Vysoké Mýto

Podoba:

Podoba Vysokého Mýta je mírně zahalena tajemstvím. Většina zasvěcených tuší, že někde v legendami opředeném podzemí města dřímá drak se zelenými šupinami, ovšem pravda je trochu složitější.  

Účastní-li se Mýto jakýchkoli jednání, vystupuje jeho jménem jakýsi Konrád. Oblečený jako středověký měšťan či zbrojnoš, se znuděným výrazem a pesimistickým uvažováním. Je skeptik, nemá rád lidi a domnívá se, že vše, za co stálo žít, už odnesl čas.  
Konrád se málokdy vzdaluje za hradby města. Nejčastěji sedí v masivní dubové židli v prázdné síni staré radnice a v ruce svírá korbel silného piva či pohár vína. Někdy se prochází sklepy městských domů (vedou asi tři patra pod zem  a jsou navzájem propojené), jen výjimečně vyjde ven a vystoupí na hradby. Procházka po rozebraných hradbách mu působí nevýslovnou bolest, stejně jako betonem zalité části sklepení, pokácené staré stromy a nagelované melíry městských mladíků (v lecčem je poněkud konzervativní).
Občas Konrád sleze pod hradby k náhonům a u vody počká na svého starého přítele vodníka. Nosí mu tabák a rádi si povídají o starých časech.
Když to hodně přežene s pitím, prohání se po městě v podobě černé sodomkovské limuzíny nebo kočáru. Prázdné vozidlo zastavuje před lidmi, jako by je zvalo k projížďce. Prozrazením, že Konrád umí měnit podobu, se dostáváme k skutečnému Mýtu.

Ve sklepení, v obrovské síni se spícím drakem, tepe v rohu pohozené srdce – železné a zlaté. Občas reziví, někdy zlato vypadá jako z vietnamské tržnice, ale nepřestává bít. Malý kousek rezonuje i pod dračími šupinami a v těle Konráda, celé město je dodnes pod vlivem dvou kovových odstínů.
Je to dar velkého krále, který kdysi ze svých výprav na pohanský Balt přivedl draka, usadil ho na starobylou kupeckou stezku při řece Trstenici a dal mu k hlídání část svého vlastního srdce. A královský lokátor Konrád z Levendorfu okolo vystavěl město.

Dvůr:   
Většinou vládne Mýto v těle Konráda. Jeho dvůr ve staré radnici je skrovný. Skládá se ze správce Kujeby a jakéhosi fraucimoru. Ten dnes slouží spíše jen k dekoraci a k dolévaní Konrádova poháru. Ale kdysi, za Konrádova mládí…
První v družině dívek je půvabná (barokně kyprá) Karaska, Konrádova, hmm, neteř, sídlící v stejnojmenné věži při severním opevnění. Ještě další dvě věže mají duši, Voděnka a Sokolička, obě v severozápadním rohu hradeb. Nejmasivnější věže zbylých bran jsou jen mrtvé kamení, zabité regotizací.
Kujeba byl původně švec. Konrád ho zachránil z pranýře (zaslouženého) a od té doby využívá jeho podnikavost, prohnanost a také absenci jakéhokoli povědomí o morálce (vyjma loajality Konrádovi).
Vždy se výborně orientoval v městském podsvětí, poté povýšil a odíral pro Konráda mýtské Židy. Dnes má navíc výborné kontakty s vietnamskými a čínskými rodinami, také s cikánskými klany v nově vytvořeném ghettu.
Na starém rameni Loučné žije poslední vysokomýtský vodník. Je to velmi stará bytost. Žádný fráčkový hastrmánek z umělých náhonů, ale původní voďjannoj z bahna a kopřivišť. Miluje tabák (vyměňuje ho s městem za pstruhy), Konráda má upřímně rád. Co nikdo neví, že s každým snědeným pstruhem věnuje vodníkovi část duše. A vodník si k smrti rád povídá s hrnečky, kterých má obrovskou sbírku. Zvlášť rád má široký puclák s kouskem Wericha, šálky s prof. Šemberou a jeho dětmi, zlacenou vázičku s Lídou Baarovou a vyndavací zuby si schovává do porcelánu „k takovému tomu císařpánovi s těma licousama“.

Okolí:
Okolí Mýta je podmáčená lužní krajina, zmrzačená chemickými lány s GMO plodinami. Je zde rozeseto několik vesnic s rozpadlými tvrzemi, v nichž občas ještě tepe život a klimbá nějaký ten zapomenutý občan – vladyka.
Jen jedno místo je trochu jiné. Vysoké Mýto totiž nebylo vždy mocí a dominantou kraje. Přemyslovci původně založili hrad – Vratislav. Je to zvláštní místo kousek od města, ostroh s osídlením z počátků slovanské kolonizace. Našlo se tu několik hrobů, v nichž těla nesou stopy protivampirických opatření. Kámen na nohách, sťaté hlavy, jedno z těl bylo přibito kolíkem k zemi. V roce 1108 tu došlo ke krvavé události, k vraždění Vršovců.
Když Přemysl Otakar II. založil Vysoké Mýto, hrad ztratil podstatu existence a chátral, až zcela zanikl. Přesto ještě jednou Vratislav/Vraclav proslulost získala. Pod ostrohem zaniklého hradu je pramen, v kterém si kdysi umyl jakýsi nožíř zchromlé ruce. Modlil se k svatému Mikuláši a uzdravil se. V prostředí barokního náboženského třeštění se událost brzy roznesla a k prameni se záhy hrnuly davy důvěřivců, zdravých i mrzáků. Postavil se zde monumentální kostel – který dnes, stejně jako onen hrad, chátrá. Vraclav má tedy hodně důvodů nemít Mýto ráda.

