Znojmo

Znojem je přitažlivý a kultivovaný mladý muž. „Přitažlivý a kultivovaný“ ovšem neznamená „vyholený metrosexuál zaměstnávající tým stylistů a kosmetiček“. To Znojem nepotřebuje, stačí mu být upravený a oblečený adekvátně příležitosti. Jeho největší kouzlo je totiž v příjemném a galantním vystupování, chytré vtipné řeči a schopnosti vzbuzovat sympatie. Ale pod uhlazeným zevnějškem je tvrdší než skála.

V dobách velké Moravy a přemyslovských knížat býval Znojem bohatý a mocný, ale pád moravských údělů a bližší připoutání Moravy k Čechám pro něj znamenaly ústup ze slávy. Čekal ho osud odstrčeného města v neklidném pohraničí, leckdy dávaného do zástavy, navíc s dvojjazyčným obyvatelstvem.

Znojem to přijal. Dle mínění některých se příliš snadno a bez boje vzdal. Znojem je ovšem dost chytrý na to, aby odlišil věci ovlivnitelné od nevyhnutelných a těm druhým se přizpůsobil nebo je využil. Moravsko-rakouské obyvatelstvo donutil se domluvit a dostat z obou to lepší, na různých vrchnostech vymohl různá privilegia, nevýhodnou polohu využil pro obchod a jako dějiště mezinárodních jednání. A tak se mu dařilo.

Znojem sice není žádný zbabělec, ale bojům se vždy snažil – pokud to šlo aspoň trochu se ctí – vyhnout. Považuje za lepší schovat své vlastní děti do podzemí a nepřítele nechat vyhladovět, než je vidět hrdinsky umírat (svoje podzemí má moc rád a vypráví o něm spoustu pověstí, nejčastěji tuto ze třicetileté války). A dohodu má radši než válečnou kořist. Ostatně války z duše nesnáší. Ta poslední mu rozehnala jeho nejvěrnější obyvatele – nejdřív odsunula ty, co mluvili česky, ze kterých se jen málo vrátilo, a pak ty, co mluvili německy – a to definitivně. K tomu rozbila půl města a nakonec uzavřela hranice.
Znojem se vzpamatovával dlouho a těžce, ale ani tato tragédie ho nezlomila. Místo obchodu si vybudoval zemědělství a na něj navazující lehký průmysl. A když mu ho zlikvidovala neviditelná ruka trhu, vrátil se na začátek.  V kdysi uzavřeném pohraničí vybudoval turistické stezky, opravil památky, vrhl se na obchod, a začal zvát ostatní města i jejich děti „na výlet a na skleničku“, klid a neutrální půda zaručena.
V Radě měst nemá Znojem moc velké slovo, ale zase má mnoho přátel, kteří mu rádi pomohou a nebo se nechají přesvědčit u sklenky. S Prahou vychází korektně. Ne, že by ji miloval, má proti ní mnoho námitek od dotací přes dopravu až po přetahování mladých nadějných občanů. Ale uznává, že Praha se o jeho děti stará slušně (a že to, co jim nabízí, by jim leckdy nabídnout nemohl). A že věrní občané rozesetí po všech koutech země mu velice pomáhají budovat pověst „krásného historického města, které osloví každého“. (A někdy můžou pomoci prosadit jeho vlastní zájmy.)
Praha sama Znojemova pozvání na „posezení s příteli u skleničky“ ráda přijímá, protože je zábavný hostitel a své hosty vždycky dokáže odvést od hrozících hádek, ale opatrnost nikdy doma nenechává. Dobře ví, jak víno a zábava umí rozvázat jazyk a jak tenká je hranice mezi schopným diplomatem a nebezpečným intrikánem. A ještě lépe ví, že po tom, co má za sebou, se Znojem nebojí už téměř ničeho.


