Ostrava

Ostrava. Nebo raději Ostravak, neboť je to muž. Spíše ještě umouněný klučina, krčící se ve stínu starobylých kolegů z rady. Kudrnaté vlasy, sahající po ramena, má věčně umouněné od sazí. Je velmi vysoký a hubený, jako někdo, kdo vyrostl příliš rychle a brzy. Pod plandavým ušpiněným oděvem mu však hrají svaly získané v neutuchajícím životním boji. V levém uchu se mu jako vzdor všem ušlechtilým městům houpe zlatá náušnice.
    Jeho domovem jsou bývalé štoly, jejichž plán má dokonale uložen v paměti. Nikdo se v nich nevyzná lépe. Ostatní města mu závidí jeho velikost, které dosáhl během chvíle. Prý si ji nezaslouží. Mnoho lidí se ho již pokoušelo odstranit, ale někdo neuspěl. Zbraní, kterou nikdy neodkládá, je mu speciálně upravená sbíječka Marta, vystřelující loket dlouhé hřeby.
    Pověstný je svou dokonalou sítí zvědů. Až příliš. Jeho chorobná podezřívavost je bohužel také věhlasná. Nevěří nikomu, kdo mu několikrát nezachránil život. Ostatním členům rady se až na pár výjimek raději vyhýbá. Jen pro Prahu má slabost. Udělal by pro tuto tajemnou dámu cokoliv na světě, jen kdyby se mohl zavděčit.
    Ostravák má na světě jen dva přátele. Velitele jeho výzvědných služeb, zachmuřeného liliputána s těkavým pohledem, a démona z hlubin, které kdysi objevili dělníci při hloubení nové šachty. Jejich smrt byla klasifikována jako nepředvídatelný výbuch plnu, ale Ostravak ví své. Chodí si k této děsivé kreatuře pro rady už dlouhá léta. Za tu dobu se stali opravdovými přáteli.
    Jeho záliby jsou hraní pokeru a toulání se podzemím. Na svou oblíbenou kartičku karet si vždy najde čas. Nejčastěji chodí do nelegálních heren po stodolní ulicí. Vystupuje zde jako bohatý rus, zabalený v mohutném baloňáku a s kloboukem do čela. Pomocí jsou mu v tomto jeho dva obrovští bodyguardi. Albínská dvojčata, která kdysi našel na ulici. Od té doby jsou mu zavázána.
    Šampióna nemá. Ale kdokoliv, kdo jej porazí v boji, může toto místo získat. Žádný kandidát prozatím nepřežil.

Příběh první:  Cirkusák velitelem


    Jméno, které mu jeho opilí rodiče při porodu dali, nikdy nepoužívá. Nyní si nechává říkat Krysa. Narodil se jako výsledek románku principála a hadí ženy. Jeho matka se věnovala své profesi téměř do porodu a snad proto se narodil postižený.  Postupem času ho stále mladší děti předrůstaly a mlátily. Musel se naučit schovat, utéct a bránit jako kočka zahnaná do kouta.
    Jelikož cirkus není pohádka a každý musí mít nějakou práci, učil se od mistra vrhače nožů. Brzy ho předčil a tuto disciplínu dovedl téměř k absolutní dokonalosti. Kdokoliv si na něj troufl, odešel pořezaný, nebo bez některé postradatelné části těla. Ve dvanácti letech ho z cirkusu vyhodili.
    Potuloval se po městě plném obrovských horníků, jako trpaslík ztracený v městě obrů. Znovu se musel prát o své přežití. Naučil být se ostražitý, mít oči i uši všude, poznat pravdu a mít známosti na správných místech.
    Jednoho dne, kdy prohledával čerstvě zavřenou štolu, narazil na vytáhlého chlapce zpola zavaleného sutí. Mladík nevypadal nebezpečně a tak si k němu Krysák přisedl a dlouhé hodiny si povídali. Domluvili se, že když mu pomůže, poskytne mu Ostravak ochranu před oním nebezpečným světem tam venku. Slovo dalo slovo a Krysákovy špatné známosti spolu s Ostravakovou chorobnou podezřívavostí daly vniknout nejdokonalejší špionážní sítí v republice.
    Dnes je znám jako nebezpečný muž, před kterým není radno lhát. Jeho velkou oblibou je potírat si v noci svou lysou hlavu uhlím. Stane se téměř neviditelným. Když ho nevidíte, neznamená to, že nestojí přímo za vámi. Pak už stačí jen nepatrný pohyb zápěstím, aby rotující čepel zasvištěla vzduchem. 

Komentáře

tak Ostravák

se mi moc líbí. Taky mluví jako Ostravak Ostravski?
Akorát mám pár otázek (a možná v tomto ohledu předběhnu Pavla): co jsou zač ti jeho dva přátelé, nějaký jména aspoň. A s kým hraje toho pokera, když moc neleze ven?
Naopak moc se mi líbili Albíni - chtělo by je to taky rozvést.

To je hezké,

jak jsou ty postavy charakterově i typově různorodé! Rada se nám začíná utěšeně zaplňovat :-) To předpokládám, že Ostravak mluví kratce, jak jinak?

Tak, mohl bych to trochu

Tak, mohl bych to trochu rozvést. Jenom jsem Ostraváka načrtl. Zkusím trochu zajít do podrobností:)

Scorpi

opravdu se ti to moc povedlo! :) určitě to ještě trochu rozepiš, protože jsou tam originální a zajímavé nápady. Jenom jednomu se divím - té náklonnosti k Praze. Nebo to tak doopravdy je?