Vztahy:
Vysoké Mýto patří do velké rodiny dětí železného a zlatého krále. Je a vždy bylo městem královským, na což je patřičně hrdé a k poddanským městům přezíravé. Je Litomyšl lákavější? Aby ne, když polovinu dějin dělala štětku církvi. Jsou Pardubice větší? Je to poddanská díra. O blízkém „takyměstu“ Chocni nemá smysl ani mluvit.
Mýto nejen že je královské, je navíc ještě věnným městem královen. Ale pozor, bez slepě poddanské servility! Své o tom zjistila královna vdova Rejčka. Podporovala Habsburky a nabídla svá města jejich vojsku. A co se nestalo. Nedaleko Mýta je malá loučka (u Turova), po které procházel oddíl Švábů přezimovat se svolením královny vdovy za hradbami Mýta. Těšil se na zlato měšťanů, ti mu však ukázali železo. Byl přepaden a zmasakrován místními spolu s poddanými z vesnic.
Nejbližší vztahy má Mýto s družinou věnných měst, která vytváří v prostředí ostatních královských trochu elitářskou skupinu. Ve východních Čechách jich je několik. Polička, Jaroměř, Dvůr a Městec, a samozřejmě jejich hlava – mocný Hradec.
Mýto je jakýmsi dvojčetem Budějovické Dámy, se kterou má zvláštní vztah. Jsou si v mnohém podobní – v době a způsobu vzniku, v charakteru, ambicích, hrdosti na svou historii. Přesto je dějiny několikrát postavily na různé strany. Je třeba podotknout, že Mýto nikdy neopustilo tábor Prahy a většiny královských měst. Dáma zase může tvrdit, že nikdy nevypověděla věrnost koruně (ovšem, ať už patřila komukoli).
Dnes se malicherně hádají o to, kdo má největší čtvercové náměstí. Mýto má větší, Dáma si uchovala pravidelnější čtverec. Obě náměstí se jmenují Přemysla Otakara II. Dáma má podloubí, Vysoké Mýto lípy a morový sloup. Dáma má erb s hradbami, Mýto si v tom svém trapně zabíjí svého zeleného draka nějakým rytířem na sladce bílém koníkovi. V takovém duchu se nesou jejich setkání na radách.
„Budějovičtí jsou germanofilní katolíci!“ rozkřikuje se na sněmech Konrád, marně chlácholený skupinkou věnných přátel. „kde stáli pod Bílou Horou!? U Tachova a Domažlic!? Lipan!?“ Dáma se usměje a podotkne, že Mýto se sic od Lipan účastnilo dvou stavovských povstání, ale ani jednou si nevystřelilo. A Konrád švihne pohárem a vztekle vyběhne z rady.

Prahu Mýto pomlouvá, kde může. Dává jí za vinu všechny neúspěchy a prohry. Vyčítá jí i maličkosti, jako její slavnosti, odívání nebo kouření. Přesto však je a vždy jí bude loajální. Vláda jiného města nepřipadá v úvahu, Česká Koruna může být jen s Prahou v čele. Praga caput regní! Praga mater urbium!

Moc:
Mýto bývalo od nepaměti posádkovým městem. Má rozlehlé kasárenské prostory, které pamatují královské a císařské kyrysníky, hulány i husary, prvorepublikové dragouny a obávané třicátníky. Dnes je to však zneuctěné a chátrající místo.
Kasárny byly (spolu s Jaroměří či Terezínem) kandidátem na shromažďování Židů, sídlil zde wehrmacht, po 68. sovětská posádka. A dnes se rozpadají nebo slouží průmyslu.
Skutečná síla města musí pocházet od města samého. Královské město je jakousi citadelou – chráněnou duchem hradeb a věží. Kromě toho, město je protkané sítí mlýnských náhonů, potoků, podzemních vod a mnohé sklepy starých domů mají v dolních patrech vlastní prameny. A vodě vládne vodník – Konrádův nejbližší přítel.
Do pole dokáže Mýto vyslat oddíl městské hotovosti, ozbrojený starobylými hákovnicemi a vedený Konrádem. Dokáže překvapit jeho početností – Karlu IV. Mýto nabídlo 300 dobře ozbrojených mužů, víc dokázala sehnat jen Plzeň (a samozřejmě mocný Hradec). Problém hotovosti je ten, že se jí moc nechce daleko od města. A v české minulosti už několikrát vyrazila naplano - k boji vůbec nedošlo a Konrád to vnímá jako osobní potupu. O to bude příště zdrženlivější.  

