chcete-li vidět, jak vypadá podzemí takové citadely, navštivte veřejnosti přístupné Kladsko (Klodsko) kousek za hranicí. Je to systém podkopů pro přesun vojáků do předsunutýcgh bastionů, protipodkopových chodeb, průduchů, kde se dá projít jen po čtyřech, slepých chodeb vybíhajících daleko před území vlastní pevnosti (cpaly se do nich výbušniny a při postupu nepřítele by se postupně odpalovaly. Prostě nezmapovatelný labyrint.

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 2 hosté.
(c) Pavel Renčín 2007