Kdo pozná, co to je za město?

Zelené lístkyvinných keříků se vlní v posledních váncích babího léta. Všude kolem je klid.Lístečky keříčků se pohupují ve větru, bobulky se vybarvují do odstínů červenéi zelené. Nikde ani stopa po technice (jedena)dvacátého  století. Hlasy dělníků dávno zanikly meziřádky. Nic nenasvědčuje, že je zase ten den. Zdánlivý klid narušují jenvšudypřítomní cyklisté. Někdy jí přijde, že nepatří do tohoto světa. Do jejíhosvěta zelených pruhů křižujících hory, roviny táhnoucí se daleko na obzor iútulných uliček její vsi. Módu v daleké Praze možná ovlivnil asi nový barbarskýkmen. Keříky v řadách přesných jako řady sloupů antických chrámů vytvářejídlouhé koridory od cesty k cestě. V krátké trávě mezi řádky cupitá drobnádívka. Vybírá si pečlivě cestu, aby nemusela jít blátem. Občas si utrhnekuličku, aby ochutnala. Prohlédne si ji ve slunci, poté nakousne a s výrazemznalce pomalu rozžvýká. "Ještě není ten správný časL, pomyslí si. Nekonečnéchodby zelení jsou jí domovem, toto obrovské bludiště bez slepých uliček znádobře jako svoji zástěru.

Chvíli kráčí v trávěpodél asfaltové cesty, vlastně novinkou v jejím životě. Lidé si ji vytvořilijen před pár generacemi. Prohlíží si vzrostlé ořešáky obsypané zelenýmikoulemi, o dost většími než bobulky, co před chvilkou ochutnala. Na křižovatcecest se zastaví u další novinky. Už je to možná několik stovek let, co vidělaoskeruši naposledy. Tohle je ještě děťátko, ale dívka se již těší na to, až bude košatá a dávat tolik stínu, co jejípředkové. To budou majitelé sklepů na Belegradech dávno na konci svých sil.

Dívka si pospíší.Podzim je za dveřmi, ale kytičky stále tak krásně voní. Běží na Hradištěk. Toje místo, kde si poprvé uvědomila, že je. Tam žili první lidé, které potkala,když vystoupila z jezírka pod kopcem. Muži měli kovové zbroje. Usadili se nakulatém výběžku a stále někdo z nich hleděl do kraje, viděli vojsko usazené podbíle zářícími skálami, lidé jim říkají Pálava, tam dřív ležela legie. Vojsko ažz dalekého Říma, stejně jako ty ořechy. Občas si chodili k jezírku pro vodu, jísi nevšímali, měli vlastní bůžky. Pak zase odešli. Zbyl jí po nich jen kovovýnáramek a její vlastní existence.

Dlouhé roky trvalo,než se lidé vrátili. Byli jiní. Neučesaní, bojovní a jejich jazyk zněl takhrubě. Germáni prošli a zase zmizeli v dáli. Přicházeli další. Ničili lesy vbažinách, ty kterými občas prošla velká voda a kde se tak ráda toulala apromlouvala s lesními duchy. Její svět se rychle změnil. Z bažin a stepí sestala kulturní krajina. Slované rychle zúrodňovali okolní pole. Dokonce sizaložili osadu nedaleko místa jejího zrodu. Ale to je dávno. Kraj se jí rychleměnil před očima. Lidé přicházeli a pak s válkami mizeli. Nikdo nedokážespočítat, kolik jich pohřbili do její země. Vojska všech možných národůpřicházela a rychle odcházela. Ona tam byla stále.

Tudy procházeliprvní věrozvěstové, nebála se jich, žili s ní v míru. Ale po jejich odchodu naní lidé zanevřeli. Uchýlila se zpátky ke svému jezírku pod kopcem.