Konrád moderní době vůbec rozumí pramálo. Věnuje se poháru, jen občas blýskne okem ku Praze, zda se na jejích hradbách přeci jen jednou neobjeví opravdový král.

Komentáře

hodně dobré!

:)

Je vidět, že se Zdeněk

dlouho rozmýšlel ... a stálo to hodně za to !!!

koment

Díky Zdenkovi za jedno z nejlépe zpracovaných měst do naší Rady. Obdivuji jeho historický background, který překračuje mé znalosti a dává mi tak poznat i něco z českých dějin. :-) Zároveň hezky historii proplétá s fantastikou. Opravdu povedené!

Perfektní, samozřejmě

je vidět, že tohle město zpracoval profesionál - Zdeněk je totiž historik a pracuje v regionálním vysokomýtském muzeu. Na rozdíl od mnohých "suchopárných historiků" má ale úžasný smysl pro fantazii, mýty a "historická dobrodružství", což je pro mne úžasné spojení :-) A navíc je zaníceným patriotem, jenž na "své město" nedá dopustit. Dokonce mám dojem, že jakýsi věrný rytíř Zdeněk patří do Konrádovy družiny a občas se snaží skeptického vůdce Vysokého Mýta přimět k větší aktivitě.
Možná bych ještě doporučoval doplnit informaci, že Konrád má vlastní věznici. Ale není jisté, koho v ní dnes vlastně vězní... To by nám Zdeněk měl ještě dovysvětlit. Jo, a také má Vysoké Mýto bývalé kasino, kde důstojníci hrávali hazardní hry, a kde jejich občasné hádky možná končily i romantickými souboji?

Musím Tvůj chvalozpěv

Musím Tvůj chvalozpěv uvést na pravou míru, Otomare. Nejsem historik, ale archivář, v oboru pracuji rok a půl a zoufale se pokouším o kompletaci vzdělání - do profesionála mám tedy více než daleko.

K vězení - Mýto má krásnou kamennou budovu vězení z XIX. století, na svou dobu nesmírně moderně zařízenou, má i splachovací záchody. Ale je to smutné místo, byť tam režim nebyl nějak strašlivý. Třeba v 50. letech tam byl několik let vězněn člověk, který měl svůj dům ve stejné ulici. Když vyhlédl z okna svojí cely, vrazil čelo mezi mříže jak to šlo, tak asi o dva metry skulinou nedohlédl na jeho zeď. A Konrádova duše je strašlivě citlivá k patosu rodinného odloučení.

Ke Kasínu - je to nádherná budova v historizujícím stylu, sloužila jako důstojnický klub pro posádkové šarže. K střetům mezi důstojníky bezpochyby docházelo (byť prudcí maďarští husaři tu pobývali jen krátce), ale jestli spory řešili pistolí nebo společným tažením do přilehlého nevěstince, nevím.

Vysoké Mýto má jako každé starobylé město více zajímavých míst s příběhy a také mnoho zajímavých historických momentů. Svůj popis do rady měst jsem musel hodně ořezat, aby se mi z toho nestal přeplácaný turistickohistorický průvodce. I tak můj popis patří k nejdelším.

tleskám

krásné ztvárnění našeho milovaného města, Zdeńku, musím gratulovat... zvláště mě potěšily zmínky o našich drahých "šampónech" a amorální Kujeba ;)
noa u zmínky o chatrných zbytcích hradeb a zprzněných rádobygotických přestavbách jsem mohl jen bezmocně skřípět zuby... :(
díky za to, myslím, že lépe by naše město asi málokterý kujebák dokázal popsat...

PS: Choceň a město? Ale jdi Ty... ;) :D

Díky,

čekal jsem, zda se ozveš a je fajn, že jako Mejťák s popisem souhlasíš.

Asi bych měl vysvětlit, jak je to s tou Chocní.
Když se potká Mejťák s Choceňákem, může Mejťák říci:
"Máme krásné velké náměstí."
Choceňák odpoví:
"My máme také náměstí." (míněn ten kruhák zhruba uprostřed)
Mejťák může pokračovat:
"Máme velkou plovárnu, s půvabným dřevěným komplexem budov ze 30. let."
Choceňák odpoví:
"My máme také plovárnu." (míněn venkovní bazén, na okraji)
Mejťák pokračuje:
"Máme významné regionální muzeum."
Choceňák odpoví:
"My máme také muzeum." (ony tři místnosti v Kinského residenci, ty s vycpaným havranem a několika nálezy vysokomýtského archeologa)

Z toho vyplývá jedno - Vysoké Mýto je město, s tváří a stylem.
A Choceň? To je, no, .. tedy.. ale vlastně "takyměsto".