Dodatek:
I přes svůj klid a vyrovnanost není Znojem zcela bez ambicí. Přál by si mít v Radě měst větší oficiální slovo a šanci své návrhy prosazovat přímo a ne intrikánskou oklikou. Přece jenom – býval velkomoravským centrem, sídlem údělných knížat, královským městem, hostil královské svatby i důležitá jednání, a teď aby se nedůstojně hádal o dotace na kanalizaci. Na nějaké klíčové postavení ale nemyslí – ctí tradice (a tudíž uznává vládu Prahy a Brna). Krom toho má za to, že nejhorším hříchem a pramenem neshod je pýcha. (Ví, že není žádný světec a dopustil se ledasčeho. A tak aby si své hříchy kajícně připomínal a snažil se jim příště vyhnout, vypodobnil si je rovnou na radniční věž: ta má vrchol ze 2 čtverců posunutých do hvězdy, v každém vrcholu věžičku představující hřích – panovačnost, sobeckost, podlézavost, lakota, závist, nenávist, faleš, krutost, a nahoře, jako zdroj všeho nejhoršího, je pýcha).
Řeči na téma Obnovení Velké Moravy s centrem ve Znojmě, Znojmo metropolí ČR apod. sice vede docela rád, ale za přesně daných podmínek. Publikum musí být v dobré náladě a řečník, který se chce k problematice vyjádřit, musí prokázat dostatek smyslu pro humor (přednést aspoň 1 vtip týkající se jeho vlastní sociální skupiny – blondýnky, policajti, rodiče atd.) a na alkohol-testeru nadýchat aspoń 0.75 promile. Musí být prostě jasné, že jde o žert. Když je obzvlášť veselo, vyhlašuje Znojem soutěž o nejbláznivější teorii vysvětlující malby v přemyslovské rotundě. (Ale co je pravda, to samozřejmě neřekne.)
Protože své temné stránky si vyvěsil na radnici, je jeho podzemí dost nudná záležitost.Slouží jako bunkr, dle zkušeností z třicetileté války prokazatelně švéduvzdorný, jako sklad potravin a k přesunu osob z místa A do místa B. (O tom se přesvědčil kníže Vladislav II., který v rámci rodinných přemyslovských tahanic s knížetem Konrádem Znojmo dobyl a Konrád mu podzemní chodbou zdrhl před nosem. Ještě hůř dopadl Ital Paolo, který se do Znojma přiženil. Jeho Markéta byla sice vzor všech ideálních manželek, ale Paolo měl roupy a sváděl její kamarádku Anežku. Ta se po nějakých drahotách rozhodla podlehnout a pozvala ho jedné noci k sobě. Paolo ovšem cestou zmokl, tak ho nechala ve své ložnici samotného, aby se usušil a hlavně – aby zhasl všechna světla. Což Paolo splnil, a pak prožil nejvášnivější noc svého života.Následovalo nejhorší ráno jeho života – probudilo ho pár facek. Proti všem předpokladům mu je vrazila úplně oblečená a svěží Anežka. A když se s hrůzou podíval na postel vedle sebe, našel tam úplně nahou a rozespalou Markétu. Ta se mu pouze laskavě vysmála a odpustila, zato Anežka mu vynadala tak, že by se nestyděl ani jazykově nadaný dlaždič. Paolo si tedy dostatečně posypal hlavu popelem a pak se odvážil zeptat: jak se Markétě podařilo tak rychle a za sucha dostat do Anežčina domu? Správná odpověď zní samozřejmě „Podzemím“. A Paolo – jako největší trouba regionu – je v účetních knihách zvěčněn jako Pavel, který běžel s vínem k hoře – tzn. na vinici.)
Jinak pověsti zaznamenávají hlavně to, kdo a kde se do něj propadl a kde (obvykle celkem živý) vylezl. Poslední zpráva se týká konzervárenské firmy Znojmia, která se také propadla do jakéhosi tunelu a vyplavala až kdesi v Babicích u Zlína.

Spíš stojí za zmínku Znojemova městská garda. Je to družina vysokých nasvalených mládenců trávících pracovní dobu dvojfázovým tréninkem, oficiálně vystupujících pod označením prvoligový hokejový klub Znojemští orli. Kromě trénování na ledě se ovšem zabývají i šermem, a to pod vedením svého hlavního velitele, který se drží v přísném utajení. Podřízení mu přezdívají Vitouš a v civilu je známým znojemským právníkem. (Zlé jazyky tvrdí, že kdysi býval lapkou. Když ho Znojemští konečně chytli a zavřeli, stihl si v šatlavě sehnat informace o tehdy platném zákoníku a kroutil se soudcům tak obratně, že ho raději pustili a zaměstnali. Získali tak legislativní i exekutivní sílu za jeden plat.)  A pokud Znojem zrovna s nikým neválčí, tedy skoro pořád, pomáhají ve městě udržet pořádek a klid. V případě nouze Znojem disponuje i lehkou jízdou – je to čistě dívčí družina lučištnic (zřejmě genetická památka na maďarské nájezdy, jak Znojemští vždy mooc rádi slyší). Ta funguje pod hlavičkou Jezdecký oddíl Tělovýchovné jednoty Znojmo,  vedená ozdobou Městské policie, rusovlasou strážnicí zvanou Rudá Soňa. A v neposlední řadě je třeba uvažovat Znojemáky bývalé, kteří se pod záminkou pracovních příležitostí či partnerských svazků infiltrovali do jiných měst, zejména do Prahy, kde mohou působit jako nebezpeční špióni či diverzanti. Na rozdíl od Brňáků a Ostraváků, vždy lehce napružených, jsou milí, přátelští, veselí a nebýt lehce zpěvného přízvuku, jsou naprosto neodhalitelní.

