Mělník

Svou výškou vyčuhuje nad davem, stejně jako věž kostela sv. Petra a Pavla nad soutokem. Rovné vlasy dlouhé do půli zad se dělí na dva velké prameny a dva menší. Pod aristokratickým čelem jsou oči zelené jako vinné láhve a odpoutávající vaši pozornost od útlého nosu a úzkých rtů.


Na krku se mu, stejně jako všem jeho občanům, houpe stříbrný denár. Na jedné straně je vyraženo jméno města „Civitas Melnic“ na straně druhé jméno ženy, která ho tu nechala razit, „Regina Emma“.


Oblečení má spíše volné a ležérní, doby kdy bylo město obepnuto korzetem hradeb, jsou už dávno pryč. Z dřívějších dob si ovšem zachoval eleganci gentlemana, jak se na královské věnné město sluší a patří.


Mělník rád sedává v parčíku u kostela. Povídá si s lavičkou, které ve své malichernosti vdechl vědomí, aby si měl s kým povídat, když se kouká na zdymadla. Když se dosti vypovídá, jde k vyhlídce, kde pozoruje turisty, zběsile fotící si soutok Labe s Kanálem, myslně se domnívajíc, že se jedná o soutok s Vltavou. Má-li Mělník náladu, snaží se turisty poučit, pak se mu vlní prameny vlasů, podle toho, o kterém toku zrovna mluví. Když už ho vysvětlování přestane bavit, jde směrem ke knihovně a kouká se na Přilbu hlíny, i když poslední dobou to v něm probouzí spíše špatné vzpomínky.


Na dvoře Mělníka najdeme profesora MUDr. et RNDr. h. c. Jindřicha Matiegka, který dal do latě pár kostlivců v místní kostnici a z jejich lebek vytvořil Kotvu Srdce a nápis Ecce mors (Ejhle! Smrt). Pomáhal mu s tím jeho žák profesor MUDr. Jiří Malý. Nyní jsou odborníky na hledání kostlivců ve skříni mělnických radních. Občas se nenápadně kouknou do jiného města, aby měli přehled, co se kde děje.


Pak je tu již zmíněná kněžna Emma, ten, kdo jí uvidí, si pak nemůže vzpomenout na to, jak vlastně vypadala, jen na bílý závoj halící její vlasy a červené šaty až k zemi. Nezapomenutelný je ovšem její ráčkování a slabý germánský přízvuk. Je Mělníkovou rádkyní, hlavně co se týče financí.


Neopomenutelnou je Pšovka, vodní víla. Mělníka nebavilo poslouchat jak, se dvě velké české dámy hádají, jak se mají po spojení jmenovat a kdo by tedy měl být paní přístavu. Vyřešil to tak, že přístav dal na starosti Pšovce. Aby se Labe necítila ublíženě, přidělil Pšovce na starost i zdymadlo. Pšovka má ještě na starosti veškerou vodu na území Mělnicka. Mino jiné i velkou zásobárnu podzemní vody, která z části napájí i matinku Prahu. Pšovka má krátké vlasy, to aby se jí nezapletly do lodních šroubů. Dříve rozevláté volné šaty, jí lidé vyměnili za úzké, tělo-svazující betonové koryto. Není proto divu, že se ráda vytrácí ke svým pramenům, kde může tančit ve svých rozevlátých šatech.


Nesmíme zapomenout na skřítka Burčáka. V místě, kde lidem rostou vlasy, má různé bobule hroznů, které se na Mělnicku pěstují. Vousy má tvořené listy vinné révy a její kůře se podobá i jeho pokožka. Místo prstů má tenké zelené zakroucené oponky. Nenechte se však mýlit má v nich sílu a pevný stisk. Relativně milý skřítek umí pěkně bouchnout, hlavně když ho nenecháte „dýchat“ a dusíte ho. Burčák bez vědomí vinařům jim pomáhá s vínem, jak s jeho okopáváním, sklizní, tak s jeho konzumací (i když s konzumací pomáhá o něco málo víc :-)).


Petr Limprecht, velitel mělnických bojovníků, se vzhlédl v korejském bojovém umění. A tak se rytíři učí východnímu způsobu boje. Jsou známí pod jménem Hansoo. S sebou nenosí jen meče. Jsou naučení bojovat jak pouze holýma rukama, tak i s nunchaky nebo tyčí. Je tu ovšem skupinka Rytířů, starých pardálů, kteří se odmítají vzdát svých mečů a své zbroje. Petra ale uznávají jako svého velitele a on uznává je, pro jejich zkušenosti a za jejich spolehlivost. Petrovo nejčastější slovní spojení je: „Tak ještě jednou, naposled…“. Na pravidelném tréninku je schopen toto spojení, k velkému nadšení bojovníků, říct i několikrát po sobě.