:-)

tak už se těším na komentář nějakého Choceňáka! :-D

Miluju

tu rivalitu mezi jednotlivými městy.
Což mi připomíná i rivalitu mezi jedntlivými národy či státy (jako, na začátku roku, oblíbený vtip o euru a plynu).
Moc se mi líbilo: Choceň je vlastně "takyměsto"
:-)) moc pěkné

Buďte pozdraveni,

Buďte pozdraveni, měšťané.
Pozoruji, že rádi vyzdvihujete své město nad ostatní, což je spíše projev "maloměšťáctví". Každé místo (město) je ve své podstatě krásné, neboť opravdovou krásu nemůžeme nalézt ve vnějším světě, ale nýbrž uvnitř sebe. Hádky mezi Chocní a V.Mýtem (Prahou a Kutnou Horou) může rozsoudit Ježíš, Buddha, osvícený člověk. A tím člověkem se může stát každý, když bude chtít. Spory vznikají přivlastňováním něčeho a zdůrazňováním rozdílů. Proto bychom měli hledat spíše to, co máme společné, a sdílet mezi sebou. Porovnávat RMVM s Orlickým muzeem,kterému navíc velí vraclavský občan, sblížení moc nepřidá...
Nemíním pedantsky poučovat, jen Vám chci ukázat jinou cestu.
Povídka o VM je krásně barevně podkreslená, zašedlá minulost v kombinaci s novými představami vytváří úchvatný mix.
Zajímám se o Vysokomýtsko, Vraclavsko a Lužsko, a rád bych spolupracovat s dalšími místními na oživení historie naší krajiny domova. Tato platforma je vynikající. A nemuselo by zůstat jenom u virtuálního setkávání, navštívení některým míst člověka nabije mnohem intenzivnější energií. Už nyní mám radost za tento vývoj. Děkuji.

:)

No abych pravdu řekl, nebyl jsem tu už pěkně dlouho... A pak se sem člověk jednou podívá a on je tu článek o jeho krásném bydlišti :) A navíc takhle povedený ;)
"Takyměsto" je úžasné, stejně jako objasnění tohohle pojmu... :)

4 ecology - Tím, že "své" město stavím nad město sousední, nechci vyjadřovat žádné antipatie k tomuto. Naopak, Cvokně si vážím jako vítaného zdroje přátel a dobré nálady, navíc jsem jejím poměrně častým návštěvníkem... Ale přes to přese všechno, Mejto je jen jedno a Choceň taková nikdy nebude ;)

Pro Ecology

Použil jsi klíčový pojem - "maloměšťáctví". Lidé v Mýtě takoví určitě jsou, se vším, co k tomu patří - rasismem, přesvědčením, že svět znám, když jsem dvakrát byl v Praze a pětkrát na dovče v Chorvatsku, že ekologie je něco jako terorismus, že v šátku nosí mimina jen feťáci atd. Konrád něčím takovým pohrdá, ale hluboko v duši dobře ví, že si svého maloměšťáka v sobě nese také.
Ohledně jiných cest a Ježíšů - přestřelky mezi Chocní a Mýtem se musí brát s nadhledem. Pro mne jsou především nádherným folklorním klenotem a navíc dosud živým. Jsem dalek toho, urážet třeba Orlické muzeum - s jeho pracovníky se často potkáváme a jsem si jist, že většina z nich si v podobném hříčkaření libuje stejně jako já.
Mimochodem, (když vedle Vysokomýtska a Lužska stavíš na roveň Vraclavsko), jsi z Vraclavi? Víš, co se říká o Vraclavankách?

Ecology mě inspiroval k nápadu

Což takhle někdy hezky v létě o prázninách udělat "výjezdní zasedání" Městské rady v některém z Měst, spojené nejen s posezením v nějaké místní vyhlášené hospodě, ale také s "odborným průzkumem" zdejších pozoruhodností a setkáním se zdejšími mýtickými ochránci?

ekologie

Zdeňku, ona ekologie není něco JAKO terorismus... :)

Teď Ti asi nerozumím,

Teď Ti asi nerozumím, DejFe.

no, myslel jsem

jako že proč jenom "jako" :) jsem zrovna dočetl knížku o manipulaci zpravodajstvím, se tam tak pěkně řešil nevalný rozdíl mezi některými ekologickými a teroristickými organizacemi :))

Ekologie a ekologické

Ekologie a ekologické organizace jsou dva různé pojmy, DejFe.
A ohledně manipulace médií, rozhodně si nemyslím, že by ekologické organizace byly právě tímhle typické. Určitě se najdou desítky třeba průmyslových nebo politických subjektů, které by byly pro onu knihu lepším příkladem. Ale věřím, že pro mnohé je ekologie větší překážkou v podnikání než terorismus.

Zdenku

prosím tě, chci si jen ověřit, právě píšu scénu s Mýtem do Runového meče. Ten rytíř v erbu je přece svatý Jiří zabíjející draka, ne?