Komentáře

Hezký popis města, ale...

Ale chtělo by to něčím oživit. Tohle je taková historicko-společenská základna. Podzemí zmiňuješ, to je místo, kde lze objevit leccos, co nechce Znojem dávat na odiv.
Prý tam například dodnes bloudí duch legendárního hejtmana rynéřů Hynka z Kunštátu, známějšího pod přezdívkou Suchý Čert, jenž s tlupou loupeživých rytířů a námezdných žoldáků obsadil na pokyn moravského markraběte Prokopa roku 1404 Znojmo a ubránil ho proti vojskům uherského krále Zikmunda. Kdo ví, jestli tenhle neuvěřitelně vysoký a vychrtlý chlapík s obrovskými kníry (tak trochu připomínal Pavlova kanálního rytíře Delapanzu :-), jenž budil děs nejen u nepřátel, ale i ve vlastních řadách (zbabělým měšťanům, kteří po dvou měsících obléhání začali uvažovat, jestli by se raději neměli vzdát, slíbil, že je vystaví svázané s holými zadky na městské hradby, aby se Zikmundovi lukostřelci měli do čeho strefovat!). Když nakonec Zikmund odtáhl (znojemská čarodějnice na něj a jeho vojsko vrhla nepříjemnou nemoc úplavici), nemohli se znojemští měšťané Suchého Čerta zbavit. Nakonec ho lstí vylákali ven, zavřeli brány a už ho nepustili zpátky. Během obléhání Znojma (roku 1404) bylo prý také poprvé na našem území použito při dobývání města dělostřelby. Líbí se mi představa, že Suchý Čert dodnes vede Znojmovu bojovou démonickou jednotku rychlého nasazení.
Nutno také zmínit pradávnou znojemskou rotundu, jednu z nejstarších v Čechách, která má přímé vazby k rotundě na hoře Řípu a je na ní vymalován celý rodokmen Lucemburků a mýtus o vzniku českého knížectví.
A poblíž Znojma u Havraní skály dodnes stojí Zkamenělý loupežník, jenž byl na tomto místě proklet, když zavraždil zbožného poustevníka.

otomare, děkuji za

otomare, děkuji za návrhy, ale je tu trochu tenký led. Zejména pokud jde o výmalbu rotundy s rodokmenem Přemyslovců, protože jediná postava, na které se historici shodnou, je první český král Vratislav. Ostatní - a zejména tzv. oráčská scéna s povoláním Přemysla - je předmětem dost ostrých sporů i mezi oficiálními historiky (kde se jako červená nit táhne averze Morava proti Praze).
Suchého Čerta Znojemští moc nemusí, mírně řečeno.
Zkamenělý rytíř nezavraždil poustevníka, ale své děti (v amoku) a proklela ho vlastní žena.
Ale slibuju, že to upravím (tak, aby mě Znojemští nesežrali):-)).

Ano, Svanhildo, to je přesně ono,

tady vidíme zdroj konfliktů, které doutnají pod povrchem a vedou k "Městským válkám". Proč asi zrovna ve znojemské rotundě nechal údělný kníže vymalovat rodokmen Přemyslovců? Podle naší městsko - válečné vize (historiky teď nechme stranou; ostatně na těch portrétech těžko někoho poznají, když jsou to portréty smyšlené) to udělal, aby dokázal, že vláda nad celou českou zemí náleží Znojmu, že právě Znojmo by mělo stát v čele Rady měst.
Překvapuje mě, že na Suchého Čerta mají znojemští dodnes nepříjemné vzpomínky. Byl to zachránce nebo okupant a vyděrač? Možná obojí. V našem příběhu "živých měst" by to asi mohl být zákeřný nepřítel, před nímž se musí mít Znojem a jeho měšťanská garda stále na pozoru?
A s tím Zkamenělcem jsem dokonce četl ještě jednu verzi, že to byl loupežník jenž na tom místě přepadl a zavraždil rytíře se dvěma malými synky a umírající rytíř ho proklel.