Sídlo Mělníka se nachází v jedné z věží a to v Pražské věži. Vy v ní nejspíš objevíte „jen“ čajovnu s galerií. Když ale vstoupíte původním vchodem z vedlejší budovy, vstoupíte do prostor mnohem větších, než se z venku zdá. Zde má své sídlo Mělník. Není to sídlo nějak moc honosné, má však své kouzlo. Mělník tu schovává různé drobnosti, připomínající mu některé události. Například první list, první sazenice vinné révy, kterou sem nechal z Francie dovést Karel IV. Nebo poslední balíček cukru vyrobený na Mělníce.

Komentáře

Parádně popsané město!

Šikovně využíváš všechny zajímavosti svého města a vplétáš je do logické konstrukce Mělníkovy podoby. Líbí se mi velitel ochranky fandící východním bojovým uměním (nepochybně převzatý ze skutečnosti) jakož i ostatní postavy. Jenom si nejsem jist, jestli Labe není spíš chlap, který si vzal za manželku krásnou Vltavu - a tak jí ohromil svým vychloubáním, že pramení nejvýše ze všech českých řek, že ona mu úplně podlehla a přijala jeho jméno, ačkoliv sama je delší a větší. Ale možná to Vltava ví a jako každá šikovná ženská řídí svého muže Labe nenápadně z pozadí. Protože je nesporný fakt, a hydrologové my to potvrdili, že správně se Labe vlévá do Vltavy a následný tok až do Hamburku a k moři by se měl jmenovat Vltava. Ale díky tradici je to obráceně.

Přiznám se, že Labe také

Přiznám se, že Labe také vnímám spíš jako TEN Labe, ale tím nechci do textu rýpat. Fakt je, že jako jedna ze dvou dam tady má své místo a to jejich soupeření, ze kterého těží třetí se Ti povedlo. Pěkné, máme tu dalšího člena družinky věnných měst, byť nestálého.

REs:

Děkuji Vám za vaši chválu i krityku.

Zapátrala jsem kde se stala ta chyba s tím jménem, je z dob keltského osídlení. Tak mě napadá, že se Labe více přátelila s druidy... a než se Vltava rozkoukala, byla od soutoku Labem. Nechce se ale svého práva vzdát, s hydrologickými poznámkami se snaží jméno Labe ze svého toku dostat pryč. Labe jí argumentuje, tím že to takhle chtěli lidé a drží se zuby nehty. Zatím vyhrává, posledním krokem k udržení se na své pozici byla změna kilometráže, dříve v tom byl chaos. Nultý kilometr byl na soutoku, stejně jako Vltavy, pak pokračovala řeka dál, ale od nuly. Jinak řečeno, kdyby jste se koukli na vodáckou mapu, zdálo by se vám, že se u Mělníka stékají řeky tři ale už nikam netečou. Teď to je podle Labe správně a nultý kilometr má až u ústí do severního moře. Pokud se vám ale líbí Labe jako chlap tak prosím. Kritici a maminka mají vždy pravdu ;)

Zdeňku: Nevím jak jsi přesně myslel poslední větu, tak odpovím jak jsem ji pochopila já. Mělník byl věnným městem a byl by jím pořád, kdyby se na věnná města ještě pořád hrálo. Toto pojmenování neztratil a to díky listině Karla Čtvrtého, už nevím jak se jmenovala, ale zaručoval a v ní Mělníku jeho "věnnost" a ač byl zámek prodán, nikdy nebylo prodáno město.

Karel IV. věnná města

Karel IV. věnná města nezřídil, jen rozšířil jejich řady a především ten stav kodifikoval (hmm, ano, právně je tedy vlastně zřídil on, nicméně většinou se jejich vznik uvádí k roku 1307 a Rudolfovi Habsburskému a šikulce Rejčce). Měl jsem za to, že Mělník z této skupinky jednou vyskočil, ale možná si to pletu z Bydžovem nebo Městcem či bůhvíčím.
Ale přesně nevím, jak to bylo, každopádně s manželkami vladařů měl Mělník co do činění víc než jakékoli jiné město, snad vyjma Hradec, Tvoje zmínka o denáru s ražbou Regina Emma je určitě namístě.