Ano, svatý Jiří. Už

Ano, svatý Jiří. Už někde od Otomara zaznělo, že dříve mělo Mýto ve znaku jen zeleného draka, ale Vladislav Jagellonský erb vylepšil a na nebohého draka poslal Jiřího na bílém koni se zlatou zbrojí. Vzhledem k tomu, že to je doba, kdy města utrpěla porážku od panstva díky Vladislavskému zřízení, lze toto vylepšení vidět hodně symbolicky - městského draka zabíjí šlechtic na koni. Ale to samozřejmě jen fantazíruji.
Mimochodem, svatého Jiří má ve znaku také Moskva či Litva.

Choceňák reaguje

Bohužel jsem našel tyto stránky a snimi i popis Vysokého Mýta až nyní, musim reagovat se zpožděním. Naruším trošku představu mejtáků o Chocni (pry "takyměstu")

Jsem zarytý choceňák a už jsem absolvoval pár rozhovorů s mějtáky na toto téma... no vyšel jsem vždy vítězně. Budu trochu reagovat na Zdeňka...

VM: velké čtvercové náměstí
Choceňák odpovídá: Ano, my máme malé náměstíčko, které je však krásně útulné a malebné. To je věc, kterou mejťák nepochopí.

VM: Velká plovárna (myšlena ona nádrž)
Choceňák: My máme opravdické koupaliště, ve kterém je čistě modrá voda, které je oblibené v širokém okolí, že ho i mějťáci v hojném počtu navštěvují. Nejspíš pro kvalitu a čistotu celého koupaliště

Zdeněk bohužel zapomněl zmínit největší klad Chocně, který Vysoké Mýto trápí snad už od jeho vzniku. Nehledě na to že Choceň je starší nežli Mýto. Onen klad se dá popsat mottem Chocně "Město v parku, park ve měste". Ano je to právě rozlehlý zámecký park a přírodní rezervace peliny, které dávají Chocni tu velikou výhodu, oblíbenost a hlavně nesmazatelné charisma. Řeka, který si proklestila cestu opukou a vytvořila nádherné skály, prochází městem jako páteř. Mějťáci si o tomto mohou jenom zdát, jejich potok radči nezmiňovat.

A mohl bych pokračovat dál a dál... to vše si ale nechám na popis města Chocně, který co nejdříve napíšu.

PS: Mám také rád toto hašteření s Vysokým Mýtem, jsou to krásné výměny názorů;)

:-))

tak tomu říkám odpověď! Těším se tedy na živé město Choceň i na reakci Zdeňka. To bude diskuze na úrovni :)

Mejťák odpovídá

To je plivnutí do tváře! Rukavici zdvíhám a výzvu příjímám, zítra za úsvitu zde bude má odpověď. Vivat Kujebina!

Supr :))

:D no, rozhodně je to debata na úrovni a nikoho to neurazilo ;) :) cítím ve vzduchu zdravou konkurenci a těším se, jak se to vyvrbí ;)

Pánové,

zvolte si zbraně a do střehu! Souboj za mlžného úsvitu za městskou bránou, v němž se třesk srážejících se kordů mísí s kokrhánímn kohoutů vítajících slunce a s krvavou rosou na stéblech trávy, to je přesně ta atmosféra, kterou mám rád :-)

Tedy do střehu, pas se na krvi, rudý úsvite!

Na úvod rýpnutí maličko pod pás – „Mejťák“ pišme s velkým „M“, ignorujíce hovorovost. Psaní „choceňáka“ si dovolím podřídit Tvému úsudku (přeci jen, z Chocně jsi Ty) a budu používat stejně jako Ty minuskulu „ch“. Ale nezdržujme a mluvme k věci, bude to delší, ale rozhodl jsem se neškrtat.

Pár háků:
Náměstíčko – útulné, no budiž, ale jeho malebnost jako Mejťák pochopit vskutku neumím. Upřímně řečeno, umí to málokdo, když o tom tak přemýšlím, kromě choceňáků ... vlastně .. no asi celkem ... no, nechme toho. Ale mýtské autoškoly tam jezdí nacvičovat pravidla na kruháku.

Plovárna (ona přírodní nádrž) – ano, Váš bazének je pěkný. Stejně jako třeba ten v Cerekvici, Skutči, venku v Praze Podolí atd. Venkovní vykachlíkovaný bazén s chlorovanou vodou, upravenou modrou skalicí a bohové vědí, čím vším ještě, blankytně to odráží nebe a vidět je až na dno (zvenčí, ve vodě moc koukat kvůli chloru nejde). Ano, doba je taková, hodně lidí toto upřednostní před vodou přímo z vrtu ze země („nemít chemii“ a „nečistá“ pochopitelně totéž není), jemným písečkem pod nohama a dekou pod stromy namísto pod slunečníky. Dřevěnou kulturní památku ze stylových třicátek nechme stranou.