Štěstí je pomíjivávěc, o to víc potěší. Je tomu víc jak 5 století, co místní objevili jednurostlinu, vlastněji přinesli už ti zahledění z Hradišťku. Na svazích v okolízačali lidé budovat díry do země, skoro jako jezevci své nory. V okolívysazovali drobné keříky ty, mezi kterými dnes tak ráda prochází. Věděli, codělají. Vinařství se rychle rozšířilo. Naučila se víno pít a zachutnalo jí.Časem rozeznala z kterých keříků její země byly hrozny posbírány a kolikposbírali slunečních paprsků.  V noci jenejraději ve společnosti bodrých vinařů. Těch nor vystavěli 650, jeden sklep nadva domy ve městě. Umí s nimi pít do rána, ale pak se vypaří jako mlha v údolí.Po letech soužití s vinaři pochopila, že její drobná postava, světlá pleť akrásné dlouhé vlasy budí  v tmavýchsklepních uličkách pohoršení. Přizpůsobila se a městem chodí v převleku zavinaře - muže se slamákem a v ošuntělém obleku. Její mlsný jazýček okusilvšechna vína kraje. Vždy, když se napije pozná, že v jejích žilách proudístejná červená tekutina, co se skrývá ve velikých sudech tam dole pod zemí.Vlastně si to užívá a občas přespí ve sklepě u Osičků.

Šťastná je i díkyocenění její práce pro blaho všech. Stala se městem. Městem vína. Jejíslužebníci jsou dnes zase konšelé jako v dávných dobách. Vinic má dokoncenejvíce v zemi, mnohokrát víc jak většina měst dohromady.  Aby dostála bontonu, naučila se bojovat.Vybrala si zbraň vskutku zvláštní. Skleněný hrot se leskne, když se míhávzduchem. Je trochu těžký, ale ona ho stejně používá k opravdovému boji jenvýjimečně, za to ho dokáže natáhnout na jedno nadechnutí celý a když nepřátelévidí koštýř plný vína, raději půjdou cestou smíru než aby zničili takovýbohatství.

V okolí Hradišťkujde opatrně. Cesta je prudká a ona by si mohla ušpinit svůj kroj. Přestože jejen pracovní,  je opatrná, mnoho jichnemá. Voda v jejím jezírku dávno není tak čistá jak bývala v době jejího zrodu.Vlastně je z něj bažina. Staré olše nahradili přistěhovalci  topoly. S nimi si tak dobře jako s vrbaminebo s vinaři na Belegradech.

Už je čas. Musí sepřichystat. Přichází největší sláva roku. Holky ve vsi si jistě už zaplétajívlasy a nasazují čelenky ozdobené pentličkami a barevnými sklíčky. Kroj nemámoc bohatý, ale zato krásně vyšívaný rukama těch nejlepších šiček, které u nížily. Za ty roky se naučila nasadit si sukně i utáhnout kordulu sama. Musípřidat. Už to vypukne. Krůpěje potu jí stékají po roztomilém drobném obličeji,jak rychlými pohyby upravuje svůj vzhled, který sleduje v hladině vody vnedaleké traktorem vyjeté koleji.

Už se nemůže dočkataž uslyší zvuk cimbálu, který zní jak její tlukot srdce. Průvod už jde městem.Ráda sleduje toho nekonečného pestrého hada. Vmísí se do davu a tancuje schlapci, kteří ji vytáčejí jak nejlépe umí. Je to jeden z těch dní, kdy můžemezi mladé a stát se součástí chasy. Není jich mnoho. K ránu se šťastná vracípod vrch Zímárky do svého domova mezi vinohrady a tam kouká na hvězdy až doúsvitu.

Komentáře

Pravidla soutěže

Přátelé, sektáři i náhodní návštěvníci tohoto krásného webu.
Vytvořil jsem další článek o městě rady. Schválně jsem tam nenapsal název. Zkuste hádat, kterého města se to týká, je tam pár místních jmen, ale první to zkuste bez googlu a jeho znalostí :-)

Hodně štěstí řešitelům!!!

Moc Prahy začala u Středokluk...

Bez googlu je to těžké, ale zkusím to...

budu hledat na Moravě. Tipuju město vína Valtice. Navíc je tam nedaleko Pálava s minerální půdou, která dává vínu tak pěknou stopu. Trefil jsem? Jsem zvědavý na další tipy.