:-)

Moc pěkné město, moc dobrý komentář od Otomara.
Líbí se mi Suchý Čert, stejně jako se mi líbí dobromyslný Zojem, který je zárukou skvělého posezení u sklenky vína, a přes přátelské vazby dokáže uplatňovat svůj vliv. Hezké město! Gratuluju a těším se na případné rozšíření o nějakou legendičku :)

Proč vynechávám Suchého Čerta

Pánové, nezlobte se, ale do Suchého Čerta se mi moc nechce.
Znojmo vlastnil markrabě Jošt Lucemburský jako dědictví po otci (markrabě Jan Jindřich rozdělil statky mezi své syny v marné naději, že se tito nesežerou). Pánové Jošt a Prokop se ovšem poprali téměř okamžitě. Jošt byl možná (všeho)schopnější, ale jinak si neměli moc co vyčítat. Do toho se navíc začali vrtat čeští bratránci Václav IV. a Zikmund (ale na rozdíl od Přemyslovců se aspoň nekastrovali a nevraždili, jen čas od času strkali pod zámek). Zjednodušeně řečeno (vnitro- i zahraničněpolitické problémy přelomu 14.-15. století nejsou, myslím, pro nás až tak důležité), na Moravě byl bordel.
1400 dobyl Znojmo Suchý Čert v barvách markraběte Prokopa. Kromě prosazení Prokopových zájmů se chtěl prosadit jako dědičný hejtman, ale moc popularity si nezískal. (Ostatně i seriózní literatura ho popisuje jako známého násilníka, lapku a organizovaného zločince – tedy nic pro slušně vychované a kulturymilovné Znojemáky.)
1404 zflikovali Lucemburci jakýs-takýs mír.
2/1405 Znojemáci Suchého Čerta vykousali – vylákali ho z města, otevřeli brány Joštovým knechtům (tedy své legální vrchnosti) a část Čertovy posádky pověsili.
Po Prokopově smrti ovládl Moravu Jošt a se Suchým Čertem udělal velmi krátký proces.
V oficiálně vydaných starých pověstech Znojma (aspoň v těch, co jsem sehnala) se Suchý Čert nevyskytuje. Současný znojemský trubadúr sice tvrdí, že jeho duch nemá po smrti pokoje, a s popravenou družinou se za bouřlivých nocí honí kolem města, ale nejsou zprávy o tom, že by působil nějaké škody. A tak ho nechávám jen temné písni trubadúra Macečka. Místní ho neberou...

Pěkný dodatek :-)

Zejména ty temné stránky vystavené na radnici se mi moc líbí :-)

Znovu

Znovu jsem si detailně přečetl Znojmo a líbí se mi ještě víc než na poprvé. Jsem si téměř jist, že nějaká velmi podobná postava se v Městských válkách objeví! :-) Díky.

tematický obrázek

Anketa

Shout Box

Rail Balco: Hezky Yenn, jen tak dál! :)) (tyhle chaty v shoutboxu s roční pauzou mě strašně baví :)))
Yenn: Raile, vítězíš ale jsem to v patách ;) 8 let 25 týdnů!
Rail Balco: DEJFE 8 let 28 tejdnu!!! nemas nedas nesnaz se!!
Jajoch: Tady je ale velmi mrtvo. Chápu, že k tomu obálka Vězněné takřka vyzývá, ale... nemělo by se tu něco dít? :)
Pavel Renčín: Ahoj Jajochu. Už několikrát jsem chtěl odepsat, tak snad aspoň po té strašné době :) - ANO, další román je skoro hotový!
Jajoch: Po dlouhé době jsem sem zavítal... přidám se k obecnému chlubení se: 7 let a 4 týdny...:) Pavle, pracuješ teď na něčem?
poky.mn: 6let a 24 týdnů :oD
erumoico: 6 let 12 týdnů :)
Rail Balco: hahaa dejfe, dohanim te! 5 a 45 tydnu!
DejF: 6 let 4 týdny, už je to sice pár let trochu jako klinická smrt, ale stejně se cítím starej :-)

RSS kanál

Syndikovat obsah

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 15 hostů.
(c) Pavel Renčín 2007