A Labe bych nechal podle Tebe, Ty jsi autorka (a patriot, odhaduji) a jak už jsem zmínil, podoba našich dvou nej řek jako ješitných dam je zdařilá.

Melnik

Moc pekne podany popis duleziteho mesta, dekuji. Musim se priklonit na stranu Grolle, ale vidim Labe i Vltavu jako reky, tudiz me tam zensky rod nerusi. Naopak me pobavil skritek Burcak a doktor Matlegek. Zajimalo by me, jestli soutok dvou tak dulezitych rek nema nejaky vliv na Melnikovu psychiku. A jaky vliv to ma na mesto jako celek. :)

Zdeňku: myslím, že jsem

Zdeňku: myslím, že jsem nenapsala,že Karak IV. zakládal věnná města, věnným městam byl samozřejmě mnohem dříve. Jako první se snad počítá už Ludmila (sv.) žena prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje I. která od tud pocházela.

Pavle: Dvě řeky nemají na Mělník žádný psychický vliv (až na bolesti hlavy, který Mělníka souží z jejich neustálého hádání) Ale velmi ho ovlivnili v minulosti. Díky nim je v jeho okolí urodná půda a dostatek vody => Mělník je hodně orientovaný na zemědělství a proto trochu zaspal když přišli průmyslové podniky jako je Spolana, Kaučuk nebo Sepap, kteté zvětšily počet obyvatel u městeček u kterých vznikly na úkor Mělníka
Na Mělníkovu psychiku by mohla mít vliv jedině Pšovka, kdysy se Mělník jmenoval Pšov, ale Přemyslovci, kteří se sem přiežnili (viz. výše) ho přejmenovali (původní majitelé byli Pšované) dodnes se jedna z částí Mělníka Pšovka jmenuje, ale jedná se o malou část a ani nevím jestli to je oficiální pojmenování. Takže vzpomínky na jeho ranné dětství, spíše útržkovité, na dětství před Přemislovskou adopcí??

Díky

za pěkné vysvětlení :)

Ludmila byla původem

Ludmila byla původem Lužická Srbka, nikoli Češka, sídlila na Pražském hradě a na Tetíně. Zda také někdy v Mělníku, nevím, nikde jsem na to nenarazil. Nicméně Mělník tou dobou věnným městem být nemohl už z toho důvodu, že ještě nebyl městem, města v Čechách ještě neexistovala, stejně jako pojem dědičný "věnný" majetek kněžen/královen. Mělník byl dřevěnný hrad (snad dávné sídlo Pšovanů) s vznikajícím podhradím, na město povýšený až s vnitřní kolonizací Přemysla Otakara II. někdy v 70. letech XIII.st.
A s věnnými městy je to asi takhle - původně daroval Václav II. své druhé ženě Elišce Rejčce věnno 20 tisíc hřiven stříbra, splatných z výtěžku stříbrné rudy z Kutné Hory, později důchodem z měst Hradce, Chrudimi a Vysokého Mýta. Eliščin druhý manžel, Rudolf Habsburský, její věnno potvrzuje a zdvojnásobuje, přibývá Polička a Jaroměř - tento rok 1307 (ne zcela oprávněně) se oficiálně považuje za vznik statutu "věnných měst" a Elišce se také říká "hradecká královna". Během XIV. století se majetek Elišky (díky vztahu s Jindřichem z Lipé) rozrůstá o Trutnov, Dvůr a Mělník (nevím přesně okolnosti a zda to proběhlo najednou, jsem teď líný to dohledávat, každopádně to bylo počátkem XIV. stol.), později Jan Lucemburský města různě měmí a zastavuje, Karel IV. je však vykupuje a statut kodifikuje. Pak nějak komplikovaně přibývá a zase odpadá Městec a roku 1569 za Maxmiliána II. se řada rozšiřuje o Bydžov.

achjo

vím, že jsem to někde četla, že sv. Ludmila pocházela z Mělníka. Teď jsem našla jen krátkou zmíňku na wikipedii.

tady je:
Pšované je jeden z bájných slovanských kmenů na českém území. Pšovské knížectví mělo mít centrum na Mělníku. Podle Kristiánovy legendy byl jedním z pšovských knížat Slavibor, jehož dcerou měla být Ludmila, manželka Bořivoje. Nelze rozhodnout, nakolik jde o spolehlivou informaci, protože v jiných legendách má sv. Ludmila odlišný původ.„ Bořivoj měl též manželku jménem Ludmila, dceru Slavibora, knížete ze země slovanské, jež za starodávna slula Pšov, nyní od dnešních lidí podle hradu nedávno vystavěného Mělnickem sluje. “

ano není tam jistě řečeno odkud je Ludmila. S tím městem, uznávám, byla blbost, ale v knížce Mělník, co jsem četla před třemi měsíci, bylo myslím napsáno, že od této doby se nechá Mělník považovat za sídlo českých kněžen později královen. No možná to bylo napsáno až u Emmy, teď vážně nevím.