Vedle... Valtická panenka

Vedle... Valtická panenka by mluvila asi Německy :-D Tahle je ryze česká!

Moc Prahy začala u Středokluk...

tipuju

Uherské Hradiště

nebo že by

Mikulov (přehlédla jsem při čtení jeden odstavec)

Mikulov

jsem zvažoval taky, ale říkal jsem si, že by to byl kluk jako buk :-)

Samá voda

Kroužíte dobře, ale pořád nic :-)

Moc Prahy začala u Středokluk...

...

Já bych tipla Břeclav nebo Hodonín.

Přihořívá

Břeclav a Hodonín nejsou daleko :-) Měst tam moc nezbývá :-)

Kdo to uhodne má u mě na Labyrintconu pivo :-)

Moc Prahy začala u Středokluk...

Hodonín ...

to není, ten bych jako jeho rodačka poznala - Hodonín by mohl mít např. podobu blonďatého anděla, kterého má ve znaku a je to ten Hodonín. Navíc by určitě v popisu města určitě nebyl opomenut náš nejslavnější rodák TGM.
Nevydržela jsem zvědavost a zkusila jsem si to vygooglit, samozřejmě, že to sem nenapíšu.
Tohle město by mě opravdu nenapadlo, možná proto, že jsem tam, ač su z téhle oblasti Moravy, nikdy nebyla. Dokonce jsem ani netušila, že je to město, myslela jsem, že je to dědina.
No, tak jsem zvědavá, kdo to nakonec tipne :o)
Jinak ale moc pěkně vytvořené živé město.

Děkuju Sally

Jsi skoro jako vzorový člověk pro moji balakářskou práci, kde zkoumám rozvoj tohoto města a jeden z největších problémů je, že ho nikdo nezná :-D A dokonce i lidi z Hodonína...
BTW sem si myslel, že jsem tam napsal, že je odtamtud vidět Břeclav, Hodonín i Pavlovské vrchy, takže to nemůže být ani jedno z nich :-D

Moc Prahy začala u Středokluk...

Asi

se mrknu na mapu :-)

ok

tak zkusím Moravskou N. Ves. Tam jsem byl vloni ve sklípku a bylo to bezvadné! :-)

Velké Pavlovice

Pole mapy mají okolo sebe nejvíce vinic Velké Pavlovice (..."Vinic má dokonce nejvíce v zemi, mnohokrát víc jak většina měst dohromady."...). No, proč ne, takže zkouším štěstí.

Podle mapy....

Ach ty překlepy...

Přihořívá

Čím dál lepší... ale ještě kousek vedle..

Moc Prahy začala u Středokluk...

:-)))

to už můžou být jedině Středokluky... :)

Středoklukocentrista sice jsem, ale

Ale tohle je jiné město, ale fakt kroužíte kolem, ale to město je městem od roku 2001 a opravdu mají největší plochu vinohradů u nás a taky přes 600 sklepů...
No v sobotu prozradím, když na to nikdo nepřijde :-)

Moc Prahy začala u Středokluk...

Už vím :)

Tipnul jsem si bez mapy, pak googlil pro ověření a nakonec zjistil, že jsem se sekl asi o 10km vedle :)
Když ona jsou si tam všchna ta městečka dost podobná... Každopádně 600 sklepů už je dobrá nápověda.

a jo tak

proto jsem si myslela, že je to dědina - město od roku 2001 - nám to v Hodoníně zapomněli říct :o) No aspoň mě to inspiruje, až zase někdy navštívím rodnou Moravěnku tohle město navštívit.

Pazzy, tohle bych opravdu neuhodla

musela jsem se mrknout na net, ale v tipování jsem nebyla tak daleko. další dobrý tip na výlet. moc hezky napsané město.

Tak že bys tu tajemnou

tak že bys tu tajemnou už konečně pojmenoval? ;-)

Bílovice

Ve sklepě u Osičků jsem před lety byl.
Hezké.

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 15 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007