Náklonosti k Praze

se nedivím. Můj Pán Nového Města nad Metují, je taky prudký, víc divoký, než jiná města. Ikdyž u něho to není mládím, ale původem. A právě jako Ostravak je Praze oddán. Myslím, že jsou podobné samčí typy a tak je křehkost i síla Prahy dráždí a uchvacuje.
Myslím že Dwyrow Ostravakovi fandí, taky je bezpečně daleko na Moravě aby se jejich mocenské zájmy nějak střetly :))

Přídavek

Ostravaka jsem trochu poupravil a připsal. Dále jsem přidal příběh velitele výzvědných služeb. Nenapadlo mě jak jinak ho zařadit do textu..

Docela rád

bych se dozvěděl něco víc o Ostravě. Jaké má symboly? Proč je umouněným klučinou a ne houževnatým chlapem s chlupatým předloktím a svaly ztuhlými v železo. Pořádným tvrďákem, který kouří ty nejtvrdší doutníky s nejvyšším podílem dehtu? :)

Ostravak

je super :)

Ostravak

je super :)

oba dva Ostravaci

jsou super... :)

Ostrava

Ostrava jako muž mi přijde dost divná :-)

osobně ji vidím spíše nějak takhle:

Ostrava je stará. Pamatuje lovce mamutů, Slovany, německé kolonizátory, i příliv polských a později slovenských dělníků.
Celá staletí byly Ostravy dvě. Sestry a dvojčata Ostrava Moravská a Ostrava Slezská. Neměly se nijak rády, kuly proti sobě pikle, pomlouvaly se, prováděly naschvály. Ale před sto a něco lety rivalita skončila. Ze dvou sester se stala bytost jediná - dnešní Ostrava Velká. Na znamení své dvojjedinosti má levé oko červené (po Moravské) a pravé žluté (po Slezské) a i její povaha je dvojjaká a měnící se jako vítr.
Ostrava je stará. A je to děvka. Zmlácená stará děvka. Celé tělo má poseté modřinami, má vybité zuby a chybí ji nejspíše i pár prstů. Poslední dobou totiž dostává jednu ránu za druhou. Vypadá tak, jako město samo - plné vybitých, chybějících domů i celých ulic, místo kterých zůstaly jen bolestivé díry.
Krášlí se sice mnoha šperky, avšak při bližším pohledu se ukáže jejich falešná podstatu - jde o lacinou a kýčovitou bižuterii. V uších má velké kruhové náušnice, na čele růžovou čelenku, prsty jí obsypávají všemožné prsteny a na krku jí visí velké zelené korále. Prostě koketní nevkus v nejčisčí podobě. To vše dotváří výrazným, či spíše přehnaným malováním tváře pomocí stínů, řůže, řasenky a rtěnky. Co naplat, nemůže za to. To lidé se pořád snaží její vzhled vylepšit, aniž by se jí zeptali, jestli to tak vůbec chce. A ona jim to dovoluje.
Prach uhelných dolů už ze sebe, za těch skoro dvacet let, co se pod jejím územím nefárá, smyla. Ale u pasu se jí jako vzpomínka na staré časy pořád houpe hornický mlat. Mocná zbraň posílená obětí tisícovek havířů v jejích štolách.
Oblečená je do cárů, útžků a ústřižků různých látek. Od plátna, jeansoviny a manchesteru, přes tesil, tvíd a bavlnu až po satén a hedvábí. Všechny jsou ale k sobě sešity velmi nedbale a co chvíli nějaký odpadne, jen aby Ostrava jiný našla u svých nohou. Její oděv je jako její obyvatelé - slepenec pocházející ze všech stran světa. Přišli sotva jednu, dvě generace zpět. Nezakořenili, nesblížili se s Ostravou, jsou s ní spojeni jen volně a nebojí se odejít. Ostrava je děvka, vpustí do sebe každého a nezlobí se na toho, kdo jí odkopne.
Jen v očích jí hoří nenápadný plamen, živený věčným ohněm jejích hutí. Ostrava je flegmatická povaha, ale když se musí bránit, nebo ji něco opravdu rozčílí, změní se ze staré, životem unavené ženy v šelmu a žárem svých očí sežehne každého, kde se jí postaví.

Tož tak :-)

Tož, to se mi, Elendil, moc líbí

A jsem pro to oba pohledy zkloubit. On ten Scorpiho "umouněný klučina Ostravak" by mohl být synem tvé "děvky Ostravy"! Prostě se nám tady rýsuje celá, dost svérázná rodina :-)

Sloubit je by nebylo na

Sloubit je by nebylo na škodu:). Ta Ostrava-děvka by mohla být matka, okopaná životem, kteoru nikdo nemá rád... A její syn se svou novou partou se rozhodl za sebe bojovat. Spravit rozmlácená okna a naučit lidi mít ho rád. Možná, že se Ostrava znovu rozdělila na dvě bytosti, staromilskou a flegmatickou ženu, a mladého umouněného klučinu, který si nechce nechat všechno líbit;]

Wow!

To me tedy nenapadlo, ale je to vytecna myslenka :-)

Páni :) to je užasně

Páni :) to je užasně popsaný akorát jelikož jsem z Ostravy trochu se divím té náklonosti k Praze :D řekla bych že je to spíš právě na opak :DAle každý to vydí jinak :) Jinak je to naprosto dokonalý *-* některý ty přirovnání byly naprosto trefný :D Perfect :)

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 4 hosté.
(c) Pavel Renčín 2007