Parky – v polovině XIX. století ve Vysokém Mýtě místní nadšenci založili tzv. Okrašlovací spolek. Jeho smyslem bylo dbát nad zelení města a okolí – vysazovali stromořadí podél poutních cest a tras procházek, založili pod nejzachovalejším místem hradeb botanickou zahradu s nevšední florou a plánem bylo obehnat staré město ze všech stran (kolem do té doby stojícího torza opevnění) čtveřicí parků a zakonzervovat tak minulost. Pro srovnání, představte si třeba Staré město pražské dosud opevněné a obehnané parkovím – tohle mohlo Vysoké Mýto mít, nebýt přirozenosti většinového člověka. Bohužel tedy, parky máme jen ze tří stran. Je to zpustlá Botanka pod parkánovou zdí (bude se v nejbližších letech obnovovat), Havlíčkovy sady na místě staré hulánské jízdárny a Jungmanovy sady, pokrývající starý hřbitov včetně morových hrobů pod východní hradbou. V té zdi jsou vtesány kamenné cedule s nápisy k starším památným událostem, je to působivé místo, pošlu Pavlovi foto na ukázku. Ale zpátky k tematu. Vyjma parky a stromořadí podél cest je Mýto městem lip a kaštanů. Mohutné lípy spolu s morovým sloupem zdobí střed náměstí (choceňské náměstíčko je na něco takového příliš, hmm, útulné), kaštany každé trochu volnější místo. Když dnes bývalí vojáci ze sovětské posádky vzpomínají na službu ve Vysokém Mýtě, často se ptají „Baши каштаны, как они сейчась?“. Mejťáci o parcích a stromech tolik, pravda, nemluví, jejich město má hodně jiných věcí a na své stromy, které berou jako samozřejmost, poněkud zapomínají. Kdybychom už neměli nic jiného, také bychom se mohli malovat jako město v parku, je to hezký slogan.

Peliny za Chocní? Ty jsou krásné. Tedy, zvláště ta část dál od Chocně směrem k Brandýsu. Ale netrápí nás, Mejťáci mají rádi krásná místa Vysokomýtska.

Přecházíme na direkty:
Ale to vše není tak podstatné. Než spustíš další salvu krasozpěvu, pokusím se Ti, milý příteli z milé Chocně, vysvětlit jednu skutečnost.
Choceň a Vysoké Mýto mají asi stejně obyvatel. Jsou zhruba stejně úspěšné v různých sportovních soutěžích, mají +/- stejně škol a stejně prohnilé politiky. Ale koukni na náš chrám a Váš kostelík (útulný a malebný). Na naše hradby a Vaše prázdno. Nahlédni do archivů. Jméno Vysokého Mýta je všude skloňováno od středověku. Zakládá se 1265 královské město Polička? V její zakládací listině stojí: „město nechť je opatřeno stejným zákonem a právy jako Vysoké Mýto“. Čteme pověst Tataři na Moravě? Stojí tam: „v cestě jim stály kamenné hradby Olomouce, dále ku Praze pak Vysokého Mýta a Hradce.“ Komu se Matyáš Korvín vyhýbá v tažení na Prahu? Jako trn v zadku mu zůstávají prstence zdí Mýta, Poličky, Chrudimi a Hradce. Kdo provolal Jana Husa mistrem? Kdo je po Dobrovském a Jungmanovi vůdčím filologem obrození? Kdo spoluzaložil za okupace Obranu národa? Proč huláni, dragouni, třicátníci a jiní nesídlili v Chocni? Proč se archivy a historie také nehemží slovem Choceň, když se obě města vlastně rovnají a Choceň je dokonce starší? Proč nejste v celozemských dokumentech (tím nemyslím robotní knihy a smlouvy o prodeji zámečku), pověstech, přestože máte za nádražím parčík a uprostřed města řeku? Proč ta Vaše krásná řeka nedala jméno obchodní stezce známé od pravěku a náš potok ano? Proč prameny znají „provincia mutensis“ a neexistuje „provincia chocensis“?
Protože, milý reagující choceňáku, Choceň je město PODDANSKÉ a Vysoké Mýto je a vždy bylo město KRÁLOVSKÉ. Nevyrostlo z vesnice vedle panského sídla a nemusí se chlubit parčíkem, který si vrchnost vedle svého zámečku vysázela (doufám, že ho Kinskému nevrátíte). Být královské znamená být městem svobodných měšťanů, tvořit svůj osud a krvavě za něj mnohdy platit. Znamená to být městem domů, které si postavili jeho měšťané. Být městem parků, které si vysázeli měšťané s určitým cílem, ne proto, že tam zrovna bylo místu u nádraží, tak se trochu vyklučilo křoví a posekala tráva a říká se tomu pak „město v parku“.. Znamená to být činitelem dějin své země, nositelem živlu jeho národa a právě v tom je obrovský rozdíl mezi dušičkou všech těch poddanských městeček s načinčanými zámečky, kláštery, letohrádky a jinými libůstkami svých pánů a navenek neokázalým duchem královských železnozlatých dětí. Když ukazuju hostům Mýto, zároveň vyprávím historii českých zemí. Čtvercové náměstí neznamená jen stejný počet metrů na stranách, je to zpráva o způsobu založení a době (bez urážky, ale opravdu si myslíš, že stejný význam má sebemalebnější kruhák?). Hradby nejsou jen fortifikačním kamenem, jsou projevem odhodlání měšťanů bránit zemi (a obyvatelstvo z okolí, včetně uprchlíků z Chocně). Radnice není jen zajímavá architektura, je to projev měšťanského boje o podíl na rozhodování v zemi.
V kamenech Mýta je vtesána historie, umíš-li a chceš-li ji číst.