Sliby se mají plnit... nejen o Vánocích :))

Milá Grolle,

přečetla jsem si Tvůj popis Mělníka, jak jsem slíbila, a jsem nadšená některými popisy a slovními obraty :) Asi tak, že při čtení jsem si významně pobrukovala: hmmm a pak hlasitě (v hlavě :D): "Hm, tak tohle je hodně dobrý."

Pokud pominu opakování nějakých slov a drobné chybky, tak to je moc parádní popis. Za mě máš za 1* třikrát podtrženo ;) :)

Kristiánova legenda

I kdyby řečeno bylo, Grolle, Kristiánova legenda je pozdní padělek. Je trochu úsměvné, ýe ji wikipedie vzala za zdroj.

grrrrr...

Asi to s Tebou nemá smysl se hádat. Kristiánova legenda, u ní je také sporné jestli je nebo není pravdivá. Ještě se v pondělí zeptám kantorky. Pravdivost legend, podle mě by se tedy nechala každá legenda označit za padělek. Já jsem pískle nezajímající se o literaturu, aspoň takhle starou ne, ale jako Mělničan si stojím na tom, že Ludmila byla z rodu Pšovanů. A i když to bylo v prváku mám dojem, že jsme si to nám to říkala i kantorka, ano taky je z Mělníka ;-)

Podporuji mělnikanismus!

Kněžna Ludmila byla patrně srbské národnosti, dcerou jednoho z vládců srbských knížectví, ležících tehdy severně od Lužických hor při řece Lužici. Četl jsem o tom odbornou polemiku. Dokonce prý osadu Srbsko, která dodnes existuje nedaleko hradiště Tetína, založili členové její srbské družiny. Ostatně právě Tetín u Berouna byl tehdy hlavním "věnným městem" této kněžny a tam také hledala útočiště po konfliktu se snachou Drahomírou - a tam ji také dostihli vyslaní vrazi.
Ale myslím, že to vůbec není důležité, protože mýtus Ludmily určuje charakter města Mělníka, a proto každý Mělničan je na svou Ludmilu hrdý a nenechá si ji vzít!!!

Kristiánova legenda

je kronika, nikoli legenda ve smyslu mýtu nebo pověsti, nenech se mást názvem. Je "datovaná" někam do XI. stol., jenže je to dílo vrcholného středověku a s pravdivostí pověstí a legend to tedy nemá nic společného.
Na srbském původu Ludmily se shoduje většina autorů (třeba Dušan Třeštík nebo Michal Lutovský) - ale možná měli jinou kantorku.

Dobrá, dávám vám za

Dobrá, dávám vám za pravdu. S kantorkou jsem sice nemluvila a ani jsem nenašla nic kde by se konkrétně říkalo odkud, že to Ludmila pochází (i když přiznávám moc pečlivě jsem nehledala) Ale věřím vám dvoum. :-) A tomu, že víte o čem mluvíte. Jen je to možná škoda, budou muset přejmenovat víno. :-D :-D

Grolle, moc hezky

napsaný popis jednoho z mých oblíbených měst:-)

doplnění

Tak něják mě před nějákou dobou napadlo, že Mělník je asi trochu lhář, nedělá to kvůli tomu aby někoho poškodil, ale aby nebyl tak obyčejným. Podobně jako s Ludmilou je tu sporný kostel Petra a Pavla. Kostely těchto dvou světců mají obvykle dvě věže, kostel na Mělníce má sice také dvě, jednu velkou a druhou malou, která sice vypadá starší, ale proslýchá se, že byla kostelu přistavena později. To tak trochu to potvrzuje i fakt, že kdysi to by kostel jen jednoho s těchto světců a to Petra. Ale kdo ví, třeba mu jen křivdíme a přistavila se věž vyšší

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 4 hosté.
(c) Pavel Renčín 2007