Neratovice

Neratovic je na Město velice mladý, vlastně je to oproti ostatním Městům takový puberťák. Náctiletý kluk někde uprostřed mezi dítětem a mladým mužem.
Nevysoký, hubený, samá ruka samá noha. Nezdravě bledá pleť se stopami po uhrech, v obličeji piercing nápadně připomínající nerezové armatury a potrubí. Vlasy špinavě hnědé, dlouhé, ovšem jejich délka se stále mění v závislosti na aktuálním množství vody v Labi, někdy bývají plné listí a jiného smetí, někdy mívá dokonce dredy. Šedé oči mají barvu betonu. Oblečený bývá vždy podle toho, co je mezi náctiletými právě in: roztřepené džíny, kapsáče, kalhoty s rozkrokem mezi koleny, dlouhá volná tmavá trika s fantaskními obrázky nebo symboly, bunda s kapucí, kšiltovka, značkové sportovní boty. Všechno noseno pokud možno do rozpadnutí přímo na těle. Taková noční můra starostlivých rodičů.

Neratovic miluje a vyhledává společnost mladých. Můžete ho potkat všude tam, kde se mladí lidé scházejí: na diskotékách, v baru, před panelákem na lavičkách, u hracích automatů a když je nejhůř, tak i na chodbách gymplu nebo obchodní školy. Rád hraje PC hry, okukuje děvčata (zatím žádná vážná známost), čte sci-fi a fantasy (ve svých představách jede/nebo letí na koni/drakovi zachraňovat nadmíru vyvinutou blonďatou/tmavovlasou krasavici) a kupodivu rád a dobře hraje na saxofon v Jazzové zahradě. Sport zrovna nemusí, baví ho snad jedině veslování anebo plachtění a občas se projede na kole. K tomu ještě nesmíme zapomenout na jeho vášeň pro chemii, ale o tom později.

V čem však opravdu vyniká, je jít na nervy všem okolním i vzdálenějším Městům. Ta se snaží Neratovice buď poučovat a radit mu a nebo ho (pokud to jde) ignorovat. Ovšem jak "kázání", tak nezájem a přehlížení ze strany "historicky významných" Měst vede u puberťáka logicky k obraně. Neratovic má vždycky po kapsách dostatek rtuťových kuliček, kterými z úkrytu odstřeluje své "nepřátele" a občas se některé Město chvíli dusí, když ho obklopí nastražený mrak z chlorového jointu mladého delikventa. Není divu, že mu nemohou přijít na jméno.

Neratovicovým otcem je ctihodný a učený pán Lobkovic, kterému se výchova syna trochu vymkla z ruky. Kluk si dělal co chtěl a na to doplatil i svatý Vojtěch, kterému v Neratovicích zuli a ukradli boty a ještě ho párkrát přetáhli pádlem. Chudák svatý Vojtěch, musel pokračovat do Prahy bos a s ostudou. Doteď to Neratovicovi neodpustil. Ne že by si ten z toho něco dělal.
Potom Neratovice zaujaly vláčky. Pořídil si železniční tratě na všechny čtyři strany a vůbec mu nevadilo, že si jednu z nich postavil přímo přes obyvák (čti: náměstí).
Ovšem opravdové problémy nastaly, když se nadchl pro chemii. Baňky, zkumavky, kolony, záhadné plyny, světelné efekty, výbuchy - no prostě sen každého adolescenta. V té době se stal nezvladatelným a začal kouřit. Nejdříve cigarety, později si balil chlorové jointy, nakonec začal šňupat dioxiny a trousil to svinstvo nejen doma, ale i v okolí. Marně a hlavně pozdě mu začala znepokojená Města domlouvat, zakazovat, hrozit. I Praha byla znepokojena možným nebezpečím pro ni samotnou, vždyť Neratovice jsou docela blízko, a tak si mladíka předvolala na kobereček. Co se na té schůzce ve dvou opravdu odehrálo, nikdo neví jistě, ovšem faktem zůstává, že od té doby Neratovic se šňupáním dioxinů skončil a zcela se jich zbavil. Omezil i hrátky s chlorem a rtutí na nezbytné minimum (= na dráždění největších stěžovatelů). Také nenechal nikoho na pochybách o svých citech. Na kraji Neratovic, na návrší směrem ku Praze vyrostlo z velkých třímetrových kamenných kvádrů slovo MILUJI.

Díky krátké historii a problematickému chování nemá Neratovic v Radě měst velké slovo. Pokud by však hrozila válka, mohl by jeho význam vzrůst - už jednou vyráběl součásti bojových plynů ... a vzhledem ke své neskrývané oddanosti Praze by se mohl stát z Černého Petra přes noc Trumfem.

Pomocníci:
Lobkovic - patron městské části Lobkovice, vzdělaný a vážený pán ve středních letech. Velký vlastenec, nejraději na svém zámku čte Palackého Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě a pře se s Palackým (pohřbeným na lobkovickém hřbitově) o každé slovo. Je velice moudrý, ale také mírný a laskavý (Neratovicovi na škodu). Pokud ho jeho syn začne poslouchat a řídit se jeho radami, bude v Neratovicích dobře.

Černína - labská nymfa sídlící ve slepém rameni Labe v přírodní rezervaci Černínovsko. Krásná mladá žena, vlastně voda ve tvaru krásné mladé ženy (pokud jste viděli poslední reklamu na Mattoni, víte jak to myslím) s leknínem v zelených vlasech. Má na povel všechny přírodní bytosti v okolí. Neměla to s Neratovicem nikdy lehké, mladý pán se na své okolí moc neohlížel. Ale poté, co šel trochu do sebe, se dokážou spolu domluvit a spolupracovat.

Mlékojed - šotek z druhého břehu Labe, obývá městskou část Mlékojedy. Na rozdíl od šotků domácích, kteří dávají mléku (nejraději teplému) přednost, tenhle ho přímo nesnáší. Správně se jmenuje Mlékojejed, ale všichni mu jeho jméno komolí a zkracují, což ho šíleně štve. Myslí si totiž, že mu to dělají schválně. Maličký protivný dědek, který si brumlá pod nosem: "..nemám rád mlíko!!!" Plíží se stíny a snaží se vyšťourat všechna tajemství těch druhých. Bohužel se o ta tajemství nechce s nikým dělit.

Komentáře

Neratovice znám dobře,

Neratovice znám dobře, tohle je přesně on!

Vítám mezi námi Verviku

a gratuluji k připojení tak povedeného popisu. Úplně vidím odvážného a nezbedného Neratovice, který tak rád testuje a zkouší trpělivost okolních měst. Je to hráč, určitě se rád směje, ale dokáže být i užitečný. Dokud to ale nebude důležité, tak proč by se namáhal... Radši se baví... :)

Skvělá figura!

Taková v naší Radě zatím chyběla! A přesně vystihuje charakter města Neratovic, včetně těch dalších pomocných duchů (při Mlékojedovi jsem se hlasitě smál :-)

Díky pánové, vaší

Díky pánové, vaší pochvaly si opravdu vážím.
A co se týká Neratovice, nechtěla jsem to psát "na plnou hubu", protože by raději zemřel příšernou smrtí, než aby to přiznal, ale v jádru je to hodný kluk.

Žiji v tomto městě už

Žiji v tomto městě už skoro padesát let :-( a popis Neratovic jako zanedbaného puberťáka se mi moc líbí a věrně odpovídá i skutečnosti.

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 3 hosté.
(c) Pavel Renčín 2007