A závěrečný knock out.
Dějiny jdou dopředu a na listiny mýtského archivu padá prach, lidé už zapomínají, co znamená královské a věnné. Ale nejlepší fantasy autor mladší generace si kromě Prahy a Brna vybere ... mezi mnoha jinými známějšími městy, skvěle upracovanými mnohem schopnějšími autory, než je nějaký nedouk pseudopisálek .. Vysoké Mýto! Proč? Protože je ŽIVÉ! Dosud železná a zlaté! A víš, drahý příteli, co udělá choceňák? Čte a křičí: „Choceň má plovárnu také! A lepší! Choceň má taky náměstí! Hezčí! A řeku! Hezčí! A napíšu do Rady TAKY!!!!!!!!!! A hezčejc!!!!“

Ač pořádně nevím o co tu jde

vypadá to, že bard z Nového Mýta po tomhle dialogu posílá soupeře krutě k zemi.

Já hlava dubová

kletbou prokletá, co to zas píšu!? Samozřejmě Vysoké Mýto ... omlouvám se, Zdeňku, omlouvám.

Dobrá,

Davaji, pan Konrád odkládá svůj hrozivý pohár (nástroj hrdlosvlažný i lebkobijný).

:-))

Já jsem se tedy nasmál. Brilantní výměna názorů. Myslím, že nejlepší odpovědí Choceňáka bude odpovědět živým městem Choceň.
Zdeňku, fotky se pokusím někam uploadnout. :)

Uploud možná není

Uploud možná není potřeba, hodně fotek lze napézt na stránkách města -

http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_gallery2&Itemid=45...

doporučuju rozkliknout hlavně ty historické.

Choceňák

Děkuji za krásnou rekaci. Myslím, že nejlepší odpovědí bude opravdu popis dechberoucí Chocně. Abych ti, mejťáku, mohl vyvrátit některé tvoje omyly, reakce, vrátit tvoje smeče, které jsou vlastně loby díky kterým zasmečuje město Choceň.

Po delší době jsem se podíval na web, proto má moje reakce zpoždění. Stejně tak jako celkový popis města Choceň, jelikož jsem k těmto stránkám přišel celkem pozdě....

Těš se Vysoké Mýto, třeba ti po několika staletích bude osvětlen a vysvětlen původ neobvyklého města Choceň nad kterým ti hlava stojí jelikož jsi nepochopil jeho odlišnost a neobvyklou krásu, možná pak zanecháš svých historických fakt a otevřeš srdce překrásné, občas melancholické, Chocni...

Už se těším na reakce pod novým městem Choceň

A stejně tak se těším

A stejně tak se těším i já. :-) Tak ať už je tu Choceň.

No jo, dva se perou a kdo z

No jo,
dva se perou a kdo z toho těží?

No to já si vytěžím :)))

to se neboj ;)

až teď pročítám Radu měst

a tohle mě tedy dostalo. Choceň versus Vysoké Mýto, to se výborně četlo.
Přiznám se, že před MV jsem nevěděla o Vysokém Mýtu nic, po přečtení jsem si říkala, co je na něm sakra tak zvláštního? Začala se o něj zajímat a nadchlo mě, v létě si tam udělám odbočku při svém každoročním kolovýletu do Orlických hor. Teď vím, že by bylo nefér neudělat odbočku i do Chocně:-)
btw:kdepak máme Choceň? Těšila jsem se na revanš.
btw2:přijde mi super Otomarův nápad uspořádat zasedání Rady měst.

:-)

Musím přiznat, že na mě to působilo stejně, když jsem se byl podívat v Mělníku na soutok Vlatavy a Labe. Hned jsem si vybavil, jak jeho autor tento soutok popisoval coby dva prameny vlasů. Má to něco do sebe :-)

Při případné návštěvě Mýta

mi rozhodně dejte vědět!!! Po městě provádím opravdu s oblibou, navíc je to i jedna z náplní mé práce a tak mohu zajistit nějaké ty klíče. Mýto není zrovna typickou turistickou destinací (jako třeba blízká Litomyšl) a na některé věci je třeba hledět trochu pod kůži.
K Mělníku - jednou jsem měl příležitost si prohlížet soutok z letadla. Napadlo mne tenkrát, že tam mělo ležet srdce naší země.

díky,

budu na to myslet, až se tam někdy pojedu podívat ;-) Ten soutok je opravdu úžasný a z letadla si to neumím ani představit.

Při případné návštěvě Mýta

dám určitě vědět. Ráda se dozvím nějaké podpultové informace:-)

náměstí

Nedávno jsem byl požádán napsat do jednoho regionálního plátku článek, který by vysvětlil, zda největší čtvercové náměstí mají Budějovice nebo Vysoké Mýto. Zde je výsledek:

Vysoké Mýto versus České Budějovice

Města Vysoké Mýto a České Budějovice by s ohledem na své založení mohla být vnímána jako sourozenecká. Obě vznikla v době vlády Přemysla Otakara II. a obě se mohou pyšnit vznešeně znějícím přívlastkem „královské“ (ke kterému si smí Vysoké Mýto doplnit ještě elitářské vymezení „věnné“). Obě města mají sice trochu jiného tatínka (tedy, správněji řečeno, „podtatínka“), protože lokátorem Českých Budějovic byl Hirzo z Klingenbergu, kdežto Vysoké Mýto za toho svého považuje Konráda z Levendorfu, ovšem nad oběma stála železná a zlatá autorita přemyslovského panovníka. Sourozenci jsou tedy tak trochu nevlastní a odlišná byla navíc i jejich povaha „v dětství“. Vysoké Mýto v bouřlivějších obdobích našich dějin stávalo vždy na straně označované tradiční českou historiografií jako „ta naše“, ovšem Budějovice občas tak trochu pokukovaly přes kopečky. V husitských válkách zachovaly věrnost Zikmundovi (lišce to ryšavé), o několik let později dělaly trable Jiříkovi a není divu, že se odmítly zúčastnit i obou stavovských povstání. Jirásek na nebesích jistě krabatí čelo. Ale vraťme se k okamžikům narození. K rodinným poměrům tu zbývá dodat, že obě města spatřila světlo světa tzv. na zelené louce, jejich historická jádra mají proto pravidelný půdorys a tím se dostáváme k jádru problému, ve kterém jdou ohledy na rodinu stranou.
Internetové stránky nám totiž prozradí, že Budějovice mají „téměř dokonalé čtvercové náměstí, největší v České republice“. O Vysokém Mýtě se dočítáme, že jeho „čtvercové náměstí je po pražských největší v České republice“. Vzhledem k tomu, že v Praze žádné větší čtvercové náměstí není, je to jen poněkud akurátní formulace věty „největší čtvercové náměstí má Vysoké Mýto“. Jak se v tom vyznat? Porovnejme čísla: náměstí v Českých Budějovicích 1,7 ha, v Mýtě necelé 2 ha. Vysokomýtští jásají, Budějovičtí zdvihají prst a volají po přeměření stran. Budějovice asi 133 m, Vysoké Mýto 153x147x134x127 m. Ha! To má být čtverec?!
„No, vlastně...,“ koktají Vysokomýtští v rozpacích, „trochu se nám to za ta staletí rozjelo, no.“ Budějovičtí vítězně mávají červenožlutým praporem a Vysokomýtští do svého červenozeleného smutně otírají nos. Tu si ovšem povšimnou nenápadného slůvka „téměř“ ve výše uvedené větě na stránkách Budějovic. Honem zapnout internet, najít satelitní snímek, zmenšit záběr na jihočeského soka ... „A vida, tohle snad čtverec je?!“
„No..., vlastně...,“ žmoulá se zase kapesník červenožlutý, „trochu se to promáčklo, no. A možná i pošouplo ... ale míň než u Vás!“
Nabízí se tedy otázka. Znamená čtvercové náměstí geometrický čtverec? Pokud ano, nemá takové ani Vysoké Mýto, ani Budějovice a pravděpodobně ani nikdo další. Nebo by to mohl být čtverec spíš jako typ náměstí při založení města? Matematicky jen plus-mínus čtverec, třeba i trochu „pomačkaný“? No, to asi spíš. Ale jak velké plus-mínus je ještě přijatelné? Tady se Budějovičtí a Vysokomýtští pravděpodobně neshodnou. Ale pro jistotu dali svým náměstím stejná jména, k poctě krále železného a zlatého (po Masarykovi, Gottwaldovi a dokonce Hitlerovi tak názvosloví ovládl osvědčený středověk). Lze tedy bez pochyb prohlásit, že největší čtvercové náměstí v Čechách je náměstí Přemysla Otakara II.

:-)

moc pěkný článek. Já můžu už teď prozradit, že Vysoké Mýto sehraje důležitou roli i v Městských válkách 3 a jenom doufám, že mě Zdeněk nebude nenávidět. :D

Hmm,

tak to taky doufám. Mýto teď inkasovalo tvrdý úder v podobě bambálka na radnici a je proto trochu citlivé. A co další města, kdopak se tam objeví?

Další města

určitě přibudou i další. Člověk jen bohužel musí řešit i z toho spisovatelského hlediska, že v rámci trilogie už vystupuje velké množství postav a musím jen velmi s rozmyslem přidávat nové a další, aby se v tom čtenáři úplně neztratili :-)

Třeba

pár dalších výjevů ze sněmů by mohlo být zajímavých.

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 5 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007